Finisterrae

Jeden z nejdivnějších a nejoriginálnějších filmů, co jsem kdy viděl. Dva rusky mluvící duchové (je to tedy duchovní film) v prostěradlech putují španělskou krajinou do Santiago de Compostela a pak až na "konec země" (Cabo de Fisterra), aby podle pokynů orákula našli dveře a dosáhli nového vtělení. Během putování potkají německy mluvící "hippy", přátele jeleny, stvoření z podsvětí nebo moudrou sovu. Cestou se brodí sněhem i blátem, rybaří, v díře stromu sledují vtipné katalánské video z 80. let a před katedrálou v Santiagu rituálně vykuřují kadidlem. Na "konci světa" se jeden z duchů vtělí do žáby, kterou pak kdosi políbí a žába se promění v princeznu. Na závěr se osamocený jelen (druhý vtělený duch?) prochází komnatami paláce. Nádherná surrealistická fantazie, která má spíše minimalistický a jemně lyrický charakter. Všechnu moc imaginaci! (08.03.2014)

Tak tento film se ideálně hodí shlédnout ve chvíli, kdy u vás převládá pocit, že máte vše pod kontrolou. On vás ten pocit totiž brzy přejde! Asi osloví diváka, který skousne slušnou dávku originálních absurdit. No a právě to mě na tomto snímku pořádně dostalo. Co jsem zde jen těžko tolerovala, bylo až provokativní bezčasí a zdlouhavost jednotlivých scén. Na druhé straně je to právě ono, co světu duchů přikládá jistou autentičnost. Zvědavost, co ti dva týpci podniknou dál, mi nedala, a konce jsem se dočkala. Až mě zaráží, jak taková snůška krutě ujetých minimalistických záběrů za sebou zanechá tak silný psycho zážitek! Děj: 10 %, Atmosféra: 80%, Originalita 95% - celkový dojem 80% (11.03.2015)