Reklama

Reklama

Nevěstinec

  • Francie L'Apollonide - Souvenirs de la maison close (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (118)

Jennifer.S 

všechny recenze uživatele

Nevěstinec není historický film, který realisticky vykresluje prostředí pařížského nevěstince na přelomu století. Ostatně - o to se ani nesnaží. Namísto toho nám naservíruje vypiplanou vizuální stránku – dobové kostýmy, líčení, účesy a hlavně samotné prostředí nevěstince. Dále pak musím pochválit výborné masky (ano, nabízí se srovnání s Jokerem, a ano myslím si, že Nevěstinec je o krok dál) a hlavně výběr hudby. (Tady se nabízí srovnání s Marií Antoinettou od Coppoly, která taky použila hudbu, která nekorespondovala s daným obdobím). Je jasné, že vztahy v nevěstinci nemohly být idylické, jak nám je prezentuje Bonello. Také opakování některých sekvencí může ze začátku působit chaoticky a chvíli trvá, než se člověk přizpůsobí rytmu filmu. Pokud nečekáte nějakou hlubokou psychologickou sondu do života prostitutek a pokud vám nevadí výrazná stylizace, pak se na Nevěstinec vyplatí podívat. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Návštěvu Nevěstince by neměl riskovat nikdo, komu jde především o silný příběh, zajímavý děj a vývoj postav. Nic z toho se totiž v Bonellově snímku nekoná. Ten se snažil především o zachycení dobové atmosféry nebo aspoň o to, jak si takovou bordelovou atmosféru z přelomu 19. a 20. století v Paříži režisér ve své umělecké fantazii představuje. Evidentně ji považuje za součást dobové kultury a rušení nevěstinců a přesun prostituce na ulici považuje za určitou ztrátu jednoho kousku staré Paříže. Zároveň je Bonello režisér, který se vyžívá v tom, čemu říkám umělecká onanie, tzn. snaží se o umělecký rozměr ve svém filmu, takže se připravte na dlouhé dialogy, nivé pohledy, ejakulát prýštící z očí apod. Určitou představu o tehdejších mravech ve věcech sexuálních sice divák může získat, ale historicky věrný pohled na provoz tehdejších bordelů to určitě není už proto, že si režisér jejich atmosféru idealizuje a líčí osazenstvo málem jako ten nejpříkladnější pracovní kolektiv, kdy se děvčata cítí tak nějak na jedné lodi, nezištně si pomáhají a soucítí spolu. Řekl bych, že ten běžný provoz a osazenstvo bylo daleko přízemnější a i v té luxusnější kategorii, ve které se pohybujeme, poněkud hrubší. Už proto, že ty holky tam byly v podstatě v pasti a nedostávaly se běžně ven, takže ponorková nemoc byla asi běžná. Film mě nenadchl už proto, že tak nějak nechápu, co tím chtěl jeho autor sdělit, ale ani mě nijak neurazil, protože na to je příliš dobře obsazený pohlednými herečkami, které navíc slušně hrají, a snímku jde přičíst k dobru i slušnou výpravu. Celkový dojem: 55 %. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

,,ZASOULOŽÍME SI?“...,,VELMI RÁDA“..... /// Není hanba bejt fascinován (nahou) ženskou krásou. Film určitě přiláká hodně lidí jen kvůli nahotě, pár jedinců možná i kvůli přehlídce úchylek (nebo snad pohlavních chorob?). Jeden dům (narvanej předstíráním, kde to páchne po semenu a šampaňským – říkejme mu děti třeba bordel…), několik holek (hovno holky – kurvy to jsou!), blíže nespecifikovanej počet nocí (jo, hrátky s časem jsou fajn…) a furt nevím, co si mám jako vodsaď vodnýst (syfla?). Záliba sledovat ženskej klín je brzy přerušena bolestí huby, z toho neustálého kloktání (a su rád, že se na mě nepodepisuje ,,ono“ máchání). JEBÁNÍ JE POJEBANÁ ROBOTA! No jo, někoho v práci přejede tramvaj, někdo zas chcípne na syfla (a kolikrát nebyl ani v práci!). Nespravedlnost? Uzavřenej svět s nádherným ,,NO FUTURE“. A že nikoho nezajímá, jaký jsou ,,pod maskou“? (horší bude, až je přestane zajímat, to, co mají v trenkách - vím, vím…) Pár okamžiků, na který se nekouká dobře, ale že bych si při návštěvě bordelu vzpomněl na něco víc? Pokud tam nebude zrovna Joker…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vobčas nás s holkama přepadne nostalgická nálada... 2.) Doma si hrajeme ,,na panenku“. (ne, ten fotbalista se nepočítá!!) 3.) Před spaním si čtu v ,,Antropedický studii o prostitutkách a zlodějích“ od Pauline Tarnowsky. 4.) Nejsu žádnej Hotentot! 5.) Thx za titule ,,Plukovník“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

zencitizen 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelné. Tak hudební film tady dlouho nebyl. Hudební ve smyslu propracovanosti struktury - těla filmu. Záběrové repetice. Sofistikovaně rozvrhnuté náznaky a nedořečenosti, které se později s neochvěnou logikou rozvinou. Celý film jako by plynul ve zvláštním kruhu - spirále. Není divu, že Bonello byl pianista. Ten film by se zkrátka dal přepsat do partitury. A potom celé téma - sociální deteminovanost vetsus politika sexu. Nákládání s tělem jedině v rovině instrumentalizovaného vlastnictví. Nemožnost holek překonat třídní bariéru a dluhovou spirálu :-) Zvláštní, plastický pocit naprostého hnusu. Přítelkyně po shlédutí Nevěstince prohlásila, že nenávidí muže, čemuž jsem se vlastně ani nedivil :-) ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Nevěstinec je spíše taková esej (člověk by řekl až godardovská, k čemuž napomá použití bluesrockové hudby z konce 60. let, nikoliv autentického materiálu z konce 19. století) na téma než prožitý ponor, jako se to povedlo stejnojmenné ruské adaptaci Kuprinovy Jámy z roku 1990. Kdyby měli čeští filmaři zájem o téma, doporučuji Werflův Dům smutku, což je mimochodem hezká alegorie - zánik nevěstince je zároveň zánikem Rakousko - Uherska. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (7)

  • Když se na 27. minutě bordelmamá Marie-France (Noémie Lvovsky) ptá nově přijímané holčiny Pauline Deshaies (Iliana Zabeth) jestli má nějaké jizvy, Pauline odpoví že ne, ale následně při vysvlečení si jde všimnout zřetelné jizvy po „slepáku“. (Petsuchos)
  • Bertrand Bonello vyšel ve svém filmu Nevěstinec z práce francouzské historičky a filosofky Laure Adler (Les maisons closes 1830-1930), z něhož mohl čerpat skutečné příběhy o tehdejších prostitutkách, o jejich klientech a o fungování těchto domů, které byly zároveň společenským místem. [Zdroj: Artcam] (Krouťák)
  • Za kameru se postavila Josée Deshaies, manželka režiséra filmu Bertranda Bonella. [Zdroj: Cinema] (Terva)

Reklama

Reklama