Tajemství starého hotelu

Moje krevní skupina. Ti West od svého minulého vynikajícího díla The House of the Devil upustil od výrazného looku 70. a 80. let, ale i tak The Innkeepers působí jako zjevení ze "starých dobrých časů". Naprosto s přehledem natočený a zahraný film. West přitom dodržuje základní pravidlo žánru (které ovšem platí jen na někoho, od čehož se budou odvíjet rozdíly v hodnocení), že se člověk nejvíc bojí toho, co nevidí - a tím se film liší od loňské duchařské pecky Insidious. West nic zbytečně neukazuje (většina výstupů duchů je vidět v traileru), nic zbytečně nevysvětluje, jen poctivě a trpělivě buduju táhlou hrůznou atmosféru (pomalé atmosférické bloudění prázdným barákem už se dá považovat za režisérův trademark, za disciplínu, v níž kraluje). A na mě to funguje minimálně stejně, jako agresivní přístup Jamese Wana ve výše zmíněném Insidious. A ačkoli celý film nevybočuje ze škatulky "vážný horor", najde se i docela dost scén, u kterých jsem se od srdce zasmál. Nejsou to žádné snahy překlopit film do "hororové komedie" - jen se prostě postavy (btw Sara Paxton je až extrémně sympatická) občas zachovají vtipně (scéna s odpadky vede). U mne tedy maximální spokojenost, The Innkeepers od teď můžu řadit společně s Osvícením a Psychem mezi TOP 3 hotelové horory. Každému to však rozhodně nesedne. Horror movie of the year (02.01.2012)

V dnešnej dobe naraziť na kvalitný horor hodný piatich hviezdičiek je už celkom unikátne, tak prečo si nevychutnať aspoň ten štandardný priemer, ktorý nám dnešná doba ponúka? Pôvodne som chcel dať 3* ale keď som sa pozrel na ostatné horory čo som kedy videl, no nemohol som dať tak málo. Napríklad pri tomto filme ma veľmi pobavila prvá pól hoďka a nevinná tvárička Sary Paxton, ktorá však nemala nič spoločné s hororom, ale zato ma pohodovo naladila, kvôli čomu sa mi The Innkeepers páčilo. (17.01.2012)

Ti West, mladý režisér, ktorý sa v mäteži hollywoodskych hororov snaží profilovať ako tvorca autorských hororových filmov s dôrazom na budovanie napätia podľa klasických princípov hitchcocka a kubricka a na odkaz hororov zo 70-tych rokov urobil od predošlého filmu (house of the devil) výrazný posun a to tak po stránke formálnej ako aj obsahovej a vytvoril naozaj pozoruhodný nezávislý horor. (02.04.2013)

Díky štastné ruce při castingu a zdařilé kombinaci ambiciózní režie s efektivní souhrou zvuků jde o duchařinu s kvalitním pozlátkem, která zůstane mezi všemi ostatními proklétými domy o stupínek výš, a to i přesto, že do nepříjemných situací nedostává figurky bezvýchodnost jako spíš zvědavost. Strach dávkuje akurátně, nikam nespěchá a pracuje hlavně s postupným budováním napětí, což mu jde dobře, protože finále silné jako řemen mi způsobilo takovou husí kůži, že jsem ležel minimálně centimetr nad postelí. (15.01.2012)

Tento horor má 2 zásadné problémy. Prvý: nič sa v ňom nedeje. Párik sa potuluje po atmosférickom hoteli. Vie, že tu možno je duch, ale nejako extra to nerieši. Síce sa ho občas snaží zachytiť na kameru, ale v zásade o žiadny plnohodnotný dej nejde. Netuším, prečo to muselo trvať až dve hodiny. A druhý problém: film nie je príliš strašidelný. Väčšina scén, z ktorých sa divák zľakne, pozostáva z toho, že všade panuje hrobové ticho a zrazu zvrieskne hudba a dvere sa zabuchnú samé od seba. Takéto strašidelné scény vie robiť s prepáčením každý druhý debil. Snímka je plná logických hovadín a pozoruhodných náhod. V hoteli sa náhodou nachádza médium alebo postavám hrozí smrteľné nebezpečenstvo od ducha, ale napriek tomu si najskôr idú zbaliť veci (!), lebo šak čo, pohoda. Naopak, oceňujem príjemne pomalé, ležérne budovanie hrôzostrašnej atmosféry... ktorá je však budovaná TAK pomaly, až pri tom zrejme zaspíte. Herci sa snažia, ale nemajú čo hrať. Režisér pri budovaní pomalej atmosféry zaspal rovnako, ako vy, či ja. A scenár stojí za prázdny tetrapack od plnotučného mlieka. (01.02.2017)