Reklama

Reklama

„Přestaň snít!“, nabádá matka pětadvacetiletou dceru Umay (Sibel Kekilli), když ji vidí stát i s malým synkem Cemem přede dveřmi rodičovského bytu v Berlíně. Umay utekla z nešťastného manželství v Istanbulu, chce se natrvalo vrátit do Berlína a vést nezávislý život, jaký si sama určí. Doufá, že bezpečí, jež tak postrádala v cizí, vnucené vlasti, najde zde - u matky, otce, dvou bratrů a sestřičky. Záhy však pozná, že její rodina prostě nedokáže hodit přes palubu tradiční konvence.
Film se zabývá choulostivým tématem – jen za rok 2009 bylo na internetové stránce ehrenmord.de zaznamenáno dvacet osm případů žen žijících v Německu zavražděných pravděpodobně z důvodů cti, respektive její ztráty z pohledu mužů – mužů, kteří se dosud často nenaučili řešit problémy verbálně. Cizinka ve své upřímné výpovědi přináší strhující, velmi silný filmový zážitek. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (79)

sochoking 

všechny recenze uživatele

Toto je presne ten film, u ktorého sa vám začne otvárať nôž vo vrecku. Najstarší brat by šiel hned' prvý! Potom by šiel ten s tou kokotskou briadkou v tom ich gayovskom klube. No a nakoniec ten ostatok kebabistov na svatbe. A Sibel Kekilli je neuveriteľne krásna, charizmatická sexy herečka! Hned' si s ňou idem dať d'alší film... ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Mladá turecká Němka Umay (nebo chcete-li německá Turkyně) utíká i se svým synem od agresivního manžela za rodinou do Berlína. Umay je jednou z mnoha lidí mladé generace turecké menšiny v Německu. Komunita čítající přibližně tři miliony Turků přitom není Němci nikterak oblíbená, mnoho z nich dokončí pouze základní školu a v podstatě jsou tak odsouzeni k těžké fyzické práci. Daleko větší problém ale představuje zajetí tradic. Cizinka věrohodně prezentuje toto "vězení" z obou stran - snaha Umay o svobodný život, který není svázán zvyky tureckého islámu a oproti tomu úsilí nejbližší rodiny Umay o její "nápravu", přičemž později je právě těmito tradicemi donucena (rodina) k drastickému a pro (nejen) tradičně smýšlejícího Evropana naprosto nepochopitelnému činu. ()

Reklama

Niktorius 

všechny recenze uživatele

U sta Sarrazinů, mohlo to být i lepší. K první půlce nemám vážnějších výhrad. Filmařsky to Rakušanka Feo Aladag zvládla na jedničku a určitá schematičnost se tam odrážela vlastně jen ve výběru herců (trýzněnou Umay ztělesňuje Sibel Kekilli se svou hladkou tvářičkou a křehoučkým vzezřením; zatímco její raplovský a násilnický starší bratr musí být samozřejmě nepohledná hrouda svalů). Smutná věc, že v druhé půli tvůrci evidentně začali následovat heslo "trocha citového vydírání nikdy neuškodí" a nebohé hrdince přiklepli masochistické sklony neustále se pokoušet o kontakt s rodinou, která ji zavrhuje a týrá (po manželovi ovšem ani nevzdychla). A to se s konstruováním srdceryvných situací zašlo ještě dál. V ženské duši se sice moc neorientuju a v mentální výbavě německých Turků / Kurdů taky ne, ale nezdá se mi, že jacíkoli skuteční lidé mají potřebu vylévat si srdéčko pěkně po hollywoodsku na pódiu a před co možná nejširším publikem, jako to předvedla Umay na sestřině svatbě... A úplný závěr snad už ani nemohl být blbější. _____________ P.S: Nevím, kde se berou ty komentáře o "střetu kultur", když se takřka celý film pohybuje uvnitř turecké komunity a nějakou integraci, multikulturalizmus a Merkelovou absolutně neřeší. Sama hrdinka je líčena jako vcelku konzervativní osoba, takže se ani nestává archetypem "pozápadněné rebelky v zaostalé východní společnosti". Taktéž se musím podivovat nad tendencemi Evropanů hledat u všeho, co se děje v blízkovýchodních zemích a komunitách, nějakou zásadní spojitost s islámem. V našem prostředí jsou sice vraždy ze cti často spojované právě s imigranty z muslimských zemích, ale jedná se o jev, který je bohužel živý i mezi nemuslimskými národy Východu (Armény, Gruzíny, Asyřany, Indy všech vyznání atd.) a v islámu nenachází ospravedlnění. Ve filmu je ostatně náboženský aspekt věci explicitně smeten ze stolu výrokem "Bůh s tím nemá nic společného". ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vďaka niektorým filmom som rád, že žijem aspoň na tom Slovensku. Cudzinka je jedným z tých najsilnejších príkladov. Odohráva sa v komunite, ktorá mi je svojim zmýšlaním maximálne vzdialená, pripomína mi to, čo sme mali na našom území v období stredoveku a ktorej princípy by som nikdy nechcel zažiť na vlastnej koži. Aladag ju ale neodsudzuje, v podstate ukazuje celú rodinu ako obete spoločenských konvencií, pretože žiadna postava nie je prvoplánovo záporná, Umayna rodina prežíva spoločne s ňou muky a trápi sa kvôli nej, pretože ju miluje. Aladag ďalej polemizuje nad tým, čo by sme mali považovať kvôli vlastnej sebazáchove za rodinu, či je to rodič a dieťa, celá pokrvná rodina, alebo celá komunita. Ako scenárista by som záverečné dejstvo, rozuzlenie, nasmeroval odlišným smerom, ale aj tu zvolené dáva zmysel. Možno je úplný záver trochu vykonštruovaný, ale na druhú stranu dáva priestor divákovej fantázii ohľadom toho, aké bude mať následky. ()

Cappuccino 

všechny recenze uživatele

Hrozivú aktuálnosť (a snahu o upozornenie na ňu) snímku nejde rozhodne uprieť. Spracovanie ma však príliš neoslovilo. Mohol by som dokonca aj pritvrdiť a povedať - nechalo celkom chladného. Najmä vyvrcholenie, ktoré malo byť "čereniškou na torte" bolo akési.. ja neviem. Jednoducho sa mi potvrdil fakt, že od prespríliš kladne hodnotených filmov nemám očakávať zas tak veľa. Lepší priemer. [MFF Cinematik 2011, PN] ()

Galerie (38)

Zajímavosti (1)

  • Režisérku Feo Aladag inspirovalo k napsání scénáře její působení v kampani Amnesty International, kde se zaměřovala na nasílí páchané na ženách. (Rugero)

Související novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno