Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tváří v tvář nacistickému teroru musí stát celý národ jako jedna rodina... Léto 1944. Bratři Matúš a Ondrej Svrčinovci (M. Huba a J. Budský) se mají rádi, ale je mezi nimi i napětí – oběma se totiž líbí stejná dívka, Anča Hucová (M. Husáková-Lokvencová). Oni i jejich další dva bratři Jano a Štefan (J. Šebok a L. Chudík) se setkávají doma po návratu z různých koutů Evropy. Matúš utekl z nucených prací v Německu, Ondrej se vrátil z ruské fronty, Jano pro změnu z italské a Štefan přijel ze studií. Jenže sourozenci se doma příliš neohřejí. Uprchlík Matúš nesmí zůstat doma, a tak se přidá k dřevorubci Ondrejovi a uchýlí se s ním do hor. Tam jednou zachrání bratrovi život. Těžce zraněný Ondrej zůstane doma, zatímco ostatní bratři se přes jeho protesty přidají k partyzánům. Německý teror, řízený velitelem Thielem, totiž nezná hranic, a boj proti němu si vyžaduje ty největší oběti... (Česká televize)

(více)

Recenze (99)

fragre 

všechny recenze uživatele

Filmu jsem byl podroben ve věku dětském, takže scény sekání nohy (alias "varuj dušu na dolině"), popravy vesničanů, postřílení dětí a otrávení SSmana Dibarbory byly spolehlivým zdrojem nočních můr. Po cca 30 letech musím konstatovat, ža je to film velice dobový. Velice patetický, což někdy odnášejí herecké výkony, velice naivní, přes všechny drastické scény, a velice národně obranný, t j. zdůrazňující protinacistický odboj (čest těm, kteří v něm opravdu byli) a potlačující vlastní kolaboraci (to je samozřejmě v různé míře obsaženo i v dobových českých filmech). Zde je téměř každý Slovák tak uvědomělý antifašista (včetně příslušníků ozbrojených státních složek), že jednomu není jasné jak se jim ten slovenský štát udělal. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Bylo tu sice několik slabších okamžiků, ale když přihlédneme k tomu, že se jedná o film starý šedesát let, k tomu, v jaké době vznikal (neměl ještě potřebný odstup od zobrazovaných událostí, k moci už se dostala komunistická strana), tak je třeba smeknout. Tohle není žádná propagační agitka o tom, jak komunisté vedli slovenské povstání, na jaké jsme byli zvyklí z pozdějších let, ale poctivé syrové drama o obyčejných lidech, kde vlastně jakákoliv politika absentuje. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Silný film, který ale konstrukčně nedrží úplně dobře pohromadě, což je myslím způsobeno i tím, že jsou zde skutečné historické záběry. Dějově je to takové roztahané a rozkouskované, ale když přijde na některé scény, tak vás skutečně bude pořádně mrazit. Dobrý způsob, jak se vyrovnat s druhou světovou válkou na Slovensku. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Na válečném filmu Vlčie diery mě nejvíce zaujalo technické ztvárnění bitevních scén na kterých se podíleli modeláři, kteří pro film vytvořili modely tanků, stromů a dalších rekvizit a oproti reálným scénám a skutečným unikátním záběrům ze SNP působí téměř pohádkovým dojmem. Rozpočet by zřejmě spolkl velkou finanční částku, proto se Paľo Bielik uchýlil k alternativní verzi, která je víceméně úsměvná, má však svoje kouzlo. Film občas sklouzne do vlasteneckého patosu, avšak bez ideologické roviny. František Dibarbora v roli esesáka byl bestiálně zákeřná svině!! ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Aj po viac ako šesdesiatich rokoch sa na tento film dá pozerať a aj dnes môžme iba s údivom sledovať, ako film funguje. Paľo Bielik bol ozajstný talent, akých slovenská kinematografia mnoho nemala a ani nemá. Výborne vyrovnané herecké výkony na čele s F. Dibarborom, ktorý mi nikdy nebol príliš sympatický, ale tu mu to seklo sakra dobre. Kľudne prepáčite makety tankov v závere, horšiu kvalitu obrazu aj zvuku, ktorá na druhej strane má neopakovateľné čaro. Najsilnejšia scéna, je zakliesnená noha a rútiace sa kmene stromov. Sekera to istí... . Nestarnúce a nadčasové. 90%. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (25)

  • Herečka Beta Poničanová získala za svou roli národní cenu v roce 1949. (M.B)
  • Tri roky po premiére bol film cenzúrou označený za film nesúci "stopy buržoáznej filmovej tvorby a buržoázneho nacionalizmu", v dôsledku čoho bol dočasne stiahnutý z distribúcie. V 60. rokoch minulého storočia došlo k prehodnoteniu tejto skreslenej interpretácie. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
  • Film bol jedným z hlavných argumentov, ktorý spolurozhodoval o udelení titulu Národný umelec pre Paľa Bielika v roku 1968. (Biopler)

Reklama

Reklama