Doručovací služba čarodějky Kiki

Výlet do animovaného světa, který se od toho našeho zas tak moc neliší .. tedy pokud bych přehlédl fakt, že v něm žijí malé i velké čarodějky, které se bez ostychu prohánějí nad zemí na košťatech, vaří kouzelné lektvary a ještě s sebou všude vláčejí svoje čtyřnohé miláčky (pokud tedy nerandí se sousedovic kočkou). Džidži je snad první mluvící zvířátko, které mi nelezlo na nervy .. (27.07.2013)

Prvý svet od majstra Miyazakiho, ktorý ma nedokázal v plnej miere očariť. Narozdiel od Tototra, ktorý bol v skutočnosti ešte viac rozprávkovejší, som práve tomuto aspektu nevedel príjsť na chuť. Vizuál je síce zase dokonalý ako sme si už zvykli no príbeh j príliš jednoduchý a tento krát len naozaj pre deti. Jednoducho sa nedostavilo klasické nadšenie, ktoré je pri tvorbe štúdia Ghybli samozrejmosťou. Nasledujúce Crimson pig už omnoho umnejšie narába s prostredím talianskeho pobrežia stredozemného mora a zaujme omnoho viac. Ono pri kiki je asi problém aj to, že sa tu nevyskztujú skoro žiadne fanatsy postavy, teda keď opomeniem samotnú kiki. Najmilšou postavičkou bol starostlivý postarší a nikdesaneponáhlajúci havino :) 3,5* (17.11.2006)

Miyazaki mě po temné a pro mě slabé "Naushice" a příliš dětinském "Ponyo on the Cliff" opět velice potěšil krásnou a hlavně zábavnou pohádkou. Tentokrát vypráví příběh o malé čarodějce, která si v cizím městě otevře kurýrní službu. Režisér se tentokrát drží více při zemi a jediný fantasy prvek celého filmu je hlavní hrdinka se svou mluvící kočkou. Nečekají nás tedy žádné obvyklé fantasy zrůdy všeho druhu a hlavy různých velikostí a různým počtem očí. Vůbec to ale nevadí, protože snímek dokáže diváka okouzlit i tak a jeho optimistická, usměvavá nálada přimo čisí z obrazovky. Všemu samozřejmě dopomáhá nádherná animace, kouzelná hudba a sympatičtí hrdinové, které si okamžitě oblíbíte. Ale to už patří k Miyazakiho standardům. Jeden z jeho nejlepších filmů. (17.07.2009)

Ne, že bych se ani tentokrát nebyl schopný zbavit své rezervovanosti vůči mijazakovské huňatosti všeho a podezřele sektářských podtónů idylického světa dospělých, ale tentokrát více než kdy jindy jsem propadl do té členité středomořské krajiny s kaskádovitými městy mezi kterými si to spokojeně šinou lokomotivy, parníky i všelijaké létací stroje. Mijazaki tady vytváří vysněný paralelní svět Evropy 50. let, která ale neprodělala žádnou válku a přesto se nějak dalo vzniknout baby-boomers poválečné generaci, která měla chuť a odvahu pustit se do světa na vlastních nohách a s nadšením tak zakládala firmy a vymýšlela různé inovace. Čarodějka Kiki tak našla způsob své realizace v malé doručovací firmičce, kde může využít svých schopností, zatímco kamaráda Tomba se nikdo nesnaží zastavit ve výrobě Tleskačova létajícího kola. Je léto světa, tráva je měkká, stromy zelené a nikdo by neměl být jen tak doma. Shikatte morau wa, my darling! Shikatte morau wa, my darling! (14.03.2023)

Nejsem si jistý jestli takový konce dělá jenom Miyazaki, nebo je to tak celkově v Japonsku zvykem, ale je to úplně něco jiného než v evropě nebo americe. Člověk je zabraný do příběhu a najednou je konec. Totoro úplně to samý, ne že by to bylo nějak na škodu, ale pro mně jakožto konzumenta hlavně neasijských filmů je to celkem nezvyk. Ale abych tu jen netlachal okolo...... Kiki je takový odpočinkovější příběh, neprobíhá žádný drastický ani extra hluboký děj, takže se člověk může odreagovat, vypnout a ponořit se do krásnýho kreslenýho světa. (04.11.2012)