Polski film

Nevěděl jsem, co mám od tohoto filmu čekat. Herci tu hrají, jako že nic nehrají, když hrají a natáčí film ve filmu a ještě se u toho točí dokument z toho natáčení. To je jednoduché, ne?! :) Po první čtvrthodině jsem se ponořil do děje, přistoupil na hru a začal si užívat skvěle zahranou mystifikační sebeparodii. Všichni skvělí, obzvláště Marek Daniel a ve své roli produkční mne zaujala i Jana Plodková (nominace na Českého lva za vedlejší ženskou roli). Nadprůměrně dobře jsem se bavil. Nebýt o něco slabší, až příliš psycho, třetí třetiny a onoho zakončujícího "modrého pozadí", které mi připadalo, že tvůrci nevěděli jak film uzavřít, dal bych býval ty hvězdy čtyři. (Třeba ji dám po druhém shlédnutí...) 75% "Stop! Marku, to je to stejný..." "Pardon Honzo, ale já jsem ještě nepomluvil." "Já vím, ale bylo vidět, že bys to řek stejně!" (05.03.2013)

Mystifikačni film, jemuž chybí jediné - na pozici scénáristy Charlie Kaufman...takhle tam namísto něj píše někdo jako Petr Zelenka...jak by trefně řekli Poláci...anebo spíš Robert Sedláček ...jak bych nejspíš řekl já...kdybych to byl skutečně já...ale on to spíš říká Emil Havlát uvnitř mě...neboť platí ,,Kolik rolí hraješ, tolikrát jsi člověkem..."...a já tu na čsfd hraju roli komentátora...což je taky pěkná komedie... :-) (21.07.2012)

CITÁT - Tohle není animovaný film, ani film pro děti, ani loutkový film, to je film o nás, hercích.......... No a? V tu chvilku mě to napadlo. Až po šukání. Film z BRNdele o BRNdelácích. Tak kreténský dialog jsem dlouho neslyšel. Nejlépe znám Pavla Lišku je borec (Bacha švestky!!), jinak film (Polski) se mi vůbec nelíbil. (18.04.2013)

Všichni si myslí, že herectví je umění přetvářky. Ale herectví je umění vcítit se do situace, ne do přetvářky kurva. Třeba tyhlety hadry jo. Sem oblečený jako čůrák, ale nehraju čůráka. Já sem čůrák. Jednám jako čůrák, chodím jako čůrák, cítím se jako čůrák, sem čůrák. A těmhle mým oblíbeným čůrákům, dávám plný počet. Díky za Pavla Lišku (♥) i za ostatní čůráky s jedinečným humorem. Víc takových čůráků! A Havlátů! (21.02.2013)

Kluci hrají zčásti sebe, zčásti své filmové role. Taky Krakov není pouze Krakovem, ale i Brnem. Určitě bychom se tu mohli dlouze dohadovat, do jaké míry je Polski film pravdivým životním vyprávěním jeho aktérů a kde už začíná pracovat scenáristova tužka. To ví naštěstí jen lidé, kteří mají snímek na svědomí. Naštěstí proto, že právě toto přemítání, tápání a třeba nakonec i odhalování (u Daniela s Liškou jde o odhalování doslova fyzické) jednotlivých vrstev je na Polském filmu to nejzábavnější. Tedy samozřejmě pokud opomeneme hlášky, které mají zpočátku neuvěřitelnou kadenci i jiskru, ovšem ke konci už jen tak dotahují příběh ke zdárnému (?, nepovím) konci. Přesto bych se nebál označit řadu z nich za geniální. A takový by vlastně mohl velmi snadno být i celý film; je zábavně hravý, usměvavě vynalézavý, dovádivě podvratný a z velké části také lišácky rafinovaný a matonoho... no, to raději ne, jednoduše neotřelý. A považte, že to jsou přívlastky vcelku lichotivé. Proto je velká škoda, že to někdy v druhé polovině sklouzne do lepkavého sajrajtu, z kterého se to hrabe už jen velmi těžko, jinak z toho mohla být snad ta úplně nejlepší česká komedie poslední dekády. Přesto jde vidět, že se v tom Najbrt našel a já se budu těšit na jeho další tvorbu, doufejme, že vyzkouší zase něco jiného. Jediná má obava je, jak asi bude snímek fungovat doma na DVD nebo v sobotu v televizi. (04.07.2012)