L'Apollonide - Souvenirs de la maison close
Nevestinec
House of Tolerance
House of Pleasures
Režie:
Bertrand BonelloScénář:
Bertrand BonelloKamera:
Josée DeshaiesHudba:
Bertrand BonelloHrají:
Adèle Haenel, Jasmine Trinca, Hafsia Herzi, Noémie Lvovsky, Céline Sallette, Pierre Léon, Lucie Borleteau, Frédéric Epaud, Guillaume Verdier (více)Obsahy(1)
Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)
(více)Videa (2)
Recenze (119)
Na tomhle snímku je zásadní to, jak je nevěstinec zachycen. Syrovost, skoro až naturalističnost toho, jak jsou některé aspekty života v nevěstinci zaznamenány, jsou skutečně odzbrojující a dovedou hodně znepříjemnit sledování. Také je to dáno skutečností, že příběh samotný zde skoro není až tak důležitý jako jednotlivé epizody. ()
Filmy podobného typu veľmi neobľubujem. Je to jednoducho preto, lebo celá tá neschopnosť intímneho zblíženia, tej neuveriteľne zžierajúcej samoty a poníženia je pre mňa v mnohých smeroch nepochopiteľná. Sonda do života pobehlíc prvej triedy, ktorých sny zostanú navždy nenaplnené a ktoré sa stávajú bábikami v očiach chlípnych mužov, je po mnohých stránkach tragická a smutná. Film je z 99% natáčaný v interiéroch, zachytávajúc obyčajné dialógy všetkých žien. Znázorňuje jednak ich všedný život a jednak perverznú spoločnosť, ktorá si z nich robí otrokine svojich túžob, pričom oni sami túžia po slobode. Jedna z mnoha vecí, ktoré na tomto filme oceňujem je, že nahota tu nepôsobí samoúčelne a ani eroticky. Každá nahá scéna je smutná a deprimujúca. Bonello rozhodne natočil zaujímavý film, ktorému k väčšiemu katarznému momentu chýbalo niečo silnejšie a dramatickejšie. Film je detailný, mozaikovitý a zbavený pre túto tému tak potrebnej dramatickosti. Na jednej strane to posilňuje realizmus daného diela ale zároveň sa radí do kolónky pre náročného diváka. Ale aj v tomto smere neukazuje nič nové. Ale rozhodne stojí za videnie. ()
Nevěstinec je spíše taková esej (člověk by řekl až godardovská, k čemuž napomá použití bluesrockové hudby z konce 60. let, nikoliv autentického materiálu z konce 19. století) na téma než prožitý ponor, jako se to povedlo stejnojmenné ruské adaptaci Kuprinovy Jámy z roku 1990. Kdyby měli čeští filmaři zájem o téma, doporučuji Werflův Dům smutku, což je mimochodem hezká alegorie - zánik nevěstince je zároveň zánikem Rakousko - Uherska. ()
Ono jde opravdu jen o "vzpomínky z domu lásky", jak to naznačuje již podtitul filmu. Pokud nečekáte silný a sofistikovaný příběh, budete odměněni silně působícím pohledem do života skupiny padlých žen s občas doslova hmatatelnou atmosférou, výbornou kamerou a skvěle vybranou hudbou. Líbilo. 8/10 ()
Nevěstinec ani nechce být žádnou zábavou pro masy. Jenže bohužel není ani psychologickou sondou nebo dramatem s propracovaným příběhem. Je to spíše atmosférické cosi. Snímek umí zobrazit na plátně Paříž na přelomu 19. a 20. století, neumí ale už vyprávět. A to je u dvou a půl hodinového filmu velký problém. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (7)
- V 10. minutě nad pohovkou s pumou můžeme spatřit obraz „The jewel case“ autora Guillaume Seignaca (1870–1924). V 10. minutě a v lepším záběru v 92. minutě uzříme obraz „Water Babies“ (1900) autora Sira Edwarda Johna Poyntera (1836–1919). Ve scéně s měděnou vanou (39. minuta) můžeme na stěně vidět obraz „The Nymphaeum“ z roku 1878 autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905). Ve 110. minutě můžeme vidět na stěně visící obraz „A Summer Night“ z roku 1890 od Alberta Josepha Moorea (1841–1893). (Petsuchos)
- Ve 14. minutě (lépe na 48. minutě) lze spatřit obraz „The Oreads“ autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905) z roku 1902, což je zároveň chybou, protože film se odehrává v letech 1899–1900. (Petsuchos)
- Ve 12. minutě můžeme spatřit obraz„ Danae And The Shower Of Gold“ (cca 1908) autora Leona Francoise Comerrea (1850–1916), zároveň jde o chybu, jelikož se film odehrává v letech 1899–1900. (Petsuchos)
Reklama