Rubber

Scénář: Quentin Dupieux .. No reason. A ještě by to chtělo verzi se zimní sadou - či úplně jinou gumou! Jinak vcelku zábavné, leč později jednotvárné a na celovečerák spíše slabé. Přesto převažují pozitiva. Skvělý intro proslov, komentující publikum, pirátský záznam, zrození zla, jeho první "kroky", seznámení se s prostředím, překonávání prvních překážek , destrukce překážek, ptáků a jak se valí dál, nakonec i lidí, kde se postupně vyprofiluje... Noreason zabiják, jak má být. 70%. (13.03.2011)

Tohle bylo hodně meta. Je důležité, že se něco děje, když to nikdo nevidí? I když tam jde o nejlepší herecký výkon pryže v hlavní roli? Robertovi jsem to jeho herectví bezmezně věřil. Fascinuje mě, jak expresivně dokázal divákům zprostředkovat své emoce. Rebel bez příčiny, osaměle putující krajinou a ničící všechny a vše na co narazí. Kromě televizí a jedné krásky, do které se zamiluje. V šílené směsce intelektuálního filosofujícího artu, exploatačního braku s vybuchujícími zvířátky a hlavami a nonsensové romantické komedie, která je svým způsobem vtipná i v pasážích, které mají záměrně nudit a odradit diváka. Před touhle zběsilou hříčkou vás dokáže zachránit snad jen nějaký stupidní blockbuster od Baye. Na ten by si Robert netroufl ani se všemi pneumatikami světa. Óda na bezdůvodnost. Protože chci. Goodyear. (11.04.2024)

A potom, že Angličania majú suchý humor. Takúto revoltu by som čakal skôr v nejakom študentskom cvičení, ale potom by bolo aj tých 79 minút asi veľa. Vtipné mi príde, že tým, ako sa diváci v prípade kontroverzných filmov rozdelia na dva tábory (ne)fanúšikov, tu vznikne väčšinou priemerné hodnotenie, čo je vlastne opak zámeru excentrických tvorcov. (13.08.2016)

Pomerne trefná parafráza na súčasný konzum a divácke očakávanie. Hra s divákom na veľmi prešpekulovanej úrovni a zároveň plná scudzovákov. Dupieux si ide svojou vlastnou cestou diváckej popularity. Buď ho podľa mňa máte radi, alebo vám jeho štýl strašne nesedí. Filmy totiž majú takmer nulovú hodnotu a pointa sa uprostred tej žánrovej paródie doslova stráca, ale zároveň je to značne prekročenie žánru ako takého. Určitým zvráteným spôsobom ma to bavilo, aj keď som čakal väčšie úchylnosti. Minimálne nejaký intímny akt medzi Mesquidou a Robertom. (10.10.2015)

Ústřední myšlenka (světe se div, on Dupieux nějakou ve svém ranějším filmu vážně má!) vycházející z různých nelogických či minimálně bezdůvodních prvcích a situacích ve filmu je hodně zajímavá. Ačkoliv pokud chtěl Dupieux docílit v tomto směru hlubšího intelektuálního zamýšlení, z klíčového molonologu puštěného v úvodu i závěru filmu, kde se mluvčí (potažmo Dupieux) snaží demonstrovat „bezdůvodno“ ve filmu mj. na snímcích dle skutečných událostí a vnímá bezdůvodno např. i v politické situaci za 2. světové války, jsem už měl po stránce argumentace zvoleného postoje dost rozpačitý pocit. Naštěstí mě jinak tento nápad exkurze se živým sledování probíhajícího filmu v poušti přes dalekohled hodně zaujal a to samé mohu říct rovněž o ústředním námětu černé komedie s vraždící pneumatikou. Film, ve kterém by vyloženě hlavní postavou a současně hercem(!) byla nějaká (částečně) oživlá věc s nadpřirozenou vlastností, se vážně jen tak nevidí a o to víc, jde-li o pneumatiku. :-) Absurdní humor na mě v nejedné scéně fungoval, ať už náš kulatý černý hrdina Robert špehoval svlíkající se ženu nebo v rámci tvrdého útoku proti policii se nebezpečně zastavil na silnici. :o) Asi by mi Rubber sedl ještě víc, kdyby šlo o čistě absurdní horrorovou komedii (a řádně propracovanou až do konce) bez intelektuálního nánosu navíc, příp. kdyby Dupieux se zmíněnou myšlenkou pracoval více i ke konci, než jen protavením do nesmyslně nedotaženého závěru, kde Rubber plně ukáže svou tvář čirého úletu na jedno použití. Nicméně je to poprvé (po 5ti viděných filmech pana režiséra!), kdy mohu prohlásit, že se mi nějaký Dupieuxův film vyloženě líbil a bavil mě i přes slabší místa od začátku do konce! Tady musím uznat, že něco do sebe ten Dupieux má, lépe řečeno: kdysi ve svých začátcích měl. [70%] (21.07.2023)