La ciociara
La Paysanne aux pieds nus
Vrchárka
Two Women
Two Women
Two Women
Two Women
Režie:
Vittorio De SicaScénář:
Cesare ZavattiniKamera:
Gábor PogányHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Sophia Loren, Jean-Paul Belmondo, Eleonora Brown, Pupella Maggio, Raf Vallone, Vincenzo Musolino, Renato Salvatori, Carlo Ninchi, Emma Baron (více)Obsahy(2)
Mladá vdova Cesira (Sophia Lorenová) se rozhodne opustit i s dvanáctiletou dcerou Rosettou (Eleonora Brownová) bombardovaný Řím a ukrýt se v rodné vesnici v horách. Tady se připojí k vesničanům i uprchlíkům – vesměs obyčejným lidem, které válka nezbavila humoru a chuti do života, ale ani chamtivosti a pokrytectví. Z obyvatel vesnice se vyděluje intelektuál a idealista Michele (netypická role Jean-Paula Belmonda), který se s oběma ženami sblíží. Cesira jej přitahuje jako muže, ale duchovně založené Rosettě je útěchou a inspirací, učitelem, který jí ukazuje dosud nepoznané hodnoty. Temperamentní, hubatá Cesira se řídí selským rozumem a útrapami války prochází se vztyčenou hlavou. Má jen jedinou Achillovu patu: svou dceru. A ironií osudu v době naděje a osvobození zasadí válka Cesiře poslední ránu právě do tohoto nejcitlivějšího místa…
De Sica natočil Horalku podle stejnojmenného románu Alberta Moravii. Na rozdíl od naturalistické předlohy však De Sica projevuje větší empatii vůči obyčejným lidem a jejich jednoduché touze: přežít. Sophia Lorenová se své role zhostila s vášní a vehemencí a byla za ni celkem dvaadvacetkrát oceněna – mimo jiné se stala první herečkou, která dostala Oscara za roli mluvenou jinak než anglicky.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (140)
Role Itálie ve 2. světové válce byla hodně rozpačitá, režim nepopulární, armáda neakceschopná a celková situace na domácím poli neradostná. Italské válečné filmy proto obvykle svou pozornost nesoustředí na armádní svazky a velkolepé bitvy, všímají si spíš osudů civilistů v zázemí a Horalka se z téhle tradice nevymyká. Příběh Římanky, která se z obav před bombardováním vydá se svou dcerou na venkov za příbuznými, navazuje na tradici neorealistických filmů 50. let a představuje pro Sophii Lorenovou skvělou příležitost předvést svoje herecké umění. Paradoxně je to ale právě ona, kdo mi zabraňuje nadělit nejvyšší hodnocení. Nezpohybňuji ani v nejmenším její herecké nadání, ale nějak jsem si k ní jako herečce nenašel cestu. Totéž ostatně platí i pro další slavná jména světové kinematografie oné éry, počínaje Brigitte Bardotovou. Celkový dojem: 85 %. ()
Vrchárka v sebe skrýva určité čaro, aj keď príbeh sám o sebe nie je bohvieako chytľavý. Ale istými aspektmi dokáže upútať. Napríklad tým kontrastom, kde aj keď na pozadí všetkých udalostí okolo postavičiek šumí vojna, ľudí akoby sa ani tak netýkala, až na ten problém s nedostatkom jedla. Len tak si tu sedia, debatujú a často sa i dobre zabávajú, akoby všetky tie hrôzy ani neexistovali. A potom príde tvrdý koniec, v ktorom všetky tie pozitívne pocity razom, skoro až šokovou terapiou, sú vystriedané tými negatívnejšími. Z tohto pohľadu si film a vlastne aj celá filmová predloha zaslúžia obdiv a uznanie. No a v neposlednom rade tu hrá prekrásna S. Loren, ktorej aj keď sa jej ústa nezastavili, tak jej to veľmi pristalo. Nadpriemer. 75/100 ()
Sophia Lorenová dostala úžasnou hereckou příležitost a beze zbytku ji využila, celý film si ukradla pro sebe, vedle ní nejde vnímat nikoho, ani mladého Jeana-Paula Belmonda.. Její milující matka i zoufalá žena je lehce uvěřitelná a dokonale odzbrojující.. Viděla jsem tento snímek dnes večer podruhé a obávám se, že už se k němu nevrátím, to válečné běsnění a fatální následky jsou zdrcující.. ()
Strhující drama o údělu matky - a o válce, která nerozlišuje mezi vojáky a civilisty ani mezi nepřáteli a spojenci. Zpočátku se zdá, že tvoří pouhou kulisu pro dokreslení příběhu - ve skutečnosti jen trpělivě čeká na příležitost, aby ukázala svou pravou tvář, k čemuž nepotřebuje velké bitvy ani nadbytek padlých. ()
Film mě příliš nenadchl, což je dost v kontrastu s hodnocením většiny uživatelů. Samotný děj je až do proslulé scény v kostele naprosto nezajímavý, takže jsem se chvílemi nudil. Druhým negativem je pro mě fakt, že většina postav děsně křičí a to i v situacích, kdy to zcela postrádá smysl, včetně Sophie Loren. Ta předvedla velmi dobrý výkon, ale občas mi její bezdůvodné pořvávání trochu vadilo. Jean-Paul Belmondo na mě v roli osvíceného pacifistického „rebela“ působil spíše rozpačitým dojmem. Bohužel klíčové scény ve mně nevzbudily takové emoce, jaké by byly na místě. Kde se v Itálii vzal ruský dezertér a další nelogičnosti v ději i jednání postav raději neřeším. Pro mě je to na hraně dvou a tří hvězdiček, za herecké představení Sophie Loren zvyšuji na tři hvězdy. Zub času má podle mě právě tady výrazný podpis, téma je sice nadčasové, ale forma zpracování u současného mainstreamového publika neobstojí. Vysoké hodnocení připisuji na vrub nízkému počtu diváků a jejich specifickému zaměření. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (12)
- Tento film byl natočen podle slavného románu italského neorealismu, jehož autorem byl Alberto Moravia. (claudel)
- Říkalo se, že původně byla do role Cesiry obsazena Anna Magnaniová a když onemocněla, tak sama místo sebe doporučila Sophii Lorenovou. Režisérovi Vittoriovi De Sicovi pak sdělila, že jestli Lorenové (které v té době bylo 25 let) nebude vadit hrát matku dospívající dcery, pak by jí měla role sednout. (džanik)
- Sophia Loren nebyla příliš mezi hereckými kolegy oblíbená, ale s J. P. Belmondem si údajně velice rozuměla. (Arnost.Dadak)
Reklama