Hoši o ou kodomo

Ze začátku velmi poutavé, krásné a napínavé. Postupem času uvolněnější, následuje zástava v příběhu a nucená bezdůvodná akce, nesmyslné věci i vyústění a naprosto šílený, nudný, blbý konec. Jak se mi to ze začátku hodně líbilo (vztah mezi dívkou a chlapcem), tak se mi to ke konci hnusilo (fantasy a akce). Nebýt toho krásného začátku ve čtyřiceti minutách, dal bych 2*.(Konec by zasloužil tak 1*). Zde dávám střed. Ani moc nedoporučuji, je to příliš dlouhé. 50% (30.12.2011)

Ach, Makoto, proč nejsi Makoto? Proč si zde hraješ na druhého Mijazakiho? Bezprostředně po zhlédnutí tvého výtvoru jsem jej ohodnotil třemi hvězdami s tím, že tohle ti prostě nevyšlo, avšak sotva minul den a já zjišťuji, že tenhle snímek ve mně vůbec nic nezanechal, drahý Makoto. Proč vidím v kresbě postav do pixelu vykradené Ghibli? Proč čuchám támhle v tom moralizování Mononoke a támhle zase Naušiku? Proč mám pocit, že mi byly postavy a vlastně i celkové dění snímku ukradené? Proč mám pocit, že jsi chtěl říct strašně mnoho a ve výsledku neřekl vůbec nic? Proč jsi zahodil svou skoro až trademarkovskou melancholii? Ano, pár kýčovitých obloh tu zase je, ale je tohle vše, co z tvého rukopisu zbylo? Ach, Makoto... děkuju ti aspoň za Kazuhika Inoue, pro jehož hlasový projev mám zkrátka slabost, rovněž bych ti chtěl coby našinec poděkovat za těch pár vteřin, co ve filmu zazněla Dvořákova Novosvětská, ale když je Novosvětská skoro tím jediným, co si z tvého snímku po jednom dni pamatuju, musím být pro jednou zlej pes a dám ti dvě hvězdy s prosíkem, abys mou malou dušičku ukojil příště něčím víc autorským. (09.08.2012)

Škoda. Makoto Shinkai chtěl udělat něco jiného, než dosud dělal a nevyšlo to podle představ. Okopírované záběry z Princezny Mononoke a Laputy byly pokusem "udělat to krásněji", ale efekt nevyšel (na druhou stranu ani neurazil). Makoto je prostě Makoto a neměl by si hrát na někoho jiného, protože se mu to nedaří. Dávám tři hvězdičky, neboť jsem náhodou viděl před pár dny posledního Miyazakiho (5*), ještě navrch Summer Wars (4*) a toto prostě není tak dobré (příběhově především) jak oba zmíněné filmy. (22.02.2013)

Ono se to vlastně po celou dobu tváří jako (ne)obyčejné dětské objevitelské dobrodružství v záhadné podzemní říši (obé evokující mistra Mijazakiho), ovšem zjevně tomu leží na srdci závažnější, duchovnější věci: vyrovnávání se se ztrátou, (ne)definitivnost smrti, etičnost záměru přivést své zesnulé milované zpět (na úkor živých). Takováto těžká filosofická přemítání občas v několika dia-/monolozích vysloveně "praští přes uši". V nádherné kresbě i animaci je nám dopřán čas na jejich zpracování, ani přes několik vyloženě akčních scén se totiž putování nikam nežene - snad s výjimkou uspěchaného konce. (18.05.2017)

I když toho ten japonský název moc neřekne, pořád mi přijde hezčí, než mezinárodně uváděný "Children Who Chase Lost Voices from Deep Below", což v překladu znamená "děti pronásledující ztracené hlasy z hlubin". Tento anglický název není přesným překladem, ten by bylo možné česky napsat asi jako "děti pronásledující hvězdy". Sám o sobě je tento název kouzelný a odkazuje na to, co nás čeká. Další jedinečná podívaná z japonské produkce. Jestli si myslíte, že příběhově jsou americké animované film silné, tak začněte koukat na ty japonské. I když jsou kresbou velmi klasické, příběh vás většinou ohromí. Je neskutečně epický, i když se soustředí jen na pár postav. Zůstává přesto silně emotivní, ale nikdy nemáte pocit, že vás někdo vydírá. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/03/hoshi-o-ou-kodomo-2011-70.html (10.04.2013)