Režie:
André ØvredalScénář:
André ØvredalKamera:
Hallvard BræinHrají:
Otto Jespersen, Glenn Erland Tosterud, Johanna Mørck, Tomas Alf Larsen, Robert Stoltenberg, Urmila Berg-Domaas, Hans Morten Hansen, Knut Nærum, Eirik Bech (více)Obsahy(5)
Ačkoli zbytek světa zná troly především jako figury z fantasy či malé roztomilé skřítky s velkými bříšky a naježenými vlasy, v Norsku jsou postavami národního folkloru, vystupujícími v báchorkách, které čtou rodiče dětem před spaním. Mají vlastní propracovanou mytologii a existují v různých podobách, od dobrotivých bytůstek po gigantická krvežíznivá monstra. Jenže co když trolové opravdu žijí a norská vláda jejich existenci tají? Tříčlenný tým studentů se vydává po stopách bizarních medvědích útoků v horách a lesích Norska a setká se s podivínem, jehož pomlácený džíp se smradlavým karavanem je vždy poblíž podobného incidentu. Muž, jehož mají v okolí za pytláka, o sobě tvrdí, že je lovec trolů, a dovolí štábu, aby ho doprovázel. Důmyslně vystavěný mystifikační pseudodokument se vedle samotných trolů zaměřuje také na otázku, jak by dnes žili bájní rekové bojující s monstry. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (612)
Hodně podobné svým pojetím asijskému The Host a také Čapkově knize Válka s mloky. Velmi netradiční příšery (obří norský trol opravdu jinde není!) jsou spíš vedlejší linií v dokuhororu, kde tou hlavní myšlenkou je vládní zatajení jejich existence. Trikům pomohlo právě ta dokumentární kamera a fakt, že trolové "sociálně" žijí jen v noci, kdy si logicky něco natočíte leda na infrakameru. Takže ty asi 3 minuty s norskými mazlíky nejsou trapné a občas i lehce vyděsí. Hraní si navážno zabírá víc než ve většině hokusduchpokusů ala Blair Activity, takže proč ne. ()
Docela nenápadný příběh o norských trolech, jejich lovci a třech mladých filmařích, kteří se do toho všeho tak nějak připletli, jinak by vlastně tento film nevznikl. Obecně vzato, všechno funguje jako u jiných POV (Point of view – pohled z první osoby) filmů. Herci hrají neherce dokonale, příroda je okouzlující, kamera je uvěřitelná, napětí obstojné (ve srovnání s Cloverfieldem však velmi slabé, takové venkovské), humor skrytý a dramaturgie zvládnutá. Vše ostatní tak nějak selhává. Triky jsou skvělé, ale proč jsou trolové takový nosatí trotlové? Jakmile se objeví první trotl, končíme s hororem a sledujeme jemnou komedii. Dále tu máme scénář. Ten byl očividně ušit horkou jehlou. V jistých momentech klade důraz na příběh, jindy se zamotává do nelogických a nesmyslných kliček. Například sledujeme podivínského morouse a tajnůstkaře k tomu, který se najednou rozpovídá a naprosto nepodmíněně vysype z rukávu všechna tajemství a přizve tři studenty na lov trotlů. Že jim hrozí smrt a on, coby osoba oficiální, má za ně zodpovědnost, vůbec neřeší, jen je strká do většího a většího nebezpečí. To ale scénárista neřešil a nejspíš to považoval právě za tu hororovou látku. Celkový dojem je tedy takový, že trotlové nejsou nebezpeční, že jsou to jen takový chudáčci bez mozku, kteří se dříve nebo později zapíšou do Červené knihy. Film jako takový je možná zbytečné dlouhý, jako Short Movie by fungoval lépe a snad by se z toho stal Youtube kult. Na Cloverfield to nemá po trikové stránce a napětí a na Záhadu Blair Witch tím všudypřítomným strachem a neviděným nebezpečím. Na druhou stranu, slušný horor pro starší děti nebo dobrodružný film pro mládež anebo odpočinková podívaná pro dospělé milovníky Norské mytologie a přírody. Kdo umí číst mezi řádky, najde si v tom skvělou komedii na pozdní večer. ()
