Boxer a smrť

Parádní filmový zážitek za poslední dobu. Vůbec všechny tyhle ty filmy z koncentračních táboru a z období nacistických hrůz, a vůbec filmy zabývající se touhle tou tématikou jsou vždy neuvěřitelně silné a vždy v sobě nesou i kus poselství, a navíc diváka všemi svými prostředky vtáhnou naplno do svého do děje. Německé dialogy jsou tu proloženy docela rychlými titulky tak jsem měl fakt docela velký problém je stíhat. Jinak se ale jedná skutečně o krásný (každému po svém) a neuvěřitelně vypjatý psychologicky dramatický film od začátku až do konce z období fašismu. Roli vězně boxera si tu střihl Stefan Kvietik (Komínek) který tu musel přistoupit na nelehká pravidla hry svého pána, podal skutečně fantastický výkon který mě chytil naplno, špatný nebyl ale ani velitel tábora Manfred Krug (Walter Kraft), který si jej později natolik oblíbil že mu udělil až neuvěřitelná privilegia (fyzické práce sice odpadli, ale nastalo výrazné psychické vypnutí a výrazná psychologická propast mezi ostatními), což se ale zase nelíbilo ostatním vězňům, především fanatickému dozorcovi..Ve filmu najdeme krom tréninku a zápasů ale i tvrdé tresty, psychickou a fyzickou šikanu, smutné pohledy na doutnající komíny, koupání v bahně a zastřelení nejlepšího parťáka Komínka starého vězně, poté co si na něj posvítil fanatický dozorce atd. Neuvěřitelně silný Solanův film byl natočen podle adaptace polské literární předlohy Józefa Hena (česky 1958), a fascinoval mě důsledným pojetím relativizace hodnot a schopností představit tradiční klišé v nečekaných souvislostech. Co tu znamená svoboda, když musíte dýchat popel svých spoluvězňů? Divák si zde zprvu nedovede představit ani porážku svého nadřízeného, vždy se jen jakoby brání a své schopnosti tu tedy nemůže využít naplno, i když je určitě lepší a moc by chtěl...Scéna konečného velkého zápasu, na který se přišel podívat celý velitelův ansámbl se svými hosty, byl vypjatý až do poslední chvíle ostatně jako celý tento film o tragickém osudu jednotlivce který to měl kolikrát horší než všechny ti nevinné oběti protože dopředu nevěděl co jej čeká. Slovenskou filmografii moc probádanou nemám ale prý tento film ještě společně a Uherovým Slnkem v sieti je považován za první film z takzvané Slovenské nové vlny. Obdobný i když novější film : Vítězství ducha. Za 5*. (17.03.2007)

Strhující příběh je působivou kombinací skvělého scénáře, nápadité režie, skvělých herců ve středoevropském rozměru (zejména vynikají v titulních úlohách Štefan Kvietik a Manfred Krug, jimž zdatně sekunduje dnes prakticky neznámá Valentina Thielová. Přes určité politizující momenty - v dané podobě pochopitelné - je BOXER i zajímavým vhledem do anatomie všednodennosti koncentráčnické komunity i jejích dozorců. Náznak lásky k polskému děvčeti splývá do otevřeného konce civilního hrdinství titulní postavy, pro kterou jsou životy nevinných spoluvězňů důležitější než vlastní přežití. Ilegální elity, jak víme z uveřejněných vzpomínek někdejších vězňů (např. ze strhující knihy Jiřího Beneše V NĚMECKÉM ZAJETÍ), se tak skutečně chovaly. Filmy ražení a kvality BOXERA se stávaly ve své době další známkou dovršující se slovenské národní emancipace v česko-slovenském soužití. Zakládaly se tu nové, na kultuře a vědě založené vzájemné tradice a přátelství, která přetrvávají i dnes, více než 20 let po politováníhodném ukončení existence československé státnosti. (16.01.2014)

Tematicky príbuzné filmy, spomenuté v komentároch kolegov, ktoré boli natočené aj tak neskôr, som pred týmto filmom ešte nezhliadol, takže príbehom a originalitou ma tento film ohromne prekvapil. Bolo by príjemné a zaujímavé zistiť, že sa tieto filmy so svetovými menami inšpirovali práve týmto snímkom. Jazyková bariéra troj-jazykového filmu bola prekonaná s úplným prehľadom a dokonca aj náročné boxerské zábery a pre hercov v tuzemskej tvorbe v tomto smere nevídané (najmä fyzické) predstavenie by sa malo dať zarámovať. Z tohoto obdobia určite. Akurát dej občas trošku pribrzdí a chvíľu trvá kým sa znova rozbehne, ale keď nabere to správne tempo, tak to stojí za to. 80%. (09.05.2008)

Výborně zpracované téma. Při srovnání se starším snímkem Přežil jsem svou smrt dává Boxer a smrt k.o. na všech rovinách - Kvietik podává daleko soustředenější výkon než Peterka a má možnost vytvořit skutečně plnokrevnou postavu, oproti Jasného snímku Solan vytváří naprosto koncentrovanou dějovou linii, kde je box skutečně alfou a omegou a navíc získává i pozoruhodně symbolickou roli, po technické stránce navíc Boxer a smrt předbíhá soudobou kinematografii - především neustále pohyblivá a někdy až nepříjemně intimní kamera skutečně dvěma nohama vězí v modernismu šedesátých let. Je zajímavé sledovat, jaký pokrok znamenaly pouhé dva roky, které snímky od sebe dělí - zatímco Přežil jsem svou smrt patří mezi stěžejní díla obnoveného socialistického realismu v kinematografii a slibné téma záhy opouští pro oslavu komunistické solidarity a apriorně negativní vztah k nelidským Němcům, Boxer a smrt se zbavuje jakékoli ideologie a nahrazuje ji otázkou pragmatismu, obecným tématem fair play, který dokáže dosud znetvořené kategorie přesáhnout a relativizovat. Navíc nápad ponechat všechny jazyky v původním znění a vytvořit tak jakýsi babylon snímku výrazně dodává na věrohodnosti. Boxer a smrt jasně patří mezi špičku československých okupačních dramat, přesto ho od nejvyššího hodnocení dělí nepříliš vzrušivý děj, zvolnění v cílové rovince a dosti opomíjené vykreslení tábora a reakcí ostatních na hrdinovu pozici - ta by pro mě byla stejně zajímavá jako paradoxní vztah dvou soupeřů v ringu a mimo něj. (08.08.2012)

Možná jsem si to vyložil špatně, ale pro mě to byl film o chlapský pospolitosti a věrnosti mužskému kolektivu a své pověsti, do čehož probíhá hledání ztracené naděje (z modernějších filmů hodně pocitově podobné, přesto příběhově úplně jiné tomuhle) . Když to budete někomu popisovat, tak to nevyzní, tyhle emoce se prostě musí zažít u sledování. Film jinak téměř perfektní a nechybělo málo k plné palbě, která beztak brzy dorazí. A Štefan Kvietik se svým tělem během filmu provedl neuvěřitelný věci. (26.07.2024)