Bludičky

TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Atmosféra 10/10 Prostředí 8/10/// +délka filmu, je moc dobře že děj filmu nescvrkli na jeden celovečerní snímek, v mnoha momentech velice dramatické, hodně mě zaujala Jana Pidrmanová (je vidět, že zvládne tak velkou roli), dobře zahrála i Tereza Nvotová a Pilip Cíl, další herci potěší (Stašová, Řezníček, Janěková), námět film, scénář a troufám si tvrdit i jeho kvalitní zpracování, hudba se mi zdála velice povědomá, Bludičky mají pořád o čem vyprávět -proto je škoda, že to není alespoň desetidílný seriál/// Téma které je tak závažné, že si určitě zaslouží filmové zpracování. Pokud je pak i dobře natočené, divák může být velice spokojen. Irena Pavlásková dokázala z tématu vytěžit maximum./// Celkem 86%/// (19.03.2011)

Konečně něco čerstvého v televizi, kterou jsem nucen sponzorovat! Aktuální téma, zajímavé postavy, současná podoba (hlavně výborná kamera), vydařené obsazení. Jen ten scénář občas ujížděl jakoby do jiných příběhů, chvílemi už nabíhal na tradiční seriálová vztahová kolbiště, jindy nám z toho chtěl dělat kriminální kauzu. A nevím, zda je to scenáristou, režisérkou nebo mnou, ale prakticky všechny ženské postavy mi připadaly zajímavější než kdokoli z mužských. Z herců si pochvalu zaslouží všichni, ale zejména Jana Pidrmanová, protože uhrát světici, na to už musí být talent (70%). (12.12.2010)

Neotřepaný námět je zajímavě zpracovaný. I když se zaměřuje hlavně na sledování linie sourozeneckého příběhu, nabízí prostor k zamyšlení. Autorům se podařilo dát dohromady na televizní poměry věrohodnou výpravu. Dramatičnost příběhu umocňuje hudba. I když některé scény byly nadbytečné nebo působily nereálně, tak především díky herectví ústřední trojice, která představuje sourozenecké trio, na mě příběh působil autenticky. Scéna, kdy Eva (Tereza Nvotová) hledá pomoc v kostele a rozhoduje se, jestli má utéct sama před sebou, patří k nejsilnějším. Líbil se mi i závěr, který sice vyznívá symbolicky, apelativně, ale zároveň má v příběhu své místo. Hudba a text: Jiří Chlumecký. Zpěv: Jan Kalousek a Kateřina Podholová. (28.11.2010)

Po prvním dílu jsem chtěla tenhle film rozcupovat na milion kousků. Ta spousta nepřesností a nelogičností mě otravovala. Všemu Irena Pavlásková nasadila korunu, když vydávala kladenské nádraží za Hostivice. Toho si musel všimnout snad každý. Při druhém dílu jsem ji dala znovu šanci a svůj názor jsem otočila téměř o třistašedesát stupňů. Odprostila jsem se od všeho a sledovala pouze příběh tří sourozenců, kteří se snaží najít své místo v životě a narážají na spoustu překážek, se kterými se my "normální" (blbý výraz, já vím, jiný mě nenapadl) vyrovnáváme denně a řešíme je v podstatě levou zadní. Ale oni si po celý život ponesou jisté stigma. Irena Pavlásková ve svém nejnověším počinu poukazuje na obrovskou propast mezi světem dětských domovů a obyčejnou každodenní realitou "normálních lidí". (06.12.2010)

Nenacházím slov. A nemyslím to v tom obecném použití jako extra dobré či extra špatné. Líbilo se mi to, na televizní poměry to bylo více než slušné, jen mne nenapadají takové ty recenzentské pindy, kterými bych ten komentář trochu zaplnil. Tak ho zaplním pindáním o tom, že mne nenapadají žádné pindy, kterými bych ho zaplnil. A hle, relativně obsáhlý komentář (samozřejmě k věci) je na světě... 70% (13.12.2010)