Reklama

Reklama

Horalka

  • Itálie La ciociara (více)
Trailer

Mladá vdova Cesira (Sophia Lorenová) se rozhodne opustit i s dvanáctiletou dcerou Rosettou (Eleonora Brownová) bombardovaný Řím a ukrýt se v rodné vesnici v horách. Tady se připojí k vesničanům i uprchlíkům – vesměs obyčejným lidem, které válka nezbavila humoru a chuti do života, ale ani chamtivosti a pokrytectví. Z obyvatel vesnice se vyděluje intelektuál a idealista Michele (netypická role Jean-Paula Belmonda), který se s oběma ženami sblíží. Cesira jej přitahuje jako muže, ale duchovně založené Rosettě je útěchou a inspirací, učitelem, který jí ukazuje dosud nepoznané hodnoty. Temperamentní, hubatá Cesira se řídí selským rozumem a útrapami války prochází se vztyčenou hlavou. Má jen jedinou Achillovu patu: svou dceru. A ironií osudu v době naděje a osvobození zasadí válka Cesiře poslední ránu právě do tohoto nejcitlivějšího místa…
De Sica natočil Horalku podle stejnojmenného románu Alberta Moravii. Na rozdíl od naturalistické předlohy však De Sica projevuje větší empatii vůči obyčejným lidem a jejich jednoduché touze: přežít. Sophia Lorenová se své role zhostila s vášní a vehemencí a byla za ni celkem dvaadvacetkrát oceněna – mimo jiné se stala první herečkou, která dostala Oscara za roli mluvenou jinak než anglicky. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (140)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Sice všechny ty hrůzy války působily docela uvěřitelně, ale jsou to spíš jednotlivý scény. Většina filmu je o tom, jak se pořád někdo plahočí po válkou zmítaný Itálii a ptá se na cestu a kde sehnat nějaký jídlo. Jako celek mě to prostě moc nebavilo. Snad jenom postava pacifisty, kterýho hrál Belmondo, přinesla do filmu jakýsi oživení. A Sophia Loren tady vypadá jak Sabrina Salerno. 50% ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Sophie Lorenová neodhalí ani ramínko a přesto se její sex-appeal line černobílou Horalkou jako žhnoucí rudá nit, naštěstí nezůstává jen u toho a její herecký výkon je skutečně hoden tolika ocenění, kterých se jí dostalo. Pomyslnou třešní na dortu byl pak Jean-Paul Belmondo, který se snad v podobně umírněné a civilní roli ve své kariéře už neobjevil. Skutečně, herci jsou devizou téhle klasiky stříbrného plátna, škoda však snad až příliš mírné noty, kterým je celý příběh vyprávěn, útrapy války, smrt přítele i scéna krutého znásilnění pak vyzněly poněkud do ztracena.. ()

Reklama

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Neorealista De Sica stvoril podľa slávnej Moraviovej predlohy nečakane "obyčajnú", ale silnú melodrámu, mozaiku ľudského utrpenia počas vojny. Práve ona neúplná previazanosť a "literárnosť" samotných epizodických udalostí (na knižný pôvod poukazuje mimo iného už dialóg v úvode, prostredníctvom ktorého do rozpoloženia protagonistov zasahuje postava z minulosti, ktorá sa v deji neobjavuje) môže byť braná negatívne, no pojítko v podobe Cesiry a Rosetty ich stmeľuje do jedného príbehu. Paradoxne však svojim výkonom najviac neoslní krásna Sophia Loren, ktorej herecký vklad do Cesiry pôsobí častokrát až prehnane oproti civilnosti filmu, ale prekvapivo všedný intelektuál Belmondo. Príklon k melodráme potom naznačuje aj hudba a tlak na emocionálnu vypätosť v najsilnejších okamihoch. 80% ()

Valdorffun 

všechny recenze uživatele

Myslím, že by se filmu hodil lépe anglický název filmu, tedy Dvě ženy.___ Jinak velmi syrový příběh na pozadí konce druhé světové války z prostředí italského venkova, který je ve filmu vykreslen dost přesvědčivě. Se vší chudobou a pokrytectvím. Sophia je výborná, ale nemyslím si, že by to byl oscarový výkon. Ale krása dělá své:-) Belmondovi role uprchlíka- intelektuála naprosto sedla. Nádhera. ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Je možné, že můj dojem z filmu je asi zapříčiněn neznalostí literární předlohy, nicméně můj vztah ke knihám... no, opakování nemusí být vždy příbuzné s moudrostí, tudíž pomineme tuhle kapitolu. Osobně si myslím, že není o nic méně přínosné podívat se na zde zobrazené ve filmově-historickém kontextu, než z pohledu idejí či komparací (Tím nechci ale říci, že by se mi kolegův komentář nelíbil, částečně mě inspiroval i k mé trošce do mlýna). Oproti jiným neo-realistickým filmům jsem překvapen v prvé řadě civilním hereckým podáním, které současného diváka rozhodně více osloví než zbytečné vyzdvihování italského naturelu v negativním slova smyslu, jaké nacházím u De Sicových kolegů (včetně mého oblíbence FF). Toto ale vidím z pohledu cizince, který se s tímto setkává jen výjimečně, možná, že kdyby mě čáp přenesl o pár set kilometrů na jih, vnímal bych celou tuto generaci jinak. Účinkujícím zde kraluje po zásluze oscarová Sophia Loren, její rezervovanější nasazení mě nutilo s ní prožívat všechny životní vzestupy a především pády (ačkoli mi jako zapřísáhlému odpůrci spoilerování byla jedna často citovaná scéna vyzrazena předem, zasáhla mě stejně krutě, jako podobná sekvence v kontroverzním životopise "Caligula" - v komentáři k němu se o tom, proč mě tento jev zaujal, zmiňuji podrobněji - tudíž kolego, pokud toto čteš, nemusíš se vůbec omlouvat), přece jen, jsme ve válce, zajímavá je s odstupem času i intelektuálně zbarvená role Jean-Paul Belmonda, ovšem před půlstoletím tento part nebyl ničím překvapivým, jelikož se podobně jako pod patronátem Godarda teprve hledal. Do výše zmíněného pojetí díla zapadají i neherci, nejen proto tedy palec nahoru, v šuplíku signora De Sicy tvorbě kvalitativně srovnatelné s jeho vlastní sebeparodií. Jak totiž již přede mnou napsal Amarcord_1, dílo je jedním z těch, které nás nutí po projekci vyjít ven a přes případnou melancholii si říct "dneska je ale krásně". 90% ()

Galerie (27)

Zajímavosti (12)

  • Jean-Paul Belmondo (Michele Di Libero) vzpomínal, že "natáčení Horalky mi umožnilo stýkat se s velkým Vittoriem De Sicou. Nejvíc na mne působila sebedůvěra commendatora. Netajil se s polygamií a jeden víkend nám představil svou rodinu oficiální a druhý víkend neoficiální. Byl schopen usnout během rozhodujících záběrů vyznání lásky a probudit se po třiceti minutách, během nichž se nikdo neodvážil pohnout ani malíčkem, a říct: 'Stačí! Perfetto!'" (NIRO)
  • V noci z 9. na 10. dubna 1962 v 6:39 ze Santa Monicy v Californii telefonem oznamoval hlas Caryho Granta: "Sophie, vyhrála jsi!" (wewerička)
  • Ve filmu jsou vidět americké tanky M103, které se začaly vyrábět až po válce... (Winster)

Reklama

Reklama