Laputa: Nebeský zámek

90% - Měl jsem to štěstí, shlédnout tento film v kině. Za mnou sice seděla banda spratků, která svými hlasitými kecy o chuti popcornu a jiných neodkladných věcech všechny rušila... mě ale jen asi deset minut. Přibližně tak dlouho mi trvalo, než jsem se dostal do onoho již známého transu, který u mě Ghibliovky čím dál tím častěji vyvolávají, při kterém přestávám vnímat okolí, a v němž zloba nemá v mém srdci místo. Laputa je po všech stránkách fascinující podívaná, létající scény jsou překrásné, postavy jsou skvěle propracované -jak animací, tak svým jednáním (pirátska mamča Dola vede ligu...), a Hisaishiho hudba z člověka opět vyždíme slzu dojetí navíc. (20.06.2006)

Scénář: Hayao Miyazaki .. Jeden z prvních filmů Miyazakiho, kdy jeho fantazie jede na plné obrátky a tvůrčí trademarky jsou zcela patrné. Příběh je zasazený dle odkoukaných reálií někdy na počátek dvacátého století, kdy je značně okořeněn přidáním technicky vyzrálých sci-fi artefaktů - už konečně vím, kde se Kerry Conran nejspíš také inspiroval pro svůj vizionářský snímek Sky Captain and the World of Tomorrow. Všechny tyto vizuální zvláštnosti jsou něco pro mě a když se spící robot probudí a začne ničit vojenskou pevnost, jen jsem nadšeně zíral. Snímek nabízí opravdu hodně, zdůrazní se hlavně pošetilost lidí, žít jinde než na pevné Zemi. Škoda, že několik linek vyzní do prázdna svoji jednoduchostí. 85%. (05.10.2007)

Naprosto nechápu to, že čeští distributoři téměř úplně ignorují japonské anime. Laputa je úžasný rodinný film a vidět ho jako malý kluk, asi by to byl nejsilnější filmový zážitek mého dětství. Na druhou stran i dnes jsem byl unešen. Jen je škoda, že české děti a samozřejmě nejen ony jsou o tyto filmové klenoty (zatím) ochuzeny. Miyazaki vytvořil ucelený nádherný fantastický svět, kde je každý detail impozantní: krajina, města, létací stroje, tvorové, zkrátka vše. V souvislosti s tímto režisérem se vybízí slova jako génius, nebo umělec. Laputa svými obrazovými vjemy nakládá divákovi už od začátku a s přistáním v létacím městě se intenzita těchto podnětů ještě zvýší o tolik, že si divák musí ze vší té nádhery držet čelist, aby mu neodpadla. Tak krásný svět se nikdy nepodaří vytvořit digitálně. (04.11.2005)

No tak tentoraz hodnotím plným počtom z prozaického dôvodu - nemám vonkoncom čo vytknúť! Právom považovaná za jeden z Mijazakiho najväčších skvostov, Laputa v sebe miesi rovnako ohromujúcu esenciu Hajaovej fantázie ako ktorýkoľvek iný jeho film, ale s hravosťou a úsmevom na perách do žánrov primiešava mimo iného aj parádnu komédiu, pri ktorej som sa nestíhal za brucho popadať. Celkovo je to čo do kresby a drsnosti niekde medzi Naušikou a Princeznou Mononoke - a to je jasné plus. Svet je tentoraz zkonštruovaný na báze steampunku, teda sa dočkáme technickej spoločnosti založenej na hutníckom priemysle, s ktorým sa neodmysliteľne spája ten zbrojársky. Motív vojny sa však objavuje až v úplnom závere, po celý film sa skôr stretávame s pirátstvom, túžbou po moci, technologickým napredovaním a pod. Opäť ma prekvapil aj Hisaiši s mocným, nevtieravým soundtrackom, ktorý už pri písaní komentára spokojne počúvam a viem, že sa zaradí medzi moje TOP filmové hudobné zážitky. Chcel som pôvodne písať trochu inak a viac, ale nevidím k tomu dôvod, všetky slová sú aj tak málo. 100% (27.04.2014)

Klasicky Miyazaki, mozna ze az moc klasicky. Vse se zde odehrava podle jeho trademarku a na rozdil od vetsiny jeho ostatnich filmu nema to neco co by to dohrablo na 5*. Ultra sympaticke hlavni detske charaktery, ktere jsou pronasledovany plejadou "zlounu" + mystika okolo levitacniho kamene a letajiciho ostrova Laputa (cely ten ostrov vcetne prirodnich robotu byl uzasny). Jako vzdy diky Miyazakiho dvornimu skladateli Joe Hisaishi fantasticka hudba. Uz sice ne tak elektronicky dokonala jako v predchozi Naushika, zacina se to blizit klasicke symfonicke pizlacce, ale kdyz je zapotrebi tak to i zde doplni magicke zvuky analogovych syntezatoru, ktere to cele hned dostavaji do nove dimenze. 8/10 (22.01.2010)