Národ snílků

Nesympatická hlavní hrdinka (ostatní postavy zrovna tak), z které se postupně stává nanejvýš otravná teenagerka, která si myslí, že spolkla veškerou moudrost světa. Snímek nejdřív staví na počáteční vcelku zajímavé zápletce, ale nakonec se zvrhne do obyčejného filmu pro náctileté. A snaha hrát si na „drámo“ směrem ke konci byl spíš špatný vtip, který šel emočně úplně mimo mě. Celkově mi tento počin vychází na horší průměr a poněkud nechápu jeho zdejší přirovnávání k Americké kráse. (27.06.2013)

Americká krása po kanadsku, navíc pro náctileté. Už dlouho jsem nebyl z nějakého filmu o teenagerech takhle nadšen. Debutující kanadský režisér Michael Goldbach si zjevně odskočil na učenou do kousek za hranicemi ležícího městečka Twin Peaks, kde ho sám David Lynch zasvětil do tajů, jak do filmového nálevu slít vše to hnijící a zatuchající na americkém (potažmo kanadském) maloměstě, přesto z toho ale vytvořit celkem chutný koktejl. Stejně tak od Lynche odkoukal mysterium vyvolávání napětí a duchů temné iracionality, která město obchází v podobě sériového vraha. Nespecifikovaný ID, který je přes den a v hranicích města potlačen kulturními návyky a křesťanskou fází, v lesích za městem a v přítmí noci však propuká v ten nejtemnější pohanský proud zla. Michael Goldbach natočil v podstatě malý nezávislý film, jehož velikost roste s ubíhajícím dějem. Tak, jak se postupně posunují hranice otevřenosti ve veřejném prostoru, tak se posunují i hranice otevřenosti kinematografie, respektive v tomto případě filmové romantiky, Daydream Nation (Národ snílků či možná lépe národ denního snění?) je stejně jako výše zmíněná Americká krása veskrze negativní a alarmující, přesto je jejím základem romance, romantické (v hodně postmoderním významu slova) sblížení dvou lidí. Zajímavé jsou i použité výrazové prostředky - již použití mezititulků a členění do jednotlivých minikapitol, stejně jako fragmentování linearity dějové linky, které vyplývá z přístupu režiséra, který nechává celý příběh vyprávět hlavní hrdinku. Úžasná je hudební stránka (Daydream Nation coby název je dle mého odvozen od slavné desky amerických Sonic Youth, jejichž skladba také zazní hned v úvodu snímku - a dle mého ne náhodou), stejně jako úroveň hereckých výkonů, celý film snad možná ztrácí jen trochu obrazově, což je nejspíš dopad omezeného rozpočtu, přesto to nemá na celkový dojem zásadní vliv. Pocit štěstí lze nalézt už jen v denním snění, levných drogách a snad ještě v... Kanadská krása. (29.05.2011)

To je mi panečku debut. Takhle skvěle namíchat romanci na stísněnou atmosféru venkovského maloměsta, do detailu rozebrat jednotlivé postavy, tak aby byly jasné a uvěřitelné, rozjet v podstatě několik jejich paralelních příběhu, a vše zamíchat do líbivých záběrů podpořených skvělých soundtrackem? Nezbývá mi než souhlasit s Radkem99 - Americká krása pro náctileté po kanadsku, je docela příhodné označení. Klobouk dolů Michaeli Goldbachu. Píšu si tě, stejně jako Kat Dennings a těším se na další kariéru. I am not here to save you, I am the main character of my life (23.10.2011)

V prvních vteřinách Daydream Nation navnadí skladbou záběrů a vyvolá očekávání originální a silné podívané, které se bohužel s každou další minutou stává planým příslibem, protože úvodní motivy se rozehrají a skončí ve zcela tuctové koláži...Kat Dennings splňuje to, co od ní scénář čeká, ale je zaměnitelná s každou svou předchozí rolí... (10.10.2011)

Hm... pár zajímavých myšlenek, ale toť vše. Kolikrát mě to tak nudilo, až jsem si některé scény musela "popohnat" (ač by mi to normálně bylo proti srsti, nicméně, nemohla jsem jinak), jelikož bych ten film ani nedokoukala. Vlastně jsem na to od začátku až do konce koukala jen kvůli Kat. Josh Lucas měl pár dost obstojných momentů, ovšem ve finále žádná velká sláva. Naopak alespoň malého překvápka se mi dostalo v podobě pěkné tvářičky Reece Thompsona. Carolinin otec si tam párkrát štěkne a ve finále zůstane nevyslyšen a já mám chuť na cupcakes a ledničku prázdnou. Sečteno podtrženo, fakt nechápu tak vysoké hodnocení. (03.11.2014)