Doručovací služba čarodějky Kiki

Má první pořádná zkušenost s Miyazakim a hned trefa prakticky do černého. Možná ze mě mluví hodiny odehrané v různých klonech GTA, kde se to jen hemží donáškovými misemi, ale tento odpočinkový a humorně sympatický coming-of-age příběh mi sedl. Velkou měrou tomu přispívá i kvalitně zpracovaný zvukový doprovod, který ví, kdy má dokreslit scénu hudbou a kdy nechat běžet obyčejný ambient (jsem vděčný, že jsem neviděl verzi z USA, která si do scén přidala hudbu podle svého). Obrazově se na to taky moc hezky koukalo (když pominu ten bláznivý Uršulin obraz), zejména animace se povedla na jedničku (což je hezky vidět např. na vlajících šatech Kiki). Postavy se povedly všechny, promarněnou šanci však, vzhledem k tomu, že na obrazovce těch čarodějnic mnoho nebylo, vidím v nedostatku čarodějnic a jiných měst. Nečekám, že by se tam objevila třeba Saxana, ale ochutnávka v podobě čarodějnice ze začátku filmu mohla být klidně rozvinuta více. Přidruženě - Jiji se svými sarkastickými komentáři by si asi dobře rozumněl se Salemem ze starší Sabriny. Dějově bych to nejradši upravil ku obrazu svému tak, že bych zkrátil celou záležitost se vzducholodí a rozvedl více závěrečný sestřih dalších dobrodružství v titulcích. (24.10.2020)

Keď má čarodejnica trinásť musí začať svoj tréning vo vlastnom meste. Tak je to aj s Kiki, ktorá pobalí otcovo rádio, skeptickonihilistického kocúra Jiji a sedem slivák a poďho do sveta. Ďalší z fantastických Miyazakiho svetov ma okúzlil rovnako ako tie ostatné. Ako vždy sa veľa lieta, tentokrát naozaj na metle. Kiki je síce trochu viac pre deti ale to nevadí, lebo filmov pre deti ako je tento sa veľa neurodilo. Takže dávam päť ale je to "len" 9/10 pre spomínanú jednoduchosť. OPRAVA po pár rokoch : nie, nie je to detský film hoci tak vyzerá. 10/10 (04.07.2005)

Kikiina donášková služba je jeden z Miyazakiho filmů, který vznikly v mezidobí mezi jeho vrcholnou čtyřkou (tedy Naushikou, Laputou, Mononoke a Chihiro) a tak jako pro další filmy z tohoto období (především Můj soused Totoro), pro něj platí stejná "nepsaná pravidla", tedy jednoduchý příběh, zaměření na mladší publikum a absence hlubších myšlenek typických pro jeho velkofilmy. Majo no takkyubin je zkrátka oddechová pohodička s typickou Miyazakiho filmovou atmosférou, která vás pohladí po duši a rozesměje zároveň, zatímco vaše mozkové závity odpočívají v klidu a míru pod péřovou dekou dětské infantility. Je to právě větší hloubka a vážnost příběhu, která ji odlišuje od mistrových masterpieců a taky od vyššího hodnocení. Kocour Jiji je ale rozhodně výplodem génia!!! (07.07.2007)

Netušil jsem, že tato situace někdy nastane a možná je čas začít se zamýšlet nad příčetností tohoto světa - poprvé jsem viděl pohádku od Mijazakiho, která se mi upřímně líbila. Konečně se šikmooký fešák oprostil od hromady svých typických "eko" super myšlenkových přesahů a na film se dalo dívat. Ze začátku jsem měl sice chuť tu malou šeredu upálit, ale netrvalo dlouho a příběh mě dokázal lehce rozněžnit. Velkou zásluhu připisuji opravdu fenomenální hudbě. Mijazaki je zřejmě nějaký letový fetišista. Z každého záběru je cítit nesmírná láska k létání. Velice příjemná věc. Slabší 4 kousky. (16.08.2018)

Tento Miyazakiho film má rozhodne v jeho filmografií veľmi zvláštne miesto. V prvom rade témy, ktorých sa v mnohých dielach dotýka sa tu nenachádzajú. Nemáme tu žiadny vymyslený svet, žiadne veľké dobrodružstvo, ktoré by nás mohlo uchvátiť a prinútiť nás zasnívať sa, aké by to bolo fajn, keby sme žili v takom svete. Kiki je čarodejnica a jej príbeh sa sústreďuje len a len na to ako dospieva a ako sa snaží byť samostatná. Toto je vlastne celá téma filmu. Mohlo to byť úplne o niečom inom, ale nie je. Miyazakiho kúzlo je povestné a je obsiahnuté aj tu. Film je roztomilou rozprávkou, s peknými postavičkami – čo je u režiséra celkom nezvyk – pretože si hovie vo vytváraní rôznorodých ľudí, s prehnanými proporciami, a celkom jednoduchou zápletkou, ktorá je ale podaná hravou formou a preto je film zaujímavým a nenudí. Od Miyazakiho aj napriek atmosfére som čakal trochu viac, ale film ma nesklamal a užil som si ho. A to je hlavné. (16.08.2011)