K zázraku

Bigotná moralitka, ktorá ma núti byť cynikom. Ďalší film, ktorým Terrence Malick pôsobí, ako keby práve objavil život. A predostiera nám to peknými ľuďmi v čistom prostredí a v peknom počasí. Rozumej sterilne. Postavy blúdia a nachádzajú sa. A to doslovne. Keď sú spolu šťastní, neprestajne sa objímajú, ale, čo je horšie, keď sú pohádaní, pateticky sa prechádzajú s pohľadmi uprenými na rôzne smery. Častokrát sa rozprávajú nečujne. To, čo divák môže počuť a čo nie, je selektované dosť nezmyselne, keďže napríklad partnerská hádka je bez zvuku, ale modlenie sa pred jedlom počujeme. Jediné, čo sa tu dá vyzdvihnúť, je absolútne neprekvapivo, meno Emmanuel Lubezki. Ináč ťažký filter, ktorý si viem predstaviť, že bezpodmienečne ocenia len konzervatívni veriaci. (15.01.2016)

Nádherný lyrický film, který příběh nechává na divákovi a zobrazuje vše kolem něj v náznacích a detailech života. Víra a jednostranná láska jsou monolog a ne každý v sobě najde tu sílu v něm pokračovat. Terrence Malick natočil osobní film o své slabosti za využití všech svých (a Lubezkiho) předností. (08.06.2013)

Někde na půl cesty ke geniálnímu Stomu života. To the Wonder je zřejmě už jen zbylý podklad, který se nevešel do jeho předešlých filmů. Obsahově prázdný a bez jakýchkoliv větších emocí. Ale... Lubezki je naprostý mistr svého oboru a hudba je taky krásná. Až dám reprízu, uvidím, jestli jednu dvě hvězdy přidám, nebo uberu. Prozatím je to čistý průměr. (16.04.2013)

Další Terrence Malick, který mě neoslovil. Je sice hezké, že věhlasný režisér zase jednou otevřel své nitro a podělil se s námi o svoje rádoby hluboké myšlenky. Jenže natočit o tom film, v němž se pro mluvené slovo musíte modlit a ve kterém se většina záběrů skládá z toho, že někdo někam jde a čumí kamsi do prázdna? To vážně není můj šálek kávy. Herci navíc nejsou tak dobří, aby to uhráli pouhými gesty či očima. Snad jen ta Rachel McAdams zde ve svých 10 minutách zaujala. Pár světlých momentů se zde ale přeci jen najde a některé záběry jsou opravdu úchvatné. Jinak se ale obávám, že k Malickovým filmům už cestu nikdy nenajdu. 50% (12.05.2013)

Jsem velká obdivovatelka Terrence Malicka, tohle je ale jeho první film, který mě nedostal a emočně nevyždímal. Jeho filmy řadím do úplně samostatného žánru, v jeho filmech je nejdůležitější vyjádření pocitů a silných emocí pomocí obrazů, dokazuje, že pohledy a doteky mají větší sílu než tisíc slov. Na jeho filmech dále zbožňuji ty vnitřní monology postav, zatím jsem u každého jeho filmu zažila vždy jakési prozření, pokaždé jiným způsobem, tentokrát ale jakoby mezi filmem a mnou stála zeď a film ji ne a ne překonat, zkrátka se Malick tentokrát ke mně nedokázal dostat a já tak moc chtěla. Jsou tam moc pěkné momenty, kamera je opět úchvatná, ale během závěrečných titulků jsem se musela ptát, proč vlastně tento film vznikl, nepochopila jsem, co chtěl Malick říct, možná jsem se na film prostě jen špatně dívala a třeba ho docením někdy později, zatím ale bohužel pro mě obrovské zklamání. (15.04.2013)