Kód Enigmy

Suverénní řemeslná prácička, v níž se slabiny nacházejí jen velmi těžce. Ale to bude nejspíše tím, že na této životopisné úrovni, kde ambice směřují od první klapky ke zlatým soškám, se zkrátka chyby nepřipouštějí. Film je pravda velice chladnou, emocionálně odtažitou výpovědí o významném životním úseku svého neméně chladného geniálního hrdiny, která působí příliš strojeně i díky výkonu mistra Cumberbatcha, jenž prochází celým příběhem s neměnným výrazem "matematického blbouna", ale zároveň se jedná o nesmírně poctivou, sympaticky staromódní žánrovku, která splňuje takřka všechny předepsané filmové vzorce, a to včetně onoho Cumberbatchova projevu, neboť věrohodněji ztvárnit matematického blbouna asi nelze. Pochvalu si ale zaslouží i Alexandre Desplat, lidé od kulis a kostýmů a hlavně samotný pan Turing, o jehož velikosti i zásluhou tohoto snímku nyní nepochybuji. 80% (15.02.2015)

Film, který výborně klame tělem. Byl zde moment, kdy mě silně zamrazilo v zádech, kdy mi spadla čelist a já chtěla dát filmu 5*, ale v záhy, jsem si uvědomila, že to ani náhodou není zásluhou filmu jako takového, ale spíše momentem, kdy jsem si uvědomila obrovskou sílu tohoto příběhu a co vše se ukrývá na pozadí, úplně stejný pocit by ale u mě nepochybně dokázal vyvolat i kvalitní článek o životě Alana Turinga. Film je to samozřejmě výborný ve všech směrech, po řemeslné i herecké stránce bezchybné, celé dvě hodiny vám utečou jako voda, jen zde tentokrát námět jasně převyšuje samotný film. (16.01.2015)

Všechny Cumberpičky musejí nadšením dozajista protékat skrze podlahy, protože Benedikt se za poslední dva roky tak maximálně neukázal v Hobitovi, kde odblábolil tři repliky a poté byl digitálně zprzněn, takže ho tady mají celého a v herecké poloze, která mu sedne jak jehla do žíly. Vždycky jsem si z těchto fanatických mentolek dělal legraci, protože nasírání lidí je takové moje milé koření života. Něco jako parkovat na vozíčkářích. Teda, tím mám na mysli parkování na reserve pro vozíčkáře, ne přímo na kriplech. I přesto však musím uznat, že Benedikta taktéž žeru, tyhle role asociálních psychopatů mu zkrátka sedí nejlépe a ač je film naprosto parádní, tak on jej kvalitativně vyzdvihuje ještě o několik tříd výš. Musím ale bohužel konstatovat, že mě relativně iritovala Keira, poněvadž je hezká zhruba jako moje varlata po čtyřdenní sauně ve slipech dětské velikosti, protože občas si s mladším bratrem vyměňujeme spodní prádlo, nesuďte mě. Jako jasně, ženskou, whiskey, kokainem a Nuttelou se prostě nepohrdá, nicméně o mně je známo, že jsem namyšlený a vybíravý egoista. Jednou jsem odmítl osouložit ženu jen proto, že byla chlap. Ovšem - a nyní použiji ten nejotřepanější slovní obrat ze slovníků všech místních pseudokritiků - herecký koncert Benedikta mě naprosto oslnil a pohltil, nehledě na bezkonkurenční dobovou atmosféru a podmanivý hudební podklad, takže vše odpuštěno. Nikdy bych nevěřil, že ve svém komentáři přispěji nějakým hodnotným informačním kanálem, který nebude obsahovat třicet způsobů, jak si správně vymáčknout jebáka na prdeli tak, abyste si nezasvinili koberec, nicméně časy se mění a lidé dospívají, jen já budu furt stejný čurák, proto doporučuji k filmu i mimo něj zhlédnout také toto video a posléze toto video, které vám doplní a rozšíří informace. Obě jsou opatřena českými titulky. Tak a dost altruismu, nebo se tady rozbrečím, takže závěrem si neodpustím podotknout, abyste šli všichni laskavě do prdele. (09.01.2015)

