Případ Kim Bok-Nam

Je neuvěřitelné, že během roku 2010 Jižní Korea natočila dva brutální a přitom precizní a drahé filmy. Vedle I Saw the Devil tu máme Kim Bok-Nam, vyprávění o přehlíženém násilí na ženách, které vyústí v surovou a krvavou revenge část. Ta vlastní mnoho "krás" klasických exploitationů a příznivec žánru pouze žasne. (09.07.2015)

,,DÍVALA JSEM SE DLOUHO DO SLUNÍČKA A TO KE MĚ PROMLUVILO“....(vezmi srp.....) /// Co napsat o filmu, kterej se odehrává na místě, kde jsou všechny babičky babičkami všech ( stejně tak to je (asi) i s otci) a jedinej normální člověk je ten, co se zbláznil? Než se začne odehrávat něco OPRAVDU podstatnýho, je třeba se obrnit korejskou trpělivostí. A dál? Na svý si přijdou bejvalý kamarádky, sadisti a podobní týpci. Naštěstí po hodince už je to ,,pro všechny“ a jede se podle pravidla ,,NA KAŽDOU SVINI ČEKÁ ŘEZNÍK“ (a taky že ,,i pusou se dá odehrát dobrý divadlo“). Už jsem viděl lepší....Ještě že Bok-nam stihla vykopat ty brambory, protože pak začalo pršet.... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, proč Čedok stáhnul z nabídky ostrov Moo-do. 2.) Potřebuji naučit (nejen korejskou) ženu respektu. 3.) Nevím, proč bych neměl ošahávat holku se srpem (soudruzi klídek, nemyslím proletářku! 4.) V lékárničce nemám fazolovou mast. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (20.05.2011)

Źánr, který nevyhledávám ale který můžu. Skvělá kamera. Vykreslení buranismu na ostrově velmi přesvědčivé. Masakry nejsou přeháněny, vraždění jakoby vyplývalo ze situace a divák se vlastně diví, že to vzhledem k okolnostem není ještě brutálnější. Skvěle podaný rozdíl města(Soul) a vesnice(ostrov). Velmi se mi líbíla replika hlavní hrdinky-Ve městě je to ještě horší-filosofie do jisté míry pravdivá ale zde uprostřed řeky krve těžko uvěřitelná. Závěrem mě napadla kacířská myšlenka. Je vlastně těžké být Kim Ki Dukem v zemi Kim Ki Duka? Ale asi je to kravina. KKD je prostě velký, byť by žil na Hané. (07.08.2011)

Ženy ruských mužiků v časech blahého samoděržaví říkávaly, že když muž ženu nebije, tak ji nemiluje, nebo že jakmile ji bít přestane, tak ji přestane i milovat. Podle téhle odzbrojující logiky, ze které se jistě feministkám ježí všechny chlupy na nohou, by Bok-nam musela být ta nejšťastnější žena pod Sluncem, protože tolik lásky jako jí se dostane málokteré manželce. A těch vlídných slov k tomu... A to je právě největší kámen úrazu filmu - méně by bývalo bylo více. Věřím, že Korejci by na tenhle námět dokázali natočit prvotřídní thriller, drsný, syrový a hlavně realistický, který bych uvítal všemi deseti. Namísto toho však zvolili formu šablonovitého exaltovaného exploaťáku bez špetky věrohodnosti, s přehnaně zkarikovanými postavami a s poněkud rozpačitým závěrem. A já mám holt radši civilnější, střízlivější filmovou řeč. Každopádně ale určitě lepší než nějaký slizký romanťák, laskavě hřejivá vyteplenost, nebo podobný humus. (21.10.2016)

Ani se hlavní hrdince (té tmavší) nedivím, mně by z těch poměrů v korejském vidlákově taky přeskočilo. Léta útlaku panovačných klábosivých stařen, nadržených buranů, do toho ještě sobecká "kamarádka", která by mohla pomoct, ale nechce se jí ... z toho je jediné východisko - použití sečných a bodných zbraní :-) První polovina filmu, v níž je hlavní postava vystavena především psychickému teroru, se mi líbila podstatně víc. V druhé polovině sice ostrov dostane rudý přeliv, nicméně žádná vražda není tak povedená, že bych si řekl: "Tak to je síla". V závěru je pak Bedevilled trošku natahovaný, ale rozhodně ve mně film zanechal pozitivní dojem. (31.01.2011)