Oslo, 31. srpna

Film z druhého plánu jemně, ale nesmlouvavě tematizující univerzální spoluzodpovědnost a vzájemnou spojitost lidských nádob žijících na témže místě v tentýž čas, spoluodpovědnost a propojenost, které si dnes ve jménu "osobní svobody" - včetně "svobody zničit se" - povětšinou odmítáme připouštět, ale ony proto ještě nepřestávají existovat. *** Film zpovzdálečí a zdánlivě nezaujatě tematizující nevšímavost a přehlušování, vtělené a zapuštěné do přediva zákonů, pravidel a práv naší dnešní společnosti posilujících zdánlivou izolovanost jedinců a jejich osudů tak, že se zdá téměř přirozené sledovat, jak  se jeden tonoucí mezi ostatními nakonec nevyhnutelně utopí, byť cítíme, že to svou nepatřičností volá do nebe. Každé lidské utrpení se týká přinejmenším každé lidské bytosti v dosahu (i kdyby jen v dosahu mobilní sítě), a nemůžeme se z toho vyvinit, ačkoli - jak nám tenhle film předvádí - se velice přesvědčivě snažíme ujistit o opaku. *~ (13.06.2022)

Hezky natočený snímek, hezky zpracovaný a atmosféra je správně šedivě melancholická. Co se týče příběhu, tak mi zase tolik nesedl, možná by si to zasloužilo trochu více souvislostí a vysvětlení. Má sice jít o příběh v jednom dni, takže chápu to málo vysvětlivek, ale stejně. Naopak některé scény byly ve filmu úplně zbytečně dle mého názoru a úplně nepochopitelně vytržené z kontextu. Silnější tři hvězdy. ----" Vím, že jsem to řekl předtím, ale teď jsem lepší člověk."---- (15.03.2013)

Jestliže je Reprise byť jen zčásti depresivní jako tenhle film, tak si dám delší pauzu. Tak hmatatelný smutek, který byl slyšet z jinak moc příjemného hlasu Anderse mi zřejmě ještě chvíli utkví v paměti. Jeho smutek se stal mým smutkem a jeho bolavé nitro mě bolelo víc, než bych si byla schopná připustit. V té druhé části jsem cítila mírné zadrhnutí, ale to nic nemění na síle a hloubce tohoto snímku a Anders Danielsen byla velmi dobrá volba pro tuhle roli. Tleskám, ale strašně smutně...... (16.11.2014)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $101,475║Tržby Celosvetovo $1,384,000║ Téma ohľadom užívania drog a samotným vnútornom bojom s návykovosťou, bola nosnou témou vo filme Oslo 31.augusta (2011). Pútavo natočení príbeh pojednáva cestu mladého Andersa ako po odvykačke sa vracia do bežného života. Jeho prvé kroky smerujú k priateľom, ktorý mu ale stále pripomíňajú minulosť čím sa opäť postupne dostáva na rozcestie a vnútornému boju s démonmi. Film necháva diváka po celý čas v strehu, v napätí, lebo v druhej polovici filmu je viacero momentiek keď to ostáva na vážkach či to mladý Anders ustojí alebo opäť do toho naplno padne. /videl v kine: 60%/ (videl na festivale Art Film Fest 2013) (29.06.2013)

Konečne niečo opozitné k akčným filmom (nie, že by som proti akčným filmom niečo mala). Akcie sa tu skrátka nedočkáte, no napriek tomu to nenudí. Vyzerá to ako dokument, verne znázornené, zahrané... pomalé, ale pritom napätie by sa dalo krájať. Milujem nepredvídateľný dej - a toto je jeden z tých filmov. (08.05.2016)