Režie:
John FordScénář:
Nunnally JohnsonKamera:
Gregg TolandHudba:
Alfred NewmanHrají:
Henry Fonda, Jane Darwell, John Carradine, Charley Grapewin, Dorris Bowdon, Russell Simpson, O.Z. Whitehead, John Qualen, Eddie Quillan, Frank Sully (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje... (Quentin T.)
(více)Recenze (133)
Steinbeckov veľmi dobrý scenár dal predpoklad aj na vznik výborného filmu. Drsná predstava o tom, ako to kedysi pred vojnou v Amerike vyzeralo a ako v kolíske demokracie vtedy vyzerali sociálne istoty - len bieda, hladomor, bezprávie a tyrania mocných. Veru aj s takýmito hrozným vecami sa kedysi potýkal kapitalizmus, ktorý ešte nemal stanovené žiadne aspoň aké-také mantinely. Niektoré scény boli z tohto pohľadu riadne drsné. Na druhú stranu snímok dýcha miernou naivitou a obsahuje pár hluchých miest kde tá nepríjemná tieseň trocha poľavila. Tieto nedostatky však vo veľkej miere vyvažujú H. Fonda spolu s jeho filmovou matkou J. Darwell. Veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Na svět udeřila světová krize. Postihla i jednu oklahomskou rodinu, která je hlavní aktérkou slavného filmu. I když, není zdaleka sama, kdo tvoří hlavní hrdiny. Bída, nemoce, hlad a umírání. Teror mocných a zneužívání státní moci. Film Hrozny hněvu patří mezi sociálně kritické filmy a také je jedním z těch, které jsme měli možnost sledovat v našich kinech i televizi před roke 1989. Diváka nutí hodně přemýšlet o skutečných hodnotách života. Smutný a místy až mrazivý příběh s lehce optimistickým koncem. ()
Docela souhlasím s rarohovou ženou, přestože dust-bowlová migrace byla o dvacet let dříve než naše migrace kulacká a kolektivizační, a hlavně environmentální a ideové (postihlo to tak jinou skupinu lidí) příčiny byly někde hrubě jinde. Důsledky to ale mělo dost podobné: postupné zbídačování. A co my a teď? No, sedíme u ohníčku a čekáme na ducha Toma Joada (Bruce Springsteen). Fordův film je milosrdnější a nadějnější než Steinbeckova kniha; alespoň něco, přestože to mohlo být dotaženo do "steibeckovského konce". ()
Hodnocení jsem snížil ze stejného důvodu, proč mi vadila i knížka. Ona je to opravdu skvostně provedená filmová adaptace. Bohužel je ale - stejně jako předloha - prosycena sociální tématikou do té míry, že se otírá o komunistickou agitku. V knize to bylo rozředěno, tady to máme v koncentrované podobě - a to říkám jako liberál, nepolíben striktně pravicovými konstrukty. Z prachu se zvedá archetyp dělného lidu se šlechetným srdcem a mozoly na rukou, trápeného lišáckými kapitalisty, pijavicemi a jinými ukrutníky. Ještě, že je tady mamka, prostořeká, ale srdečná žena, která si vždy utře ruce do zástěry a vede rodinu k dalším, světlým zítřkům. Práci čest! ()
Zaujímavý film z ťažkej doby. Amerika sa borila s hospodárskou krízou, na ktorú najviac doplatili najchudobnejší a u nás o necelých dvadsať rokov prepuklo združstevňovanie s podobným priebehom a dôsledkami. Ameriku zaľudnili prisťahovalci, ktorí doma nečakali so založenými rukami a vzali do nich svoj osud. Táto vlastnosť im v neskorších dobách pomáhala prekonávať problémy. Tak predloha, ako aj film majú ľavicové ladenie, čo nebolo nič zvláštne v dobách, keď sa ešte nevedelo k akým koncom budú viesť ľavicové myšlienky v praxi. Filmu na mimoriadnosti pridáva Fordova réžia a výborné herecké výkony. ()
Galerie (79)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zajímavosti (30)
- Darryl F. Zanuck zaplatil za práva k Steinbeckově románu ve své době závratnou sumu 100 tisíc dolarů. Steinbeck svolil pod podmínkou, že filmaři přistoupí k dílu s úctou. (džanik)
- John Ford zakázal všem v natáčecím štábu používat make-upy a parfémy, jelikož to nešlo dohromady s duchem filmu. (džanik)
- Film se točil převážně ve filmových studiích společnosti Fox v Los Angeles. (Novalinda)
Reklama