Úlovek

Sám jsem si upřímně na začátku třetího dílu vykonstruoval teorii, že malej Freddie zabije na konci svýho tátu, ale ta mi vůbec nevyšla. To každopádně nic nemění na tom, že to byla pecková podívaná. Je sice pravda (jak už tu někdo psal), že je trochu škoda, že se celej ten příběh nerozprostřel do více dílů, protože by si to asi zasloužil, ale i tak to bylo "smashing" - člověk nikdy nevěděl, co se stane v dalším záběru (hlavně v těch, kde se objevoval táta Freddie). Britové opět potvrdili, že jejich minisérie jsou nabouchaný od začátku do konce a Hardy to, že pro role psychopatů se snad narodil - 5*. (17.09.2012)

Myslím, že dnes hrať mladého muža, ktorý si chce pozdvihnúť svoje ego v spoločnosti, nie aj až tak náročné, pretože takého uvidíme dnes ľahko na ulici, alebo v rôznych reality show. Minule to bolo aj v televízií, keď mladý muž zabránil druhému mužovi vykradnúť bankomat a potom s ním odvysielali rozhovor. Vystupovanie tohto muža bolo veľmi podobné s hereckým výkonom Toma Hardyho. Podobné gestá, chôdza na široko, jednoducho na rolu gangstra dnes "nepotrebujete študovať herectvo". Hardy to hral dobre o tom niet pochýb, ale treba pochváliť aj Charlotte Riley a Kierston Wareing, ktoré tiež prispeli svojou výstrednosťou do "dramatickej pahreby a rozpáli žeravé kúsky do nebezpečných plameňov". Nerovnomerné vykreslenie veku detí s vekom dospelých sa nedalo prehliadnuť a filmu ubralo istú dávku kvality. Čím dlhšie som seriál pozeral tým sa stával predvídateľnejší (zabitie malého Jimmiho malým Fredim, bolo jasné vo pred ako facka) a záverečná smrť "mafianského inžiniera" rukou dlhodobo bezbrannej kaderníčky mi tiež veľmi nevoňala. Dávam 70% ale silno som uvažoval na 60%. (17.03.2013)

Jako kdyby Fan Vavřincová při psaní Takové normální rodinky šňupala kokain.. Emocemi napěchovaná mini-sága z produkce britské televize Sky, v níž po vzoru Shakespearovských dramat spolu zápolí dva princové o královskou korunu. Možná by se našly v Druryho režii rezervy, ale má na ně člověk čas myslet, když na place řádí ta smějící se bestie jménem Hardy..? „It wasn´t little Jimmy. It was little Freddie…“ (17.02.2014)

Dějem The Take nemá moc co říct. Zvratů se tolik nenarodí, jen se ve velkém umírá (často z prazvláštních důvodů, vlastně jen aby se umíralo) a všechno si tak v klidu plyne. To, co teprve dělá z The Take zajímavej projekt a co opravdu lomcuje s divákovym srdcem, žlučí, čimkoliv ... sou herecký výkony. Hardy je naprostej král všech psychopatů; za ubohých 180 minut stihne vykouzlit tolik (uvěřitelných) poloh, že jsem tomu skoro až nechtěl věřit. Se svym úsměvem, tradičně zvěstujícim něco tragickýho, se mi za tu samou stopáž vryl pod kůži jako žádnej "tříhodinovej" hrdina. I sám, v obklopení hluchoněmých kolegů, by z The Take udělal obyčejnej trhák. Když ale kolem něj navrch všichni hrajou doslova jako o život (obě dámy!) ... musíte si tenhle prostej příběh chtě nechtě zapamatovat. Protože obsazení, to holt občas dělá divy. (15.08.2012)

Naprosto strhující britská kriminální miniserie, která těží ze třech základních věcí - důkladné stylovosti, opravdu skvěle vystavěného scénáře a především pak z hereckého projevu Toma Hardyho, jenž se dá lapidárně pojmenovat jako živelný, fascinující, mimořádný. Neskutečně charismatický Tom Hardy jednoduše JE Freddiem, zprvu floutkem, posléze pak psychopatem, bestií, monstrem, člověkem posedlým mocí a ambicemi, což je vůbec motor většiny postav. Hardy se na podobné postavy specializuje, vzpomeňme třeba ulítle autobiografický snímek Bronson, kde hraje podobného psychopata, který ovšem sráží nezvyklá stylizace a přespříliš experimentální forma. Freddie v Hardyho podání je ovšem zajímavě dvojaký, naprostá lidská bestie, které však kvůli Hardyho charismatu musíte coby divák chtě nechtě fandit. Vynikající tvůrčí záměr je cílená rezignace na kriminální složku a akcentování vztahů a především pak propletených vztahů ústředních dvou párů, které doznívají nakonec i transgeneračně. Seriál koncipovaný do pouhých čtyř dílů pokrývá celkem nezvykle dlouhé období, celou jednu dekádu, v níž sledujeme fascinující vzestup dvou kamarádů z ulice, a tak trochu upomíná k legendárním mafiánským ságám, v tomto případě jde ovšem o ,,ságu" hodně ovlivněnou místem svého vzniku, ta Anglie z The Take prostě doslova trčí.... (31.08.2012)