Noc je ještě mladá

od Take me home tonight jsem pra nic nečekal a o to větší je moje překvapení.Těžko říct jaký je přesný důvod proč se mi TMHT tak líbilo,ale po celou dobu sem se velmi dobře bavil.Celé to sice není drtivě vtipné,ale spíš tak úsměvně příjemné a celkem v pohodě snese srovnání např.s Hot Tub Time Machine.Hodně tomu napomáhá trošku nostalgický look osmdesátek a velmi příjemné obsazení.Hlavně ústřední trojice Faris-Grace-Palmer.Pokud by vznikalo víc podobných komedií,nezlobil bych se...80% (07.07.2011)

Americká romantická komedie jako každá druhá. Jen mě těší, že režiséři a scénáristi mají ještě pořád chuť točit a psát tyhle filmy, protože jich není nikdy dost a chrlí jednu hlášku za druhou. Topher Grace je herec, který se pořádně dlouho nepředvedl (od seriálu Zlatá sedmdesátá) ve větší roli. Příjemně strávený nedělní večer. 60% (13.09.2011)

Na začátek asi jen... božíí soundtrack. Jaksi mě to vzalo, úplně jednoduché... malý, stydlivý Matt miluje (už od dětství) Tori, která jak jinak jeho city neopětuje, protože ona je krásná karneval Lady no a Matt je školní pošuk (looser). Zberba si rekne, mluví z vlastní zkušenosti, no ne já byl v mládí letadlo jako! Konečně USA teenage movie co za něco stojí (něco málo). 6/10 (30.06.2011)

Všetko je tu 80s, od palety a estetiky, cez skvelý soundtrack až po príbeh. Ten je na každom rohu povedomý všetkým tým 80s komédiám typu Pomsta šprtákov, na ktorých sme fičali pre 15 rokmi, keď ich dávali každú stredu na Markíze. Napriek všetkému som sa bavil, je to pekná feel-good pocta tejto ére s kopou malých nepodstatných detailov ako Harry a Hendersonovci v telke na pozadí, depešácke účesy, odkazovačky na Scarface a podobne, ale aj sympatické postavy a síce jednoduchší, no milý situačný humor. Dal by som i nadhodnotené 4 hviezdice, no zajtra by som pravdepodobne aj tak ubral, takže 3. Btw celý čas som si myslel, že sa dívam na Kristen Stewart a ono to je nakoniec jej dvojča Teresa Palmer. Už aspoň viem ako ich rozoznám - Teresa vie hrať. (11.06.2011)

Něco mezi high school reunion a besídkou žáků zvláštní školy. Celé je to vystavěné na principu koncentrace: pro všechny hlavní postavy se něco osudově změní jednoho osudového večera. Dopadne to jako scenáristický kotlík na buřtguláš, kam naházeli geeky, freaky a blondýnky, zamíchali a zadoufali, že chemie mezi postavami a dobré vtipy se objeví samy. Chyba lávky. Bohužel chybí i chytré přesahy o tom, jak je těžké být absolventem a vybrat si z milionu cest tu pravou. Ostatně generace 80s to měla díky šlapající reagonomics rozhodně jednodušší než dnešní absolvent, příslušník generace Ninja. (23.06.2011)