Tajemství starého hotelu

West má precizní přípravnou fázi, kdy kamera atmosféricky pomalu bloudí interiérem a vy trnete, kdy odněkud něco vyskočí. Žel styl a budování atmosféry odtlačují na několikátou kolej neodmyslitelné atributy každé kvalitní duchařiny, kterými jsou zlověstné náznaky a lekačky. Těch je v The Innkeepers skutečně poskrovnu a v podstatě jsou provařené už z traileru, takže na mě téměř nefungovaly. V tomhle ohledu West dostává pořádně naloženo od Wana a jeho Insidious, kde takové babizně stačilo pár fotek na vyvolání nepříjemně mrazivého pocitu a nemusela se snižovat k trapné kamufláži v prostěradle jako Westova nevěsta. Když však vezmu The Innkeepers jako příjemnou a stylovou light duchařinu, musím zaokrouhlit 7/10 směrem nahoru. (08.01.2012)

Připomnělo mi to doby, kdy jsme na koleji vyvolávali duchy... Blbka Claire (nechci napsat kráva, ale bylo by to výstižnější) se bojí kdejakého šustnutí a vrznutí, přesto neváhá prozkoumávat starý hotel včetně zapovězeného sklepa. Navíc se stále snaží o kontakt s duchem, byť musí vědět, že se z toho nakonec zblázní. Chvíle jsem měl pocit, že Spánek nade mnou zvítězí. Hvězdičku dám za slušnou kameru, pěknou hudbu ( na začátku a na konci) a pokus o strašidelnou atmosféru v závěru. Píšu pokus, jelikož jsem v té chvíli měl spíše blízko k záchvatu smíchu. Velmi nepovedené... (22.10.2014)

HORROR s velkým P. (P jako píčovina). Znáte ten typ filmu, kdy při sledování ležíte a neustále se nudou převracíte na pravý bok, pak levý bok, na záda a břicho. Pak Vás začíná bolet hlava. Jste nevrlí, začíná Vám vadit každá maličkost a nakonec se modlíte, aby ta sračka skončila. Tak to je přesně ten typ filmu. Hrůzou mi stály vlasy jen ze samohrajicího piána. MEGASHIT! (29.01.2012)

Dobrá, tady budu trochu podvádět. Tenhle film jsem viděl už dva roky nazpátek, ale buď jsem byl pod vlivem něčeho nespecifikovatelného, nebo jsem měl prostě špatnej den. Nedávné velebení Ti Westa v jedné diskuzi mě donutilo tenhle film navštívit znovu a musím otočit o 180 stupňů. Pokud jsem byl po prvním shlédnutí na 5/10, tak teď jsem na silnejch osmi. Tohle není obyčejnej horor. Ano, stěžuje si to na každej. Málo lekaček, roztříštěná atmosféra, podivnej konec... Ale mě se strašně líbilo to rozdělení na kapitoly a to mimohororové dovádění úžasné Sary Paxton a pro mě neznámého Pata Healyho. To pobíhání po hotelu, nudění se, mě to prostě bavilo a se zatajeným dechem jsem sledoval, kdy se tahle sympatická skoro indie věc překlopí v ten horor. No, stalo se to, ale žádnej velkej zázrak to nebyl. Ano, dočkáte se nějaké té lekačky, ale o tom ten film vůbec není. Je to prostě pohodovej pokus o tak trochu jinej hororovej pokus. Sedlo mě to a doporučím to s tou osmičkou. 8/10 (25.01.2014)

Tahle očekávaná novinka má s předešlým The House of the Devil společného víc, než jen jméno režiséra. I tady máme hlavní hrdinku bloudící chodbami tajemného domu, minimum postav a co je hlavní - nekonečné natahování diváka na skřipec. A právě v tomhle bodu The Innkeepers bohužel selhává. Tam, kde West minule hrozil neutuchajícím čekáním na onen zlomový moment, tady většinu napětí prokládá humornými vložkami, které, ač jsou opravdu vtipné (hrdinčin zápas s kontejnerem), zdejší zlehounka budované atmosféře spíše podráží nohy. Až ve druhé půlce přicházejí na scénu vizuálně úžasní duchové a všechna klasická omáčka, aby v několika momentech diváka donutila přestat dýchat. Zvlášť sklepní scéna má drtivou sílu kombajnu. Jo a hudba místy opravdu kouzlí. Pro mě tedy mírné zklamání, ale své diváky si najde. 7/10 (02.01.2012)