Hoši o ou kodomo

Druhé zhlédnutí - Shinkai zde opravdu poněkud odbočuje od svého zaběhnutého stylu a snaží se vytvořit velkolepější dílo ve stylu Miyazakiho Mononoke Hime či Laputa, ale nedaří se to zcela, ač o pěkný příběh se rozhodně jedná, jen trochu nedotažený a snad i lehce chudý co se postav týče. Nicméně animace je tradičně velmi působivá, hudba zdařilá, "kočička" Mimi kouzelná a přes některé špatně zvládnuté momenty snímek zaujmout dokáže a v žádném případě nezklame ani neurazí. (05.10.2019)

Škoda. Makoto Shinkai chtěl udělat něco jiného, než dosud dělal a nevyšlo to podle představ. Okopírované záběry z Princezny Mononoke a Laputy byly pokusem "udělat to krásněji", ale efekt nevyšel (na druhou stranu ani neurazil). Makoto je prostě Makoto a neměl by si hrát na někoho jiného, protože se mu to nedaří. Dávám tři hvězdičky, neboť jsem náhodou viděl před pár dny posledního Miyazakiho (5*), ještě navrch Summer Wars (4*) a toto prostě není tak dobré (příběhově především) jak oba zmíněné filmy. (22.02.2013)

„TOHLE JE TŘI TISÍCE LET STARÁ SUMERSKÁ SOŠKA BOHA. KDYSI DÁVNO, TITO BOHOVÉ BYLI PŘÍTOMNI PO CELÉM SVĚTĚ A NAVÁDĚLI MLADÉ CIVILIZACE NA SPRÁVNOU CESTU. ALE ČASEM SE LIDSTVO VYVINULO NATOLIK, ŽE EXISTENCE BOHŮ UŽ NEBYLA NUTNÁ…“ Asuna, dítě na základní škole, se jednoho dne za zvláštních okolností seznámí se Shuunem, tajemným mladíkem. Avšak krátce po seznámení hoch zemře. Od té doby se Asuna zajímá o mýtická podsvětí, kam odchází duše mrtvých… » Co se mi líbilo: 1) Hudba. Pan Tenmon de facto hasil největší nedostatky a já si tak film aspoň trochu užil. Jeho melodie ve mně budily emoce a díky tomu mě sledování přeci jen bavilo. 2) Fantasy svět. Líbí se mi myšlenka podzemního světa a jeho zpracování. Vidíme, že v podzemí byl Bonaparte, Hitler i Stalin, všichni hledající znalosti a bohatství k tomu, aby mohli vládnout světu. Univerzum tu má určitý řád a pravidla, kterých se do jisté míry drží. » Co jsem nemusel: 1) Imitaci Mijazakiho. Film na mě z velké části působil velice dětinsky. Sice tu je hned několik dospělých motivů, které mají velkou myšlenku, avšak forma podání jako rodinný celovečerák celé závěrečné poselství bortí. Skvěle rozebranou myšlenku najdete u kolegy JFL, která vystihuje můj problém. Jen pozor, najdete tam spoilery. 2) Hlavní hrdinku. Asuna byla velké trdlo, zkrátka dítě, co všude ztřeštěně běhá. Samotný úvod do filmu mě vůbec nenadchl a já si tak říkal, „co jsem si to sakra pustil“. Nemám rád tyhle animáky pro děti, které se snaží okouzlit i dospělé. Už jsem z toho vyrostl a i když jsem se snažil vcítit do postav, byl mi děj příběhu ukradený. A při vyslyšení zdůvodnění, proč se Asuna vydala do podsvětí, jsem jen zakroutil hlavou a přirovnal ji k teleti. Zato učitel a jeho poznání podsvětí je o něco zajímavější a z jeho příběhu panuje ponaučení. » Shrnutí: Mám rád Šinkaiovu tvorbu, ale tohle není jeho styl. Jeho filmy mají velmi dospělé myšlenky, u kterých se divák musí zamyslet a občas najde paralelu k vlastnímu životu. Tady není nic takového třeba, neboť jeho cílovkou je večerní sešlost rodiny před televizorem. Je paradoxní, že největším tahounem mé pozornosti bylo dění na pozadí příběhu, nikoliv ty v popředí. Je to velká škoda, protože sledovat dítě a jednoho fanatika, jak prochází podsvětím, pro mě prostě není. (04.02.2021)

Životní pesimisti při tomto filmu pookřejí, smutné nálady je dosaženo tak, že umírají lidi a zvířátka a bozi okolo hlavní hrdinky. Jinak je to ale divně nedotažená všehochuť s mytologií, ve které jsou naznačeny některé motivy a možnosti, ale pak jsou opuštěny a zapomenuty. Jakoby Shinkai neměl čas líp si to promyslet a pak mu bylo líto stříhat. Ghibliovská inspirace je ale docela hodně zvládnutá, a ani mě, rejpala, to plagování neštve... (28.07.2012)

Ono se to vlastně po celou dobu tváří jako (ne)obyčejné dětské objevitelské dobrodružství v záhadné podzemní říši (obé evokující mistra Mijazakiho), ovšem zjevně tomu leží na srdci závažnější, duchovnější věci: vyrovnávání se se ztrátou, (ne)definitivnost smrti, etičnost záměru přivést své zesnulé milované zpět (na úkor živých). Takováto těžká filosofická přemítání občas v několika dia-/monolozích vysloveně "praští přes uši". V nádherné kresbě i animaci je nám dopřán čas na jejich zpracování, ani přes několik vyloženě akčních scén se totiž putování nikam nežene - snad s výjimkou uspěchaného konce. (18.05.2017)