,,Někdy jsou to lidé, které nikdo nezná, kteří dokážou věci, které si ostatní nedokážou ani představit. '' Ano, jsou to stovky, možná tisíce osudů vyjímečných lidí, o jejichž přínosu k vyhrání války nikdo ani neví a kteří za svojí práci dokonce ani neberou žádnou zaslouženou rentu, zkrátka jen a jen proto aby tajemství jejich válečného života bylo uchováno. To co znají, nebo lépe řečeno dnes už povětšinou znali mělo takovou zpravodajskou hodnotu, která vysoce převyšovala cenu jejich života a někdy i tisíců dalších. Zemřeli bez zásluh, bez medailí, bez velkých poct a přitom jejich přínos válečnému úsilí často nahradil několik armádních divizí... To byl osud i Alan Mathisona Turinga, génia , který rozluštil kód Enigmy. Závěrečné odsouzení Turinga v padesátých létech je jen smutnou tečkou potvrzující toto pravidlo...Naštěstí i pro všechny ty tajné služby a vlády (dokonce i v ultratajném Rusku) už lecos z Druhé světové přestává být tajné a tak se můžeme těšit třeba i na další bonbónky co archívy doposud ukrývají v obálkách s nápisem Top Seret a Cоверше́нно секретно . Ačkoliv by se mohlo zdát, že film nebude díky šifrám a matematikům pro každého, hned od první minuty se slibně rozjíždí. Ve filmu mi mírně vadilo prolínání tří dějových linií, které sice byly pro film a informovanost diváka důležité, ale byly k sobě sesazovány dosti těžkopádně a mně osobně to rušilo. Aby film byl lehce akční, máme tu i nepravděpodobnou zápletku s rozluštěním čísla konvoje včetně názvů britských plavidel s bratrem jednoho z šifrantů na palubě... Scénka sice vysvětlila, že by byla blbost chytrým Němcům prakticky vyzradit, proč a na základě čeho se jim nezdařil útok na konvoj, ale bylo to znázorněno moc jednoduše... Jinak bych filmu neměl moc co vytknout, snad jen že mohl být kraspet kratší. Ten konec se už mírně táhl. Je velmi dobře, že film vznikl. Alan Turing si ho právem zaslouží a o jeho zatraceně velkém příspěvku k vyhrání války se alespoň s velkým zpožděním dozví široká veřejnost. Bohužel, jemu je to už k ničemu a raději si ani nedomýšlím s jakou hořkostí v srdci nejspíš umíral. Dávám 4 rotory řazené na jedné ose. * * * * (01.03.2015)

Alan Turing nejenže je zcela nepochybně zajímavý z lidského hlediska, ale neméně poutavý a pozoruhodný je i jeho život. Kód Enigmy si dle očekávání vybírá dvě nejdůležitější, nebo z diváckého hlediska nejatraktivnější, roviny Turingova života, což je práce v Bletchley Parku /středobod snímku/ a následné popotahování kvůli homosexuální orientaci, a přidává vyprávění z Turingova mládí. Snímek těží zejména z Turingovi relativní neznámosti. U životopisných snímků si divák většinou všímá hlavní postavy, sleduje herce, nakolik se reálně podobá filmovému předobrazu, jak se snímek popere s pikantními detaily, zabojuje s předvídatelností apod. U Turinga to není tak jednoduché. Na jedné straně můžeme skládat poctu Benedictu Cumberbatchovi, na druhé straně si můžeme klást otázku, zda byl Turing opravdu „jen“ koktajícím Holmesem, determinovaným sociální neobratností a homosexuální orientací. Jsou totiž v rámci filmové fikce opravdu tato postava a její ztvárnění něčím výjimečné? Z hlediska vyprávění, se do jisté míry jedná o klasický oscarový prefabrikát, pokud lze podobný výraz užívat. Retrospektivní vyprávění ze školy, a současné z policejní cely jsou sledovány nezaujatým okem, zatímco linie z Bletchley Parku je vyprávěna samotným Turingem. Nicméně všechny tři části snímku jsou zcela upnuty k Turingovi, a jeho vnímání situací je hlavním hnacím motorem. Divácky nejzajímavější část o boji s kódem německého šifrovacího přístroje je ve své podstatě obvyklá. Po většinu stopáže se zdá problém neřešitelný, atmosféra se snaží být stísněná a bezmocná, a k rozuzlení zápletky dochází až díky zásahu náhody, kdy se snímek postupně posune k euforickým scénám a jakoby se rozevírá. Jako divák jsem necítil potřebu postavám nějak fandit, s jejich peripetiemi se jakýmkoliv způsobem ztotožňovat či kteroukoliv část děje prožívat. (10.01.2015)