Vlčie diery

Hrozně dlouhej film o partyzánech na Slovensku. Hróóózně dlouhej, nebo spíš zdlouhavej. Všichni chlapi - ti bratři a vůbec všichni - jsou tam skoro stejní, takže od začátku do konce jsem v nich měl zmatek. Jedinej, kdo mi zůstal v hlavě je ten hlavní fašoun, protože vypadal trochu jinak (ale mluvil moc dobře slovensky, na to, že byl Němec). Navíc tam všichni mluvili cizí řečí (a slovensky bylo taky často celkem špatně rozumnět) - hodně nepřeložené a neotitulkované němčiny, ruštiny, taky francouzsky tam mluvili. No a ten příběh taky nic moc. A na koncu ty tanky, jak vypadají jak hračky, tak to je děs. Já vím, že je to starej film a natočenej těsně po válce, takže ještě hodně tím ovlivněnej, ale já to prostě neocením. (06.05.2007)

Že Vlčie diery trpí všemi myslitelnými neduhy snímků z konce 40. let, schématismem počínaje, přes černobílé postavy, patetickou hudbu a melodramatickými momenty konče, s tím jsem byl už dopředu srozuměný, že film má blboučký scénář, kdy příběh silně pokulhává a děj skáče kupředu mílovými kroky, to už je horší, a že bude titul, který měl bezpochyby prioritu, mít tak malý rozpočet, a že se bojové scény zvrhnou v naprostou frašku díky tančíkům, které si vypůjčili z dětského pokoje nějakého dítěte z prominentní rodiny, to už se nedá omluvit ničím. Vlčie diery mají nezpochybnitelně propagandistický rozměr, který můžu tolerovat (a je otázka, jestli můžu) u takového kousku, jako je Kachyňův Král Šumavy, pak tady formální kvality filmu k ničemu takovému nevybízejí. To přepálené hodnocení je jednoduše dané nostalgií a vědomím, že jde o film s protifašistickou a národněosvobozeneckou tématikou. Celkový dojem: 25 %. (11.01.2015)

Tieto percentá snáď nemyslíte vážne. Nuda, nuda, nuda (a na podporu svojich slov uvádzam fakt, že pri premietaní na LFŠ 2009 nebolo kino zaplnené ani zďaleka, ľudia sa nevedeli dočkať konca a po vytúženom závere bol asi najslabší potlesk, aký som po filme v kine zažila). Inak k tomuto filmu by sa zišli aj titulky, zrozumiteľnosť je totiž na nízkej úrovni (uznávam, že možno za to mohla i hlasitosť). Čo potom museli na Vlčie diery vravieť Češi! :) P.S. to Endlessly: Ale hej, ja som dvakrát zo zdvorilosti poťapkala. (02.08.2009)

Vlčie diery sú takmer mojim rovesníkom a bol by zázrak, ak by to na nich nebolo vidieť. Napriek tomu ich považujem za výborný film, v ktorom dostala príležitosť celá vtedajšia slovenská herecká špička. Paľo Bielik vhodne zakomponoval dokumentárne zábery z Povstania do dramatického príbehu štyroch bratov. Vo filme určite zaujme kamera a poteší tiež absencia neskoršej privatizácie Povstania komunistami. Film nesie známky malého časového odstupu od zobrazovaných udalostí, je akýsi hranatý a niekedy skĺzava do pátosu, ktorý vyniká najmä v hlučnom hudobnom sprievode. (30.11.2010)

Krutá doba, kruté činy. Je tady všechno, odhodlanost Slováků vyhnat ty německý vši, dobrovolné sebevraždy v zájmu spravedlnosti, krutost a vymletost německýho myšlení a hlavně plnohodnotný obraz nejtemnější doby slovenského národa, protože né všichni chtěli do boje. Hodně zdařilá a věrohodná podívaná, ale určitě pro silné nátury. Jsem dost zmatenej z negativní kritiky od některých slovenských spolu-komentátorů, nebo spíše spolu-komentátorek. Na tohle byste měli být hrdý jako na odkaz boje za svobodu Vašeho národa a né tady kritizovat špatnej zvuk a podobný blbosti. (16.01.2012)