Studená ryba

Copak do žen a do melounů, v Japonsku nikdo nevidí ani režisérovi do hlavy. Úchylný Šion Sono připravil velmi chutné a pikantní sushi, za které by se nemuseli stydět kuchaři v restauracích s Michelinskou hvězdou. Murata, vrah ovládající tajemství neviditelnosti, šel do všeho s vervou, ale na můj vkus až příliš radostně. To je ta odlišná japonská mentalita. Oni i ten manželský slib pojímají poněkud jinak. V dobrém i ve zlém, dokud nás řeznický nůž nerozdělí. (17.09.2023)

Na rovinu: Môj obľúbený japonský režisér Shion Sono ma tento krát sklamal. Takmer každý jeho film zachádza priam až do absurdnosti, na ktorej poukazuje, resp. kritizuje určitý prvok súčasnej japonskej spoločnosti. Na mňa zapôsobili hlavne Suicide Club (5*), jeho voľné pokračovanie Norikos Dinner Table (4*), s malými výhradami aj Exte (4*). V jednom z jeho najnovších počinov Cold Fish však „prestrelil“. Ani nie tak v zmysle brutálnosti, ktorá tu je zobrazená naozaj explicitne (tú v podstate vyhľadávam a v Ázii som už zvyknutý naozaj na hocičo), skôr spomínanú absurdnosť dohnal až do takých extrémov, že kritika spoločnosti (tu pojednávajúca o postavení/podriadenosti/nadriadenosti zamestnancov v japonskej spol.), o ktorú sa očividne (a miestami nasilu) snaží, vyhla akémukoľvek účinku. Príbehová kostra o dvoch vlastníkoch rybích obchodov, z ktorých jeden zaúča „vraždiacemu“ remeslu toho druhého je priveľmi nezmyselná, postrádajúca akúkoľvek rozumnú pointu a tento krát stavia na chabých základoch, ktoré spoliehajú len na to, že divák bude dianím na pláne/obrazovke šokovaný. Dva a pol hodinová dĺžka nie je tento krát až tak na škodu, avšak jej potenciál je značne nevyužitý, pretože režisér zabíja akúkoľvek vážnejšiu scénu nežiaducim humorom, ktorý pôsobí skôr ako fraška, než ako vážna kritika spoločnosti. Nastáva protiklad a zmätok, či niektoré scény nebrať vôbec vážne alebo sa nad nimi hlbšie pozastaviť. Prezentované dejové zvraty (hlavne ku konci) sú veľmi slabo logicky podložené a zdôvodňované na to, aby vyvolali hlbšie zamyslenie. Skôr sú primané ako fakt, a ďalej sa len čaká akú šialenú vec vyvedie postava v ďalšej pol hodinke a dej plynie ďalej. Viaceré príbehové odbočky sú časom postavené na vedľajšiu koľaj (manželka „učňa“, policajné vyšetrovanie). Záver tak vyznie naprázdno bez akýchkoľvek emócii a pár minút po skončení filmu sa nad jeho obsahom už ja osobne nezamyslím, čo je oproti takému Suicide Club, ktorého pointa a zmysel mi rezonovali v hlave ešte dlho po zakončení, naozaj veľké mínus. Aby som len nekritizoval, tak režisérova klasická zvrátená atmosféra je prítomná počas celého filmu – porovnal by som hlavne s atmosférou Norikos Dinner Table a Strange Circus. Nevadí mi ani brutalita, tú taktiež oceňujem, aj keď na to, že Japonci kamerou „neuhýbajú“ som zvyknutý. Nakoľko mám rád aj čierny humor, tak niekoľko hlášok ma naozaj pobavilo (senzitívnejší diváci naozaj ruky preč!). To je však len slabá záplata na takmer až „artové“ chvíle, ktoré mi Shion Sono poskytol v predchádzajúcich filmoch. CELKOVO: 2,5* = zbytočne prestrelená absurdita strieda ešte zbytočnejšiu a nežiaducu absurditu, pri ktorej je síce jasné, čo chcel režisér povedať a kritizovať, ale podáva to značne rozporuplným štýlom. (01.08.2011)

Založeno na pravdivém příběhu. CITÁT - Haló? Tady Syamotův obchod s tropickými rybami........ Dva prodejci akvarijních ryb se jednoho dne potkají, díky malé krádeži dcery jednoho z nich. Jeden je chudý, druhý je bohatý a bohatý chce víc. CITÁT - Líbí se ti moje Ferrary?............ A tímto osudovým setkáním začínají problémy, které mají perfektní vyvrcholení. Sexuálně, perverzně a krvavě laděný příběh, který si na nic nehraje. Zajímavá hudba, povedená kamera, která vykouzlí pár povedených záběrů. Střet dvou akvaristů a jejich rodin není žádná káva, vše od počátku spěje k dramatickému konci. CITÁT - Japonci nedělají nic, co by nás přimělo cítit se provinile........ Rybičky, které Okubo, okolo 65 minuty, obdivuje a ťuká jim na sklo, jsou klasická Paví očka neboli Živorodka duhová - Poecilia reticulata. Film se ubírá zajímavým směrem a Syamoto se zaplétá do podivné sítě intrik, vražd a sexu. CITÁT - Všichni jsou legrační.......... Aiko a Murata jsou...jak to říci? Prostě umějí dělat lidi neviditelnými. Jsou perfektně sehraní a práce jim jde od ruky. Běžící časomíra přes celou obrazovku je zajímavý nápad, ale je nevyužitý a krátký. Brutální konec je pak jen třešíňkou na pomyslné hladině akvarijního obchodu. CITÁT - Já jsem teď nový Murata!!!!!........... (17.11.2014)

Bizarné, a pritom absolútne uveriteľné. Sú tu naozaj zaujímavé a v niektorých prípadoch až skvelé herecké výkony (Micuru Fukikoši, Denden), vďaka ktorým si užívate to neustále prekračovanie takmer všetkých mysliteľných hraníc. A to príbeh začínal sledovaním rodiny, ktorá má obchod s akváriovými rybičkami. O čom je vlastne Studená ryba? O ľudoch berúcich čo chcú a o ľudoch nikdy nemajúcich to čo chcú. O netradičnom a neslušnom spôsobe, ako si otvoriť oči. Studená ryba mi poskytla skvelo vyskladanú porciu dojmov s 5* puncom. (29.08.2021)

Snažím se před projekcemi o ději filmů co nejméně zjišťovat, a nese to své ovoce. Internety jakékoliv překvapení ničí, a já chci tenhle element zpátky. Tudíž jsem šel do Ryby s naivní představou, že Sion Sono natočil seriózní thriller. Au, jaká to chyba, ten chlap je prostě už moc velkej autér. Nemůže jinak, než divákovi rozjebat hlavu takovou náloží, že to leckdo nepobere. Nejinak je tomu tady. V makovici mi ještě teď hučí jak v úlu. Tohle umí málokdo. (21.11.2018)