Vlk

Další hraný film francouzského dobrodruha Nicolase Vaniera, jež je u nás známý především díky snímku Poslední traper. Stejně jako v podobných filmech, stavících spíše na neokoukaném prostředí, není příběh zrovna nejnápaditější ale je rozhodně zajímavý. Zabývá se životem dvou klanů národa Evenů, jejichž život závisí jen na pečlivě střeženém stádu sobů a vlků, jež je ohrožují. Loup ale zaujme především filmaři opomíjenou krásnou sibiřskou krajinou, která nabízí úchvatné scenérie a to v každém ročním období. Ta zde vyniká taky díky opravdu podařené kameře. Až se mi při sledování zachtělo se do těchhle odlehlých a lidmi naštěstí dosud nepříliš poznamenaných končit vydat, což nejspíš jednou udělám. Jediná věc která mi ze začátku vadila byla francouzština ve které je film natočen, ta se totiž do takovéhoto prostředí příliš nehodí, nicméně je jasné že toto byl ústupek komerčnímu úspěchu. (19.03.2011)

Banálně pointovaná pastevecká moralita o tom, že s vlky není radno přátelit se, mě trochu zklamala svým zbytečným naturalismem, který se sice v řadě scén integruje s tím, jak je snímáno (a utvářeno) celé prostředí (jehož časnost film exponuje poznámkami o šířícím se /jonasovsky řečeno/ universálním velkoměstě), ale zároveň umenšuje prostor pro pronikavější psychologickou kresbu. Bez ní ztrácejí všechny exponované vztahy svou dynamiku a působí chladně, předurčeně a ode-vzdaně. Například mechaničnost, s níž se odbývá první milostná zkušenost ústředního páru, až deprimuje... Ocenil bych volnější vyprávění, hru náznaků, otevřený konec a větší prostor pro hrdinovu partnerku, zvláště pro její vlastní hledání něčeho nového ve starém světě. (22.12.2023)

Je pravdou, že tento snímek nemá žádný myšlenkový přesah, ovšem i přesto mě zaujal svým čistým příběhem o soužití sibiřských pastevců s vlky, kteří jsou jejich nepřátelé...nepřátelé, pokud útočí na jejich stáda sobů. Příjemná hudba dokresluje záběry na krásnou přírodu a neznámé herecké tváře dodávají snímku na autenticitě. Vlk je rozhodně podívaná, která by neměla uniknout divákovi, jenž má snímky ze života v přírodě rád. (15.05.2012)

Tak přiznejme si, že po obsahové stránce to je spíše báchorka pro děti, ale mrazivé exteriéry sibiřského podhůří jsou tak malebné a sami o sobě působí natolik majestátně, že dodávají atmosféru i tomuto poněkud jednoduššímu příběhu. Síla filmu není v dramatických dějových zvratech či hlubokomyslném filozofování, ale právě v zobrazení prostého a přitom těžkého života tamních kočovných pasteveckých kmenů. Při pohledu na jednoduchá pravidla, která v tamní krajině platí, si moderní člověk musí připadat jako v ráji. Hlavní dějová linie, která je spojená s příběhem dospívajícího Sergeje, který se spřátelí se smečkou vlků, což pochopitelně zbytek kmene nekvituje zrovna s povděkem, nás postupně zavede ke známé pravdě o tom, že nejlepší je žít a nechat žít. Mně se tenhle výlet do mrazivých končin naší Země velmi líbil a klidně bych si ho někdy zase zopakoval. (07.02.2012)

Ďalší z rady filmov, ktorý si myslí, že rozumie zvieratám, hlavne teda divokým zvieratám. V tomto prípade sa jedná o vlkov. Aj keď nie všetko je zlé, viacmenej sa jedná o typické klišé, kde sa zvieratám vnucujú ľudské emócie a ľudské zmýšľanie. Inak sa jedná o príjemný naturálny film v lone prekrásnej prírody, tisícky kilometrov od civilizácie, kde aj zajtra bude život vyzerať rovnako ako dnes. Spolu s človekom pobýva aj tak nádherné zviera, akým je vlk. Aj spracovanie je ok - výnimočná je hlavne práca so zvieratami, samozrejme, keď si odmyslím trochu toporné herecké výkony a slabší rozťahaný záver. (23.04.2016)