Reklama

Reklama

Hoši o ou kodomo

  • Japonsko 星を追う子ども (více)
Trailer

Příběh se točí kolem dívky Asuny, která tráví své osamělé dny posloucháním podivné melodie. Její osamělost končí, když se setká se záhadným chlapcem, který tvrdí, že přišel z cizí země, z Agarthy. Jejich společné chvíle však netrvají dlouho a chlapec záhy umírá. Asuna se vydává na strastiplnou výpravu do Agarthy, aby se s ním znovu shledala. Na cestě poznává krutost a krásu světa a loučení. (Ne4um)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (60)

D.Snake 

všechny recenze uživatele

Jak už ostatní zmiňovali, první polovina naprosto jasně překonává tu druhou. Nemůžu ale říct, že by mě to nějak nudilo. Podobnost s Mononoke a Laputou, mými oblíbenými filmy, se nezapře, jen už to není tak dechberoucí a překvapivé. Čekal jsem větší úžas, Agartha mě trošičku zklamala. 7/10 ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Škoda. Makoto Shinkai chtěl udělat něco jiného, než dosud dělal a nevyšlo to podle představ. Okopírované záběry z Princezny Mononoke a Laputy byly pokusem "udělat to krásněji", ale efekt nevyšel (na druhou stranu ani neurazil). Makoto je prostě Makoto a neměl by si hrát na někoho jiného, protože se mu to nedaří. Dávám tři hvězdičky, neboť jsem náhodou viděl před pár dny posledního Miyazakiho (5*), ještě navrch Summer Wars (4*) a toto prostě není tak dobré (příběhově především) jak oba zmíněné filmy. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

I když toho ten japonský název moc neřekne, pořád mi přijde hezčí, než mezinárodně uváděný "Children Who Chase Lost Voices from Deep Below", což v překladu znamená "děti pronásledující ztracené hlasy z hlubin". Tento anglický název není přesným překladem, ten by bylo možné česky napsat asi jako "děti pronásledující hvězdy". Sám o sobě je tento název kouzelný a odkazuje na to, co nás čeká. Další jedinečná podívaná z japonské produkce. Jestli si myslíte, že příběhově jsou americké animované film silné, tak začněte koukat na ty japonské. I když jsou kresbou velmi klasické, příběh vás většinou ohromí. Je neskutečně epický, i když se soustředí jen na pár postav. Zůstává přesto silně emotivní, ale nikdy nemáte pocit, že vás někdo vydírá. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/03/hoshi-o-ou-kodomo-2011-70.html ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Na jednu stranu Šinkaiův film před diváky rozprostírá úctyhodně komplexní fantaskní svět se spletitou mytologií. Jenže bohužel to všechno je zde zcela kontraproduktivní. Věčné konstatování jmen různých částí a prvků tohoto světa, permanentní ustavování vztahu fantasijní říše k realitě a konstruování rigidní mytologie paradoxně zaslepuje pravou podstatu snímku, kterou naopak představuje, či by mělo představovat vyprávění o překonávání zaslepené bolesti ze ztráty někoho blízkého. Fantaskno, které by mělo plnit symbolickou roli pro niterné pocity postav, zde svou zatvrzelou konkrétností a překombinovaností přestává plnit svou funkci, což vede k tomu, že emoce musejí být vyjadřovány v přímočarých monolozích. Stejně nevyvážený je film i v dílčích motivech, potažmo atrakcích, kterými se chce zalíbit svému cílovému publiku, teenagerům. Samoúčelná krvavost se potkává s křiklavou roztomilostí a pitoreskností, a také ústřední motiv nelehkého a bolestného hledání osobní cesty životem po zničující ztrátě je současně rozváděn do komplexních myšlenek, ale i ztvárněný s polopatičností a naivitou. Jako protipól Šinkaiova snímku se nabízí geniální Vital Šinji Cukamota či anime Dopis pro Momo, které také expresivně zpracovávají vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka, ale téma a metafora v nich jsou v dokonalé rovnováze. ()

Hromino 

všechny recenze uživatele

Ach, Makoto, proč nejsi Makoto? Proč si zde hraješ na druhého Mijazakiho? Bezprostředně po zhlédnutí tvého výtvoru jsem jej ohodnotil třemi hvězdami s tím, že tohle ti prostě nevyšlo, avšak sotva minul den a já zjišťuji, že tenhle snímek ve mně vůbec nic nezanechal, drahý Makoto. Proč vidím v kresbě postav do pixelu vykradené Ghibli? Proč čuchám támhle v tom moralizování Mononoke a támhle zase Naušiku? Proč mám pocit, že mi byly postavy a vlastně i celkové dění snímku ukradené? Proč mám pocit, že jsi chtěl říct strašně mnoho a ve výsledku neřekl vůbec nic? Proč jsi zahodil svou skoro až trademarkovskou melancholii? Ano, pár kýčovitých obloh tu zase je, ale je tohle vše, co z tvého rukopisu zbylo? Ach, Makoto... děkuju ti aspoň za Kazuhika Inoue, pro jehož hlasový projev mám zkrátka slabost, rovněž bych ti chtěl coby našinec poděkovat za těch pár vteřin, co ve filmu zazněla Dvořákova Novosvětská, ale když je Novosvětská skoro tím jediným, co si z tvého snímku po jednom dni pamatuju, musím být pro jednou zlej pes a dám ti dvě hvězdy s prosíkem, abys mou malou dušičku ukojil příště něčím víc autorským. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (3)

  • Přibližně v 29. minutě snímku je v pozadí hlášení školního rozhlasu slyšet largo Dvořákovy „Novosvětské“ symfonie. (Hromino)
  • Při listování knihy o Sumerech se na okamžik objeví obrázek kozla stojícího na zadních nohou. Jedná se o reprodukci skutečně existující sošky "Kozel v křoví" ze zlata, stříbra, mušloviny, lazuritu a vápence z poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem. Byla nalezena ve velké "jámě smrti" v Uru, je vysoká přibližně 60 cm a po objevení téměř nepotřebovala rekonstrukci. (Jirka_Šč)

Reklama

Reklama