Bez záznamu

Nečakane dobré. Namiesto prvoplánovej "takenovky" komplexný, epický príbeh, v ktorom je paradoxne línia s Arabmi, skáčuca v čase, výrazne zaujímavejšia než Seanovo kopanie do žien a upaľovanie údenáčov. Je tam všetko, od ultrabrutálnej akcie až po nefalšované emócie. Jeden finálny zvrat je predvídateľný, druhý pokračuje v línii úspešného vyhýbanie sa klišé. Chvíľu som uvažoval, či nevpálim plný počet. (09.07.2012)

No jakmile Šóny natáhl té štětce,tak sem věděl,že se mi to bude líbit.Tou nekompromisností-ne že bych rád mlátil holky (to já vždycky nerad).Nejlepší na tom filmu je,že to bere (a snad poprvé) z obou stran a nedělá z výbušných povah úplné kokoty,co vlastně jen čekají až jim kluci z greatest country of the world,dají zase na prdel.Pokud si vzpomínám,tak 11 let zpátky to tak nebylo a hotoví z toho sou do dneška.Na nějaké ideologické kokotiny seru (ale toto jako určitě není černobílé)-to je holt fakt.Ten posichr tady mi úplně vyrazil dech a to nebylo jedinkrát.A vo to de.Neotřelý filmík,který tím přístupem překvapí,naprosto se nesere a má (opět) skvělého (je to v jeho povaze) Šónyho,který zas ukazuje jak je nedoceněný.Konec výborný. (27.09.2012)

Dobře uchopené a výjimečně skvěle zrežírované. Postupně prolínání současnosti s minulostí diváka zbytečně nemate. Akce je servírovaná syrově a bez zbytečných kudrlinek. Tohle je poctivka Thriller, který rozhodně neškatulkujte do špionážní šablony s klasickým happy endem....dobrá práce...salame aleikum.... (30.07.2012)

Naštěstí se tvůrci vyhnuli další laciné kopii Taken nebo snad některého z filmů s Jasonem Stathamem. Ze Seana Beana sice udělali podobný stroj na zabíjení, jeho linii však proložili ztrýzněným svědomím a rozhodováním mladého arabášského atentátníčka. Závěrečný "šokující" twist sice působil jako suché z nosu, ale nakonec filmu neuškodil. (18.09.2012)

Tak si schválně trochu proklepněme psychologickou stránku tohoto filmu, kterou tady leckteří vynáší do nebes. Scéna, v níž se Ash opásán výbušninami chystá zamířit do ráje muslimských mudžáhidů, je doprovozená jeho voiceoverem, v němž světu vysvětluje své motivace. Tato řeč (která se mimochodem zdá být nekonečnou) je do značné míry inspirovaná vzkazem Mohammeda Sidique Khana - skutečného atentátníka, jenž v roce 2005 vedl útok proti vozům londýnské hromadné dopravy. Stejně jako Khan se tedy Ash především hlásí k solidaritě se svými souvěrci, kteří jsou podle něj západními silami nespravedlivě zabíjeni a týráni v zemích Blízkého východu. Přitom ale z předchozího děje není vůbec zřejmé, že by Ash takhle silnou sounáležitost s muslimskou komunitou vůbec cítil, natož aby tato motivace vyzněla věrohodně a byly postihnuty její kořeny. Cleanskin se nám místo toho očividně snaží namluvit, že Ashe britské společnosti odcizila jeho promiskuitní přítelkyně, kterou lze ovšem nazvat bezohlednou děvkou i bez toho, aby člověk musel mít z náboženství odvozený prudérní pohled na lidskou sexualitu. Film Hadi Hajaiga ve skutečnosti nenabízí žádné přesvědčivé odpovědi na to, proč mladí muslimové nepovažují zemi, ve které vyrostli a která jim nabízí veškeré občanské svobody, za svou vlastní, ani na to, proč by se poměrně úspěšný, vzdělaný a společensky i ekonomicky vesměs integrovaný člověk rozhodl k spáchání krvavého útoku na své "sousedy", při němž sám zahyne. Naopak tu uvidíme spoustu očividných nesmyslů, jako když se džihádisté rozhodnou zabít naprosto nevýznamného člověka a zbytečně se tak vystavit pozornosti bezpečnosti sil. Ještě absurdněji působí Ashova věrnost k jeho militantním souvěrcům (kteří asi nabírají rekruty jen tak náhodně na chodbách univerzit), k nimž jej vlastně vůbec nic nepojí a naopak jej upřímně šokuje jejich brutalita... Film navíc příliš neexceluje ani po stránce stylu a organizací mizanscény i některými motivy ve vyprávění působí jako cosi z časů Boddieho a Doylea. Prostě 35% a víc ani ťuk. (15.11.2012)