Nevinnost

Ze zacatku to vypada jako zamysleni nad diskriminaci muzu u podobnych procesu, kdy existuje neco jako "presumpce viny". Pomalu prejdete do zamyslenim nad tim, ze "a kdyby se to zavedlo jako v Americe, tenhle nevinnej chudak bude na nejakym blacklistu uchylu, i kdyz nic neudelal". A nakonec to sklouzne k pseudo-psychologickemu dramatu o jednom komplexu. Jinak receno - slo by to i lip. (07.01.2011)

Na Nevinnost jsem se už dlouhou dobu těšila a byla jsem proto velmi potěšena, když ji vysílali v TV. Nechtěla jsem se příliš těšit, abych nebyla zklamána, ale Nevinnost mě překvapila a zapůsobila na mě ještě více, než jsem možná očekávala. Pro mě se jedná o jeden z těch českých filmů z poslední doby, o nichž si myslím, že by si zasloužily vyšší hodnocení. Nevinnost má silnou a melancholickou atmosféru snímků chladných severských zemí a rukopis Jana Hřebejka bych v něm nehledala ani náhodou. Hřebejk zcela změnil směr a přinesl snímek zcela odlišný od svých předchozích. Skvělé herecké obsazení ve všech rolích. Nejlepší Ondřej Vetchý, nový objev Anna Linhartová v roli "nevinné" malé mrchy a také Hynek Čermák. Scéna, kdy se do něj bez servítek pouští bývalá žena, je opravdu hodně "drsná." Aňa Geislerová opět v jedné ze svých rolí citově nevyrovnaných žen, těžce zkoušených osudem i tížené nenaplněným vztahem, kdy vše zkrátka jednou musí dospět do bodu, kdy už to takto déle nedokáží snášet. Aňa má zkrátka svůj osobitý herecký styl, který nemusí sednout každému. Scéna s Ondřejem Vetchým u jezera patří mezi nejsilnější momenty celého snímku. Na české poměry velmi působivá, odvážná, upřímná, nestrojená a bolestná, stejně jako krásná scéna, která fascinujícím způsobem ukazuje, jak skutečně silné Lídiny city pro Tomáše jsou. Toto dokázal Hřebejk? Kde se to v něm vzalo?:) Pro mě je Nevinnost rozhodně jedním z nejlepších českých filmů poslední doby. (04.11.2012)

Hřebejk s pokročilým věkem opouští (tragi)komické vody, začíná brnkat na vážnější strunu, snaží se (i) o určitý přesah, avšak jakoby se bál odhodit veškeré své doposud pracně (vy)budované postupy-jistoty, překročit (své) mantinely a tím se definitvně vytrhnout ze škatulky „toho tvůrce, co točí stále dokola (s lehkými variacemi) ožehav(é)á téma(ta) naší (ne)dávné minulosti, přičemž důraz klade na „jistotu“ v podobě humorného (pod)tónu a navíc (téměř) vždy sází na stejný (byť prověřený a osvědčený) herecký tým“. Musím (si) přiznat, že jeho snahu kvituju veskrze s povděkem. Nevinnost je příjemně civilní intimní výpovědí, kterou nesráží Hřebejk režisér, ale Hřebejk scénárista resp. Petr Jarchovský. To jak (lehkou) roztříštěností, tak zejména (zbytečnou) doslovností, přičemž a to je nejhorší, (pravda, je to čistě můj subjektivní pocit), cítím z toho scénáristickou prvoplánovou vykonstruovanost se snahou o (za každou cenu) překvapující pointu, která nakonec tvůrcům (alespoň v mých očích) láme vaz. Jak jsem před časem v případě Kawasakiho růží hořekoval nad úvodními 25-ti min, v případě Nevinnosti je to právě těch 25 min posledních, což je o poznání horší varianta. Zatímco v prvním případě měl Hřebejk zbytek snímku na vylepšení dojmu (také se tak měrou vrchovatou stalo), v tomto případě nemohlo výsledný dojem už nic zachránit (právě naopak). P.s. Jedno ale musím Hřebejkovi (soukromě) přičíst k dobru. Aňa Geislerová. Nemám ji (jemně řečeno) v oblibě. To, co se vzezření týče (pro mě naprosto asexuální typ) vím, je to čistě můj osobní problém, tak zejména po herecké stránce ji nevěřím. Až do tohoto snímku. Byť na první skutečnosti se nic zásadního nemění, jako herečka mě zde (bez jakýchkoliv výraznějších námitek) přesvědčila. Předvádí příjemně civilní, utlumený vyzrálý výkon. 70% (27.07.2012)

Jako při trhání okvětních lístků kopretiny: „líbilo, nelíbilo, líbilo, nelíbilo…“. Za pozitivní bych měl považovat už jenom skutečnost, že zatímco na jiné české filmy chci sakum pakum zapomenout, na Nevinnost musím den po zhlédnutí stále myslet. Stylistické znečištění v poslední třetině podle mne ospravedlňuje přechod od střízlivého detektivního vyšetřování k subjektivnímu vyprávění. Film opožděně získává svého vypravěče a informace o jeho minulosti nám narychlo zprostředkovává, jak se dá. Prosazení osobního hlediska je prvním podrazem na diváka, jehož sympatie ke zpovídající se osobě jsou následně zamordovány jejím pochybným činem. Šlo o plán, nebo o souhru náhod? Rozporuplnost. První svým tělem nevinného osvobodila, druhá obvinila. Podobné nejsou jenom hříchy, ale i jeho příčiny. Nezájem. Vyprávěcí podiv(uhod)nost Nevinnosti, s níž především souvisí silně ambivalentní pocity v závěru (role viníka a oběti jsou v rozporu s jejich prezentací filmem), je podstatně inspirativnější než plytká společensko-kritická rovina, rušivě nápadná scénáristická kostra a nedůsledná integrace postav do děje (jestli měl retardovaný syn zastupovat onu jedinou nenapadnutelnou nevinnost, proč ke konci zcela mizí ze scény?). Problematický film se spoustou vad. Pozornost si ale zaslouží. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, novoten, Arbiter, InJo, Mulosz, Sandiego, starbrejkr (13.07.2014)

Slušné psychologické drama, kdy první polovina snímku mi připadala hutnější a lepší než druhá. Velmi se líbila postava detektiva v podání Hynka Čermáka. Netušil jsem, že má tento rozměr hraní. Zdá se mi že, Hřebejk - Jarchovský zkusili zase trochu něco jiného. Avšak co u mne dokonale fungovalo v Kawasakiho růži tak zde už jen částečně. Nevím jak to popsat, všechny postavy typově seděly. Zahráno to bylo také skvěle. I Linhartové jsem věřil každé slovo, čehož důkezam je , že jsem ji v první části snímku nenáviděl. Nikdo nepřehrával, přesto .... Souhlasím s řadou komentujících zde - ten konec nemusel být tak polopatický. Mohl se dát divákovi a jeho myšlenkám větší prostor. Každopádně jsem rád, že autor filmu sklouzl od komedií k dramatickému žánru a drží se tam. Budu se těšit příště. Dávám tři poctivé hvězdy * * * (30.10.2011)