Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Horor

Recenze (1 175)

plakát

Ďáblové (1971) 

Nečekaně hluboký a chytrý torture porn s fantastickýma hereckýma výkonama (Oliver Reed wow), nadrženýma uřvanýma jeptiškama a překvapivě jasným a přesným režisérským záměrem. "Only a moment, but then I face the just and fearful judgment that you too, reverend father, will soon be called. "

plakát

Zlatovláska (2025) 

Mírně nadhodnotím. Pár failů to má a nějaký pokusy o invenci jsou opravdu spíše jenom pokusy, ale nic to nemění na tom, že z hlediska kostýmů, kamery, výpravy, hudby a režie je to vynikající. Oproti většině ostatních pohádek ze zdejšího kotle hotové mistrovské dílo.

plakát

Řád (2024) 

Sicario s ohavnýma neonáckama. Skvělý herecký výkony, hudba a skvělej Jude Law. Parádní thriller.

plakát

Království nebeské (2005) 

I po tolika letech je stále DC tohoto filmu jedna z nejlepších věcí, co kdy kinematografie na pole historických filmů přinesla. Brilantní scénář (debutový!!) plnej silných a symbolických detailů, fantastická hudba, dokonalý obsazení (Norton, Thewlis a Irons ftw), pevná a jistá režie skvělá výprava. "I put no stock in religion. By the word religion I have seen the lunacy of fanatics of every denomination be called the will of God. Holiness is in right action and courage on behalf of those who cannot defend themselves, and goodness."

plakát

The Incantation (2018) 

Celou dobu to působí jako nekonečnej úvod k hororovýmu p*rnu a pak jsou najednou titulky.

plakát

Queer (2024) 

Hypnotická vnitřní cesta. Kdo podobnou neprošel (ne nutně za doprovodu návykových látek), asi tolik neocení.

plakát

Lovec (2024) (seriál) 

Příšerná kravina, která si hraje na světovost, ale s každým dalším dílem je víc a víc k smíchu. Tímto pokusem o "českýho Constantina" se u mě Strach dostal na ještě nižší příčku než kdy byl, protože si opravdu nedovedu představit, kterej kvalitní režisér by si vybral takovouhle scénáristickou srajdu k režírování. Otřesný dialogy, otřesnej lore, otřesně nevěrohodný herecký výkony, otřesný scénáristický lenosti a odfláknutosti (cestování postav mimo časovou smysluplnost; scény ve "Vatikánu", kde je celosvětová komise pro řešení posednutí démonama a všichni v ní mluví česky nebo slovensky; zcela nevěrohodný chování postav; otřesný vizuální efekty porovnatelný s Xenou a Sorbovým Herkulesem... a tak dále a tak dále) a otřesná režie, která spoléhá na genus loci míst, v nichž se natáčí, ale už jí ani tak nejde o to, aby se v ní dělo vlastně něco moc smysluplnýho. Hvězdu dávám za docela v pohodě postavy Jiřího Dvořáka a Marka Lambory, ne úplně nepoužitelnou hudbu (byť taky zní jak z Xeny nebo Serbovo Herkula), a šestou epizodu, která díky Sophii Šporclové (hrající mimochodem líp než všichni ostatní herci dohromady) dokázala alespoň na chvíli vyvolat něco jako "feel good" momenty. Ostatní musím žel nazvat J. J. Jamesona - škvár. Strachovi bych doporučil, aby se trochu zamyslel nad svým bigotním dominikanismem a za každou cenu ho netlačil ostatním před ksicht, protože od Ztracený brány to s ním jde z kopce. A tuším, že vím, odkud vane vítr.

plakát

Záhadné případy (2024) (seriál) 

Překvapivě hezký seriál, o to víc, že je od Novy. Půl hvězdy navíc dávám za skvělou hudbu (byť opakující se), povedenou atmosféru a na český poměry relativně neodfláknutej scénář s fajn myšlenkama. V porovnání se Strachovo Lovcem od ČT vrchol kinematografie.

plakát

Nosferatu (2024) 

Důvod proč milujeme kinematografii par excellence. A těm dvěma tetkám co seděly vedle a neustále se infantilně něčemu hihňaly bych nejraději vrazil Skarsgårdův protetický falus až do krku. #freud

plakát

Prokletí Salemu (2024) 

Tak nějak na půli cesty. Atmosféra a některý filmařský nápady (les a pytel scény for all), nakonec vlastně dobře působící Barlow a několik fajn vycastingovaných postav. To všechno ale žel velmi neprozřetelně nacpaný do vysoce průměrnýho a potenciál Kingovo verze Drákuly absolutně nevyužitýho sestříhance, ve kterým se ztrácí veškerý vztahy a psychologie postav (který jsou pro Kingovo příběhy právě tím, co z nich dělá to, čím jsou) a vesměs v něm neexistuje nic jako napětí nebo překvapení. Ukázkový příklad toho, proč jsou Kingovo romány zfilmovatelný buďto pouze v minisériích anebo pod rukou hooodně zkušenýho režiséra s jasnou vizí a osobitým přístupem. Jinak moje oblíbený scéna Barlow meets Callahan nakonec docela ok.