Hoši o ou kodomo

Druhé zhlédnutí - Shinkai zde opravdu poněkud odbočuje od svého zaběhnutého stylu a snaží se vytvořit velkolepější dílo ve stylu Miyazakiho Mononoke Hime či Laputa, ale nedaří se to zcela, ač o pěkný příběh se rozhodně jedná, jen trochu nedotažený a snad i lehce chudý co se postav týče. Nicméně animace je tradičně velmi působivá, hudba zdařilá, "kočička" Mimi kouzelná a přes některé špatně zvládnuté momenty snímek zaujmout dokáže a v žádném případě nezklame ani neurazí. (05.10.2019)

Šinkai a jeho óda na smrť a starých Bohov. Zoberte mýtus o Orfeovi, zahaľte to do hávu Miyazakiho animácie, dajte tomu umelecký vizuál alá Makoto Šinkai a dostanete jednu z najpôsobivejších fantasy anime za poslednú dobu. Veľmi meditatívne, veľmi inšpirujúce a nebyť konca tak aj v rámci žánru hraničiace s dokonalosťou. Bohužiaľ koniec narúša tak starostlivo budovaný koncept a vytvára štrbinu vo vzťahoch, ktoré boli inak znázornené bez výraznejšej chyby. A to zamrzí. Inak sa jedná o pôsobivé dielko jedného z veľkých súčasných anime talentov. A mačička Mimi, starý bohovia a upršaná príroda bola presne to, čo som potreboval od tohto filmu a aj som to dostal. Skoro 5*.Tenmonova hudba zase raz pohladila zmysli. (12.08.2014)

Ono se to vlastně po celou dobu tváří jako (ne)obyčejné dětské objevitelské dobrodružství v záhadné podzemní říši (obé evokující mistra Mijazakiho), ovšem zjevně tomu leží na srdci závažnější, duchovnější věci: vyrovnávání se se ztrátou, (ne)definitivnost smrti, etičnost záměru přivést své zesnulé milované zpět (na úkor živých). Takováto těžká filosofická přemítání občas v několika dia-/monolozích vysloveně "praští přes uši". V nádherné kresbě i animaci je nám dopřán čas na jejich zpracování, ani přes několik vyloženě akčních scén se totiž putování nikam nežene - snad s výjimkou uspěchaného konce. (18.05.2017)

Na jednu stranu Šinkaiův film před diváky rozprostírá úctyhodně komplexní fantaskní svět se spletitou mytologií. Jenže bohužel to všechno je zde zcela kontraproduktivní. Věčné konstatování jmen různých částí a prvků tohoto světa, permanentní ustavování vztahu fantasijní říše k realitě a konstruování rigidní mytologie paradoxně zaslepuje pravou podstatu snímku, kterou naopak představuje, či by mělo představovat vyprávění o překonávání zaslepené bolesti ze ztráty někoho blízkého. Fantaskno, které by mělo plnit symbolickou roli pro niterné pocity postav, zde svou zatvrzelou konkrétností a překombinovaností přestává plnit svou funkci, což vede k tomu, že emoce musejí být vyjadřovány v přímočarých monolozích. Stejně nevyvážený je film i v dílčích motivech, potažmo atrakcích, kterými se chce zalíbit svému cílovému publiku, teenagerům. Samoúčelná krvavost se potkává s křiklavou roztomilostí a pitoreskností, a také ústřední motiv nelehkého a bolestného hledání osobní cesty životem po zničující ztrátě je současně rozváděn do komplexních myšlenek, ale i ztvárněný s polopatičností a naivitou. Jako protipól Šinkaiova snímku se nabízí geniální Vital Šinji Cukamota či anime Dopis pro Momo, které také expresivně zpracovávají vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka, ale téma a metafora v nich jsou v dokonalé rovnováze. (23.08.2014)

CITÁT - Taková záhadná melodie........... Vizuálně nádherně kreslené, hudba ladí s příběhem a příběh samotný je, jak už to u Japonců bývá, smutný, strašidelný, o lásce a smrti a je plný starých Bohů, vymřelých zvířat a snaze o oživení mrtvé lásky. Prostě klasika. CITÁT - Nehledám tajemství věčného života ani starodávné znalosti. Chci jen oživit svou ženu......... Dvě a půl hodiny nádherný příběh, který přináší spousty moudra a jedno velké ponaučení. CITÁT - Smrt je prokletí, které mi lidé musíme trpět.......... (06.07.2014)