Můj přítel delfín

Drama? Kde? Sice nejsou rodinné komedie zrovna moji oblíbenou disciplínou, ale tento příběh nebyl špatný ani nudný. Člověk si u něho odpočinul a když si v průběhu skáknul na malou vůbec o nic nepřišel. Možná je film o delfínavi založený na pravdě, ale jestli má příběh u mě vyvolat lítost, tak to ani omylem. To by se pak mohly točit filmy o ježkovi bez bodlin nebo želvě bez krunýře. Prostě to na mě nezapůsobilo a kapesník zůstal suchý. Celkově 40% (21.03.2012)

Příjemný film, který pohodově charakterizuje vztah vnímavého savce k člověku. Do jisté míry by se dalo říct, že se od delfínů máme stále co učit, co se týče fair play. Ale teď vážně, není bez zajímavostí, že se s nimi stále snaží člověk navázat kontakt. Jaksi automaticky předpokládám, že je delfín moudrý, a určitě na sebe všechno hned přeci lidem nevytroubí:-) (01.05.2012)

Nejkrásnější příběhy píše sám život. To je stará pravda, která už se mnohokrát potvrdila. Příběh o mladé samičce delfína, která se zaplete do lidmi nastražené pasti na kraby je především pojednání o vůli žít, o rodině, o vztahu k přírodě a v neposlední řadě o hodnotách. Zní to jako strašné americké klišé o tom, jak je všechno možné a jak vše dobře dopadne, tudíž v podstatě dosti nerealistické, patetické a idealistické. Naštěstí Winter, jak se tato vodní dáma jmenuje, vskutku existuje a je tak dokladem toho, že i v dnešním pochmurném světě, kde většina příběhů nemusí nutně končit dobře, existují situace, ve kterých příroda pomůže těm, kteří to opravdu potřebují, přičemž pomoci se musí jít samozřejmě naproti. Samotný snímek je plný "zvířecího vydírání", rodinných hodnot, občasného moralizování a dostaví se i pár postřehů směrem k americkým válečným veteránům (ve Spojených státech tradičně velmi často zmiňovaných a spojovaných se smyslem pro službu, oddanost, vlastenectví, sebekázeň a čest), nicméně jako rodinný film o přírodě a o tom, co je dobré x špatné a za co se vyplatí bojovat, rozhodně tento snímek obstojí. Pro milovníky přírody, dojemných příběhů o překonávání životních překážek a měkkoty jako jsem já rozhodně povinnost. Na film jsem se dlouho těšil a nezklamal. 8/10! (21.12.2011)

Pohodový, takový povznášející rodinný biják o záchraně zmrzačeného delfína skrz pouto s malým klukem a vytvoření protetické ocasní ploutve. Vždy hravá Winter (to je ta ryba :-), která zde skutečně "hrála" samu sebe - což musím kvitovat, protože její digitální trikový dvojník pro pár pasáží vypadal dost lacině) zosobňuje inspirativně pozitivní přístup k životu s handicapem (ruku v ruce s prosluněným přímořským počasím a milými, hodnými, zapálenými lidičkami). Tady by se i kámen ustrnul = byl jsem lehce naměkko. (27.09.2016)

Je to kýč. To rozhodně, je to ten typ ala dojemného filmu o zvířatech. Kýč je to jednoznačně, ale je to velmi kvalitní kýč a ve svém žánru jeden z lepších. Film to špatný nebyl, ale chvílemi až moc dobře odhadnutelný a neustále tam vše dobře dopadalo ( o konci nemluvě ). Morgan však byl úžasný, nikdo by lépe nesedl to této role jako on. Tři hvězdičky za film, jedna za Freemana. 69% (23.09.2013)