Hrozny hněvu

Je to starý film , ale držel se výborně tématu, t.j. dle knihy Johna STEINBECKA "Hrozny hněvu". Už tam ukázal Henry FONDA, že je umělcem, který se nedá jen tak přehlédnout. Samozřejmě jde o černobílý film, takže pro dnešního diváka to příliš atraktivně nebude působit. Kdo ale četl tuto knihu, nebude tímto filmovým zpracováním zklamán. Dal by se vidět i po těch téměř 70.letech. (13.11.2007)

Film ťaží hlavne z realistického Steinbeckovho románu, filmový prínos je menší, aj keď Ford to podstatné vystihol. Ani herci na čele z ešte mladými hercami ako Fonda a Carradine nie sú žiadni veľkí ťahači (a už vôbec nie bratia, ako sa to píše v obsahu). To, čo prikuje k obrazovke, sú sociálna divočina a road movie atmosféra (až sa divím, že nie je medzi žánrami), ako aj ľudský hyenizmus. Občas sa tlačí na sociálnu pílu, troška citového vydierania síce neuškodí, ale komunistická agitka v závere bolo myslím už cez. (07.04.2021)

Příběh působí opravdu velkolepě a kniha by mi asi vyhovovala. Ale na tomhle Fordově filmu mě neuvěřitelně rušily herecké výkony. To příšerné přehrávání (zvláště v případě ženských rolí), jako vyjmuté z čs. prvorepublikových filmů. Ty pichlavé těkající oči všech zúčastněných a koulení očima - to je jako z němého filmu. Dramatické chytání hrsti sajrajtu ze země do ruky a k tomu výkřiky o tom, jak tuhle půdu obdělával už dotyčného děda atd. Můj dojem - podle dobré předlohy křečovitě natočená propaganda proti kapitalismu. (11.01.2011)

„A koho máme zastřelit?“ Tendle biják mi už ňákej pátek nedal dospat. Neumím napsat proč, dyť jsem ani neměl šajnu, vo čem je, kdo ho režíroval a že vůbec vznikl podle ňáký jakože prý slavný knížky. Když sem před pár tejdny číhnul, kdo byl ten Steinbeck, že teda jako hroznej tencto… kabrňák, a jaký farky napsal, celý natěšený sem číhal až budou Hrozny v telině. Tož byly. A byly dobrý. Až na ňáký to dramatický zaškobrtnutí, jak říkaj ti inteligenti. Když třebas jeden chlapík majzne jinýho po palici dřevěnou palicí, tak sem sebou neškub a asi sem škubnout měl, ale páč to bylo takový ospalý, neškub sem. Co ještě nejni dobrý na tomdle filmu, co mi nešlo přes nos, ač si jinač – prauda – moc nevymejšlím, byl ten scénář, kerej furt opakoval to samý: rodinka si sebere svých pět švestek a kamsi se odkodrcá na starý zrezivělý šunce a pak musej pro nepřízeň vosudu znovu sbalit fidlátka a alou jinam a tahkle porád a porád až do konce. No já se stejně nenudil, byly tam pěkně napsaný postavy, takoví milí, vobyčejní lidi, šak víte. Žádný složitosti nevykládali, žádný fajnový řečičky, mluvili jak jim zobák narost. Každej jeden jako druhej. A pak ten dojemnej konec, jak ta stará paní říká „..řeka plyne porád dál“, to bylo takový pěkný, skoro až dojemný. Prostě vobyčejnej příběh vobyčejnejch lidí a každej ho pochopí, v tom se snad nemejlím, když to píšu. 80% Zajímavý komentář: sportovec (24.10.2008)

Na svět udeřila světová krize. Postihla i jednu oklahomskou rodinu, která je hlavní aktérkou slavného filmu. I když, není zdaleka sama, kdo tvoří hlavní hrdiny. Bída, nemoce, hlad a umírání. Teror mocných a zneužívání státní moci. Film Hrozny hněvu patří mezi sociálně kritické filmy a také je jedním z těch, které jsme měli možnost sledovat v našich kinech i televizi před roke 1989. Diváka nutí hodně přemýšlet o skutečných hodnotách života. Smutný a místy až mrazivý příběh s lehce optimistickým koncem. (06.03.2008)