Pan Popper a jeho tučňáci

Od jisté doby mě jistá dvojice nahání hrůzu: Jim Carrey a jakékoliv zvíře. Nicméně zvědavost a synovy narozeniny rozhodly a šlo se do kina. A tam se to stalo. Věkem patrně mimické svaly Jima Carryho ochably nebo je Jim dostává pod kontrolu botoxem, ale to je vlastně jedno. Důležité bylo, že Jimiho výkon byl skvělý - pravda, tučňáci byli lepší, ale to jsem brala jako samozřejmost. Dějově typická linka, jak zlý, chamtivý a bezcitný kapitalista k citům, rozumu, rodině a kapitálu přišel, ale ve výsledku je to "loztomilá" letní, i když zimní oddychovka. (03.07.2011)

Klasická komediální "pohádka" alá Jim Carrey. Mé malé sestřičce se možná kousky tučňáků a Jima Carreyho líbily, ale mně už vtipy založené na prdění, kousání a nejrůznějších nárazech (ať už do rozkroku či jinam) lezou krkem. U některého hloupého humoru se sice zasměju (viz zde hláška s ptakopyskem), ale jinak tohle není nic pro mě. Bohužel. ~(1,7★)~ (07.02.2012)

Na to jak nemám ráda filmy, v nichž větší než malou roli absolvují zvířata a děti, jsem se bavila poměrně slušně. Ani trapně mi moc nebylo a to už je u takovéto rodiné komedie napováženou. Carrey není (překvapivě) protivný, tučňáci jsou (kupodivu) zábavní a Carla Cugino je sexy (jak jen Elektra Luxx může být). Příjemně trávený večer. (02.10.2011)

Na stagnující kariéru Jima Carreyho nebudou mít tučnáci jistě nijak zásadní vliv. Než se naděje běhá, skotačí a hýká mu jich po jeho luxusním apartmá rovnou šest. Zpočátku není z dědictví od táty cestovatele nijak nadšený zvláště, když má jako zaúkolovaný realitní agent plné ruce práce získat zapadlou restauraci, která jako jediná brání plánované moderní novostavbě. Jenže ke stařičké restauraci ho pojí pouto v podobě vzpomínky na tátu, který ho sem brával, když se vrátil z dlouhých cest a neposedné tučnáky si zase oblíbily jeho dvě děti s jejichž mámou se před časem rozešel, ale v koutku duše doufá v obnovení vztahu, protože stará láska nerezaví. Horší je to však s neodbytným úředníkem z místní zoo a jeho pravomocí zabavit zvířata žijící v nevyhovujících podmínkách a když se kupí stížnosti z řad nájemníků na nesnesitelný hluk, je třeba začít jednat a na nic nečekat, než by mohlo být pozdě. A ještě si tak nějak napravit pošramocený vztah s matkou svých dětí. Jenže uhlídat šest tučnáků je jako hlídat pytel blech. Tahle komedie perfektně zapadne do blížící se vánoční atmosféry. Pustit si ji třeba v létě, její kouzlo by nebylo nijak silné, protože když to tak vezmu, snaží se sice tvářit dospěle, ale vytasí se spíše s naivně pojatými vtípky. Rovněž proměna z mírně arogantního náfuky lačnícího po dobrém postavení ve firmě v citlivého a milujícího otce rodiny, který je ochoten se vzdát všech svých nectností pro dobro věci, je takto možná jen ve filmu. Jim Carrey však svoji postavu hraje převážně civilně, a i když se občas neubrání vložit do své herecké kreace nějakou pro něj typickou grimasu, je velkým tahounem filmu. Stejně tak se povedli tučnáci, kteří jsou kombinací živých a digitálních zvířat. Animace je natolik dokonalá, že není snadné poznat rozdíl mezi digitálním a živým zvířetem. Film se z velké části odehrává v bytě hlavní postavy a tam funguje překvapivě nejlépe. Pokud se děj přesune, případně i s tučnáky mimo něj, je znát, že film nedisponuje překotným množstvím nápadů, ale naštěstí se tak neděje příliš často. O předvídatelnosti děje snad ani není nutné psát, ta je totiž zřejmá. Ale jak už bylo zmíněno na začátku, je ideální si tuhle milou komedii pro celou rodinu pustit v čase předvánočním nebo vánočním a nic se tím nedá pokazit. Je určena totiž nejen pro příznivce Pittsburgh Penguins, jejichž dres si Carrey v jedné scéně oblékne. 60% (05.12.2011)

Napadlo by vás, že byste někdy mohli zdědit živého tučňáka? Pana Poppera by to asi nikdy nenapadlo, jenže to by jeho otec nesměl být poněkud výstřední. A když mu pak díky nedorozumění přijde poštou krabice s dalšími pěti tučňáky, tak už je situace hodně kritická. Chovat šest tučňáků v městském bytě není jen tak, a tak si pan Popper užije hodně radostí i starostí. Jim Carrey jako tučňáčí táta je v tomto filmu prostě úžasný, ale není to on, kdo v tomhle filmu hraje hlavní roli, tučňáci ho totiž dokonale zastiňují a jsou to právě oni, díky komu je tato komedie zábavná, roztomilá a dojemná. Když se tučňácí rodinka vydává za panem Popperem po jeho stopě, když s ním hrají fotbal, když nacvičují tanenčí kreace, když si stavějí hnízda a očekávají vyklubání přírůstků, to všechno jsou nezapomenutelné scénky, které mě dokázaly zaujmout a vtáhnout do děje. A přiznávám, že mi ukáplo i pár slz, a to jak ze smutku, tak i z radosti. Zkrátka u filmů se zvířátky jsem dost citlivý a dokáže mě dojmout sebevětší pitomost, což je má docela velká slabina. Celkově film vnímám jako nadmíru vydařený a rozhodně nezapomenutelný. Uděluji lepší čtyři hvězdy. (19.01.2013)