Milenec nebo vrah

Dobrý thriller, který mě nadchnul. Je typ filmů, na které se kouknete jednou a stačí to a taky je typ filmů na ketré se kouknete znovu. Milenec nebo vrah rozhodně patří k těm na které se kouknete jěšte nekolikrát. Když si vezmete že je to natočeno podle skutečné události tak z toho mrazí jěště více. (11.01.2013)

Horor to z podstaty príliš nie je, solídny thriller prameniaci z naturálneho ľudského zla so začínajúcim Wahlbergom však áno. Ryžu príliš nemusím a tu mi občas vadila, viac ma potešila prítomnosť Petersena a Alyssy Milano. Keby nebolo pár skutočne fatálnych do očí bijúcich chýb (ako napríklad Ryžine dokonale plynulé vycúvanie do zákruty v plnej rýchlosti), hodnotenie by bolo vyššie. ľudsky diabolského Wahlberga môžem. (03.12.2012)

Žeru doplňovat si filmografii oblíbených herců a Marky Mark je jedním z nich. Paradoxně je jeho kariéra už od počátku, kdy přešel z hudebního průmyslu, plná zajímavých filmů, jejichž retro obsah plně doceníte až v kontextu jeho současné herecké oblíbenosti. Tak či onak, Milenec nebo vrah pro mě není žádnou velkou neznámou, film jsem viděl za svých pubertálních let někde v bedně a už tenkrát mě vůbec neurážel a kupodivu se tak neděje ani po téměř dvaceti letech. Mark je prostě ten typ herce, co může hrát lover-boye i grázlíky a stejně mu to žerete i s navijákem. Což je vlastně podstata i tohoto snímku, kde mu na špek skočila rovněž mlaďoučká Reese Witherspoon, které to zde mimořádně sluší, přestože jí teče ještě mlého po bradě... Nebo že by to nebylo mlíko??? (03.09.2015)

Přítel vrah přítel vrah, známe z prvního Vřískotu. Tady je spořádaná středoškolačka cukrkandlové tvářičky Reese Witherspoon okouzlená a posléze terorizovaná psychicky narušeným přítelem s tváří charismatického exMarkyho Marka. Mimochodem Reese následně odmítla role právě ve Vřískotu nebo Tajemství loňského léta podobného ražení – jednoduše další obdobnou zkušenost nepotřebovala a soustředila se na jiné herecké výzvy. A že jich nebylo málo. I Marka Wahlberga po téhle postavě i díky dalším z počátku a poloviny 90. let začal brát filmový svět vážně. Námětově to není žádné terno, finále se trošku podobá Strašákům, pochopitelně o třídu horším a hodně uhlazeným, což je možná ten největší problém celého příběhu. Prostě se pořád držíme v takovém televizním pojetí, bojíme se ostrých hran a pořádného přitlačení na pilu i krve. O postavy se jednoduše nebojíme, finále je lehce uspěchané a zatraceně málo napínavé. Navrch banda agresorů by rozhodně zvládla jednu vyděšenou rodinku. (04.07.2017)

Je to sice námětová tak trochu obdoba Mysu hrůzy (a najdou se i styčný body s Peckinpahovými Strašáky nebo Divokou řekou), která působí občas dost televizním dojmem (to ale možná dělá to, že sem to viděl v televizi...), každopádně ale skvělé tempo vyprávění, dávkování napětí a úžasně klaustrofobický závěr. William Petersen alias Gil Grissom ze CSI Las Vegas má úplně výborný charisma a celou dobu jsem mu stoprocentně fandil (zatímco ve Scorseseho filmu jsem občas popřával sympatií i úžasně krvežíznivýmu De Nirovi). Reese je krásná a Mark ukazuje i druhou stránku tehdy ještě spíše populárně hudební hvězdičky. Je to celý dost béčko, všechno už tu v nějaké obdobě bylo, přesto se na to skvěle kouká. Jedině snad ta vrcholná poplatnost oficiální ideologii mě dost rušila - tatík architekt bezpečnostního vybavení + spanilá dceruška - úchylák z děcáku = pěkný průser, jehož závěrem ale v hollywoodským filmu prostě nemůže být nic jiného než opětovné nastolení počáteční příběhové i společenské rovnováhy. Zábavnější by mi určitě přišlo, kdyby Marky Mark hrál sousedovic milionářského synka... (07.04.2007)