Těžko říct, co tohle provede s turistickým ruchem v Norsku. Spoustu (křesťansky založených) rodin, to zřejmě od návštěvy odradí. Na druhou stranu, dostat tohle k narozeninám, ve formě víkendového zážitkového voucheru, neváhal bych ani vteřinu.__ Rozebírat tohle vážně, (snad) ani nejde. Přesto se tu o to (ne)překvapivě velká část snaží. Max v sedmé min, při pohledu na mrtvého medvěda s vypláznutým jazykem, (vám) musí začít svítat a pokud ani po narážce na hádanku nemáte jasno, není (vám) pomoci. Trošku nadhledu, lidi. Narozdíl od snímků jako je Cloverfield , The Blair witch project apod. je právě tohla ta nedostižná výhoda Trolljegeren. Na jejich největším problému tj; samotné těžké uvěřitelnosti, postavili tvůrci základ a právě jejím (ne)jednoznačným popřením, ji následně přetavili v největší přednost. Lví podíl na konečném úspěchu, má hlavní představitel O. Jespersen, coby nejlepší (jediný) lovec trolů. Sledovat jeho, za každé situace, vážný výraz, kdy se stoickým klidem, bez pohnutí brvou, zodpovídá zvídavému novináři, jednu otázku za druhou (biolog žasne, laik se diví) popř. stěžujícího si na nevděčnou roli jeho zaměstnání, je zážitkem hodným (d)ocenění.__ Zkrátit snímek o nějakých patnáct minut, šel bych snad i do plných. I díky všudypřítomné nadsázce a skutečnosti, s jakou hravostí k jejich národní látce tvůrci přistoupili. Patrné je to zejména v podobě myšlení i na takové detaily, jako je vyplňování dotazníků po odstřelu. Nic naplat, stavy je potřeba hlídat. Navíc i samotní trolové nepůsobí směšně a potřeba je taky ocenit odvaha, kdy jsou divákům ukázáni v „plné síle a kráse“, bez třesoucí se kamery a nikoliv v podobě černých obrysových čmouh. Bát se u Trolljegeren zřejmě nebudete, byť, že umí André vystavět i napětí, jednoznačně dokazuje ve scéně v dole. Přesto si snímek převážně užijí koutky vašich úst. Pouze by mě zajímalo, jak na snímek nahlíží samotní norští diváci. Zda-li s potřebným nadhledem nebo jako na pošpinění jejich legendy.80%[Na svou podzimní zahraniční dovolenou, si budu muset přibalit i domácí kameru, neboť, jak vidno, nejen norská vláda, něco (úspěšně) tají. __Co se zdejších luhů a hájů týče, máme taky kam sáhnout. Své o tom ví i Ivan Mládek. Tak nashle za rok....v kině.] ()
Neuvěřitelná kokotina s těžce komediálním nádechem. Jediné, co si zaslouží ocenit je poměrně příjemné horské prostředí, kde se celý tento nesmysl odehrává. Digitální trolové jsou vrcholem filmové trapnosti. Všichni zúčastnění mi byli krajně nesympatičtí. Kdejaký neúspěšný komparzista by to zahrál lépe. Příběh těžce kulhá a atmosféra není nikde žádná. Pokud se rozhodnete na film kouknout, tak dokonalé usnutí a nepěkné sny jsou zaručeny. Probudí vás maximálně nepříjemně ostrá zelená produkovaná z kamer pro noční vidění. Vážně není o co stát. Žánr horor zde sídlí omylem. ()
,,Nahráváš všechno?“ ,,Pst, něco slyším! Myslím, že dneska ho objevím!!!“..... Dobré je, že na Michaela Moore si dneska hrají i studenti v Norsku. Špatné zase to, že ve mě tahle hra na senzaci vždycky vyvolá rozporuplné pocity. A ti co ,,hrají“ se vždycky se baví víc než já. Nemám jim to za zlé, vlastně je to lepší než Blair Witch, protože tady alespoň vidím, že NORSKO JE PLNÉ TROLŮ! A za to, že nemám rád ruční roztřesenou kameru oni nemůžou! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem autorem inzerátu: Hledám společníky z vlastní kamerou a práškovacím letadlem k natáčení nového scifi hororu Jožin z Bažin. Kameraman může být (lehce) po obrně nebo trpět ,,třesavkou. P.S. Ivane Mládku a Ivo Pešáku – zombie tam nebudou! PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Galerie (37)
Zajímavosti (9)
- Dle režiséra André Øvredala se tým okolo natáčení snažil celý projekt držet v tajnosti. Název filmu a herecké obsazení tajili do premiéry a místo klasické propagace využili tzv. virálního marketingu. (Dzegr)
- Název filmu se objeví až před závěrečnými titulky. (griph)
- Film obsahuje niekoľko odkazov na historický škandinávsky folklór. (misterz)
Reklama