Kohout na víně

Otec s dcérou si viditeľne rozumejú, film je svieži, je tam sranda, dievčatko je milé a šikovné. Ale. Ale postavy sú takými figúrkami, že ak by sa na to pozrel niekto nestranný, tak si pomyslí, že Nemecko je krajinou magorov, že by sa ani blbý a blbší nechytali. Od malej baby po jej oboch ockov a tiež nesvojprávne ženy, ktoré sa tam ocitli. Naviac je film príliš dlhý, takže tri hviezdy len tak-tak. –––– Neviem zaobchádzať s deťmi a nemám k nej žiadny vzťah... –––– Ja som v tvojom veku veril na bociany. – Lebo vtedy ešte nebol internet. (23.01.2017)

Mno, ten název 'Kohout na víně' zněl vážně lahůdkově, až jsem si z toho poslintala svůj hodobóžovej svetřík, ale bohužel film žádným extra zážitkem nebyl, vlastně se tam ani nevařilo, jenom jednou a to ty vajíčka připálili (společně s celým bytem). Neodolatelný hlavní hrdina Henry je jasnej proutník, ani se nenamáhá si zapamatovat jména dívek, co mu projdou ložnicí, ale zato hodně dbá o jejich dentální hygienu, protože v koupelně má asi sto novejch zubních kartáčků volně k použití (jako desátá z devíti zubařek upřímně doufám, že jsou značky Curaprox). Tak tenhle týpek začíná pracovat na scénáři dle knižní předlohy své bývalé lásky Catherine, která si ho vysloveně vyžádala, už to vypadá, že spolu tutově vyplodí nějakej velkofilm, když Henry jednoho dne objeví u svejch dveří malou cácorku, kterážto je jeho dcerkou. Normální by asi bylo vrátit děvče matce, nechat si udělat testy DNA a o zbytek už by se postaral soud, ale deset minut čistýho času je na biják nejspíš málo, takže si ji u sebe Henry nechá, z čehož vyplyne mnoho humorných situací (hahá, chicht a johohó) a emotivních okamžiků, které jsou pro větší efekt sestříhány do celých sekvencí, asi to dalo dost práce, protože nám tyto záběry tvůrci naservírují hned několikrát. (23.11.2014)

Til Schweiger chtěl zviditelnit svoji dceru, tak si pro ni napsal film a sám si ho i zrežíroval. Postavil ji tak do centra a kolem ní uplácal sentimentální, klišovitý a pitomý příběh plný nesympatických postav. Jediným sympaťákem zůstává tak sám Schweiger, který hraje opět stejnou postavu jako ve svých dvou předešlých filmech Zajíček s ušima a Kuře bez uší (talentovaný proutník bez peněz). Vtipné mi to moc nepřišlo, naštěstí se mu ale jako vždy povedl alespoň písničkový soundtrack. (11.06.2012)

Til Sweiger si umí vybrat kameramana, ale už si zřejmě neumí přečíst scénář a co už vůbec neumí je vybrat herce, a to nejen dospělé, ale hlavně ty dětské, respektive tu jednu "hvězdu", která hraje tím, že dělá otrávené ksichty tak dlouho, že postupně nepoznáte, jestli se raduje nebo je nasraná. Příběh sám o sobě je lacinej a z filmu dělá televizní záležitost, i když dobře natočenou. Chemie, která fungovala k mému, tehdy velkému překvapení a nadějím v Zajíčkovi bez oušek tu chybí, a když píšu chybí, tak tim myslim, že ústřední dvojice spolu spala jen z donucení režiséra, přejdu-li fakt, že to točil Til osobně. Nebýt toho antikoncepčního spratka s jedním otcem s mimikou Fantomase či Jirky Paroubka (Til) a s druhym otcem permanentně hysterickym (prostě ten druhej, jehož jméno je mi volný), tak tomu dám snad i dvě hvězdy, takhle ale převládla otrávenost na "pouhou" znuděností, takže tentokrát Tile za jedna, což v krajinách csfd není dobré. (11.01.2012)

Nedosahovalo to až takých mét ako Bezuchí zajkovia, ale je to spôsobené najmä tým, že tu je výrazný posun miestami až k dramatickému žánru. Inak je to asi dosť podobné reálnemu životu Til Schweigera, A samozrejme nesmie chýbať aj jeho dcéra. I keď vo filme Bezuchí zajkovia si zahrali všetky 4 deti. Inak tuna nehrá Luna Schweiger, ale jej sestra Emma Schweiger. Za zmienku stojí aj príjemná hudba. (14.08.2012)