Režie:
Jiří VěrčákScénář:
Eva KantůrkováKamera:
Josef ŠpeldaHudba:
Josef SpitzerHrají:
Jan Hrušínský, Jana Švandová, Jana Paulová, Mojmír Maděrič, Jan Vala, Milan Riehs, Olga Schmidtová, Jiří Klem, František Němec, Jiří Krampol, Oldřich Vlček (více)Obsahy(1)
Jan Hrušínský v groteskním příběhu muže, který se náhodou ocitl v nejvyšších mocensko-politických kruzích a stal se tak účastníkem nebezpečné hry. Kdo je ten suverénní muž, který s neobvyklou elegancí a překvapující profesionalitou začal jednoho dne obsluhovat na recepcích nejvyšších vládních a stranických špiček? Odkud se vzal, jaké má úkoly a kdo ho jimi pověřil? Těmito otázkami si budou ve filmu lámat hlavu členové tajných služeb, důležití i nepodstatní poskokové mocných, kteří jsou přesvědčeni, že znají každý článek důmyslně neprůhledného řetězu vztahů a kompetencí centrálně řízeného státu. Než dojde k překvapivému odhalení tajemného ceremoniáře, žijícího dvojím životem, zdaří se mu ještě poslední kousek: monstrózní mystifikace (mimochodem založená na skutečné události z konce padesátých let minulého století), jejíž důsledky nemohou být jiné než tragické. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (42)
Trochu kafkárna, trochu Spalovač mrtvol, ale Jan Hrušínský se bohužel, co se hereckých kvalit týče, otci ani zdaleka nevyrovná, a to přesto, že tady podal jeden ze svých nejlepších výkonů ve filmu. Film je občas trochu nudný, jindy znepokojivý, jako by se neuměl rozhodnout, jestli jde o černou anekdotu, anebo ho máme brát smrtelně vážně. Obrazy z recepcí i pohřeb jsou sice zajímavě natočené, ale dalo se z nich vytěžit ještě víc. Dalším plus filmu je výběr hudby. ()
Jo tak on to byl Thriller? :-) Pomalu plynoucí děj je možné si dovolit u příběhů poetických, melancholických - čili nutkajícícm k zamyšlení. Tady je to spíš ke škodě. Herci jakési druhé ligy (bez urážky, větišnou v pohodě) tu tedy splácávají málo uvěřitelný (čili těžko hmatatelný) příběh, který byl - zdá se - právem zapomenut... ()
Námětově trochu spřízněný s Obsluhoval jsem anglického krále, jen výsledek je o dost lepší... Sice ve své podstatě o nic nejde, ale ve chvílích, kdy se Hrušínský proměňuje v Jana Zahradníka a s výrazem naprostého profesionála málem vyškoleného ve staroanglické tradici butlerů... fíha... Zajímavé je dobové neukotvení příběhu, sice se mluví o Straně, ale mohl by to být libovolný totalitní systém... ()
Nechápu, proč by měl být film strhán kritikami, příběh měl dobrou gradaci a spěl pochopitelně k očeávanému finále, kde přece z logiky vývoje nějaká překvapivá pointa nemohla být ,a o nějaké nudě z mé strany nemůže být řeč. Film považuji za velmi vydařený, v němž J. Hrušínský ztvárnil jednu ze svých nejlpeších hlavních rolí. Z vedlejších postav příběhu mě zaujala B. Štěpánová v drobné úloze dcery nějakého papaláše; takovou megeru ještě nehrála. ()
Ne moc známý snímek, který zobrazuje dobu zlou, v našich dějinách jednu z nejhorších. Životní filmová role Jana Hrušínského, kde se projevily jeho nesporné kvality. Kluk, který se dostal na nějakou chvilku STB na kobylku. Prý se to skutečně stalo, to by tedy byl Husarský kousek. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (3)
- Hlavní hudební složku filmu tvoří Goldbergovské variace Johanna Sebastiana Bacha (BWV 988, Klavírní cvičení spočívající v Arii s rozličnými variacemi pro dvoumanuálové cembalo). Ústředním tématem je právě opakující se Arie a jednotlivé rozličné variace (veselé i smutné, rychlé i pomalé) jsou potom podbarvením konkrétních odpovídajících míst filmu. Použita byla přelomová nahrávka slavného kanadského klavíristy Glena Goulda z r. 1955. (alonsanfan)
- Pohřební scéna se točila v barokním kostele sv. Jana Křtitele v Osově. Většina místních obyvatel však o ničem nevěděla. Záběry, kdy František (Jan Hrušínský) navštíví "poprvé" svou matku, se točila na nádvoří osovského zámku. V době filmování se na tomto místě skutečně nacházem domov důchodců. (HJ-FILIP)
- Film vznikl na základě povídky Evy Kantůrkové z knihy "Černá hvězda". (sator)
Reklama