Megažralok versus crocosaurus

Proboha proč? Myslel jsem, že po prvním díle s chobotnicí, když megalodon vyskočí z vody do oblak, aby chňapnul letadlo, se tvůrci hodí po menším vyblbnutí do klidu. Ovšem opak je pravdou. Nejen že obří žralok přeskakuje obrovskou námořní loď a ocasní ploutví ji demoluje za doprovodu explozí, které vypadají, jako když si člověk poprve spustí Sony Vegas a tvoří s prvními volně staženými efekty z detonationfilms.com, ale dokonce chytá do tlamy i vystřelené torpédo a z vody skáče do vzduchu pro stíhačku? To už je fakt moc. Krokouš se také zrovna dvakrát nepovedl, ale těch 15% dám za Ericu Duke a Sarah Lieving. (08.11.2012)

Žralok co sežral atomovou ponorku, krokodýl se spoustou vajec, černoch s hydrosonickými koulemi, Krokodýl Dundee z Konga a agentka v režii Asylumu. Narozdíl od předchozího dílu už tu nejsou tak krásně dramatické momentky jako překousnutí letadla. Hlavně tu chybí Lorenzo Lamas a přísná pohledná agentka to prostě sama neutáhne, ale naštěstí Asylum jistě brzy vyprodukuje další megahit. (23.01.2013)

Paradoxně se mi ze všech filmů "Mega Shark vs. Nějaká další sranda" tenhle líbil nejvíc (Ano, opravdu jsem viděl všechny díly této série, celé a bez přetáčení) a za to si odnáší jednu hvězdičku, jako pomyslný triumf nad obří chobotnicí, machanickým žralokem a Kolossem (Přitom je s hodnocením nejníž :) :) ) 10% (08.09.2020)

S kolegou jsme se hecli a podívali jsme se na tohle "dílo", protože světe div se, viděli jsme i první díl "Mega Shark vs. Giant Octopus" a nedalo nám to, aby jsme nedokoukali i pokračování... A co nového? Nic, je to stále naprosto neuvěřitelná podívaná. S tím rozdílem, že už zde nevystupuje Lorenzo "Mamlas", ale jiná plejáda prvotřídních herců bez hranic. Ovšem více než o lidské bytosti, tady jde především o obří nestvůry, které opět svádějí souboj na život a na smrt. Obě monstra jsou opět udělány na špičkové úrovni, kvalit filmových efektů by jen stěží odolal sám Cameron, některé záběry se v žádném případě neopakují a vůbec, víte co je na tomto "filmu" nejlepší? Scénář, respektive dialogy postav, které jsou samo o sobě mistrovsky napsány, ale teprve až náš dabing je povyšuje do jiných sfér. Závěr? Zkrátka a dobře, tohle jsou filmy, které si vás v žádném případě nedovolují urazit a určitě stojí za to je vidět. Už kvůli rozšíření filmových možnosti a zkušeností. (01.11.2011)

Škoda, že tu není i záporná stupnice, protože tohle má u mě minus pět. Kdyby to bylo jen pitomé, kdyby to bylo jen špatně natočené, kdyby v tom byly jen ubohé triky, prkení herci, slaboduché dialogy, ale ono to hlavně mělo tu nejhorší hudbu v historii filmu! Neskutečně mě vytáčela ta rádoby napínavá hudba, která hrála pořád a pořád a stále dokola ve smyčce. Ne jen ve vybraných pasážích, ale neustále. Asi aby ještě víc dokreslila, jak moc je to napínavý film. Ve výsledku jsem neustále čekal: teď, teď! A ono nic, hudba stále gradovala, stále gradovala, ale film degradoval, degradoval, až zdegradoval (nebo zdegeneroval) na úplný suterén lidské tvořivosti (přesahující rámec filmové tvorby). Tohle je úplné dno lidské tvorby od prvních nesmělých krůčků jeskynních malířů až po dnešní postmoderně postmodernisticky postmoderní postmodernu. Ve srovnání s tímto už se mi ani roztavený kontejner jakožto umělecké dílo nezdá tak zavrženíhodný. To mi připomíná jeden z, dle mého názoru, nejznámějších případů moderně moderního nevkusismu první kategorie, veleumělecké veledílo (v kontextu tohoto filmu spíš megaumělecké megadílo) Damiena Hirsta: Žralok naložený ve formaldehydu. A tam by měl, dámy a pánové, skončit i tento megažralok a i všechny ostatní megapotvory tohoto megastupidního megastudia. Meganazdar! (30.05.2013)