Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Velitel koncentračního tábora Walter Kraft (M. Krug) je amatérským boxerem. Kondici si udržuje v dobře zařízené posilovně, zatímco podvyživení vězňové musejí celý den tvrdě pracovat. Pokusy o útěk se zde trestají okamžitou smrtí. Jedním ze skupiny dopadených uprchlíků je i Slovák Ján Komínek (Š. Kvietik). Kraft jen náhodou zjistí, že vychrtlý mladík je také amatérským boxerem. Jelikož velitel potřebuje k tréninku sparingpartnera, ušetří Komínka smrti i povinnosti pracovat a pověří svého asistenta Williho (E. Marian), aby vězně „vykrmil“. Zesláblý Komínek se zpočátku veliteli nemůže v ringu rovnat, avšak zanedlouho se ukáže, že Kraft je mizerným sportovcem a že Komínek je schopen jej poslat k zemi. Jenže tady nejde o vítězství v boxu a už vůbec ne o pravidla fair play. Komínek dobře ví, že bojuje o život – a to nejen o svůj… (Česká televize)

(více)

Recenze (97)

jhrasko 

všechny recenze uživatele

Jednoduchý a dokonale účinný príbeh, ktorý ma zasiahol tak silno ako dávno žiaden československý film. Bál som sa konca, s vedomím toho, že neviem, ktorým smerom sa to celé vyvinie - a to dokonale zafungovalo. Štefan Kvietik je legenda, kameraman predbehol o dekády svoju dobu. "...dážď, bociany, potôčik, jahniatka, šibačky, skaly, rodina..." Silná vec ! ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Za normálních okolností by mě film plný boxu dost nudil. Ale toto nebyly a nejsou normální okolnosti... Od samotného počátku na člověka dýchne tísnivá atmosféra. Z některých scén mě šel přímo mráz po zádech (viz např.. pohled na kouřící komín po předchozí scéně s velkým zástupem nově příchozích vězňů do koncentračního tábora). A ty střihy mezi boxerským ringem, kde se hraje fair play, a prostředím koncentračního tábora, kde platí pravý opak, divácký prožitek ještě umocňují. Postavy ve filmu přitom nejsou nikterak černobílé. Jsme tak jednak svědky toho, jak mezi spoluvězni Komínka panuje závist, zbabělost, lež, a dokonce i udavačství a zároveň vidíme lidskost a životní moudrost na straně ženy nacistického velitele, když svého muže upozorňuje, že lidé jsou ještě horší, než si může pomyslet. Hodně silně na mě zapůsobil konec filmu, kde je hlavní hrdina opět konfrontován s životní realitou, kde se nehraje fair, odmítne jí však akceptovat. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Velice sugestivní a velice autentické. Atmosféru v lágru umocňuje i polská nebo německá mluva, která zůstala zachována a opatřena titulky. Depresivní fazónu přidávají neustále kouřící komíny z pecí v táboře a sirény, které se rozeřvou vždy, když nějaký vězeň uteče. Závěrečné burácející houkání mě bude dlouho strašit v hlavě. Hodně vše zdrsňuje černobílá vizáž filmového pásu a kamera Tibora Biatha. Wiliam Bukový složil drásající a deprimující hudbu, která je ve filmu sice spíše sporadicky, ale zabírá na maximum. Získal za ni dokonce i hlavní cenu na festivalu v San Franciscu v roce 1963. Štefan Kvietik v roli boxera, který zápasí s velitelem koncentráku podal přesvědčivý výkon. Díky skoro všem dalším neokoukaným tvářím a komparsu snímek působí tak strašlivě opravdově, jakoby ho natáčel přímo na místě nějaký dokumentarista. Mezi hlavní dějovou linií se prolínají vraždy, psychický teror, trestání a další zvěrstva, která tam byla na denním pořádku. Po čertech silný zážitek!! ()

rudeboy 

všechny recenze uživatele

V roku 1962 natočil Peter Solan film Boxer a smrť na motívy rovnomennej poviedky poľského autora Józefa Hena a veľkými písmenami sa tak zapísal do dejín slovenskej kinematografie. Dej filmu sa odohráva v ťaživom prostredí koncentračného tábora a jeho ústredný motív predstavuje (ne)férový zápas medzi uväzneným pästiarom Jánom Komínkom (Štefan Kvietik) a veliteľom lágru, mimochodom profesionálnym boxerom Walterom Kraftom (Manfred Krug). Snímka je psychologickou drámou, zobrazujúcou existencionálne vypätú situáciu jedného opusteného človeka. Ten sa zo dňa na deň stáva len hračkou v rukách Sturmbannfűhrera Krafta a zároveň tŕňom v oku iných väzňov, kvôli získaným privilégiám. Film je ukážkou hereckého majstrovstva dvoch spomínaných hlavných predstaviteľov, nasnímaných úspornou a zároveň veľa vypovedajúcou intímnou kamerou Tibora Biatha s hudbou Wiliama Bukového, ktorý za ňu získal cenu Daria Milhauda za najlepší hudobný doprovod na MFF v San Franciscu roku 1963. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Výborně zpracované téma. Při srovnání se starším snímkem Přežil jsem svou smrt dává Boxer a smrt k.o. na všech rovinách - Kvietik podává daleko soustředenější výkon než Peterka a má možnost vytvořit skutečně plnokrevnou postavu, oproti Jasného snímku Solan vytváří naprosto koncentrovanou dějovou linii, kde je box skutečně alfou a omegou a navíc získává i pozoruhodně symbolickou roli, po technické stránce navíc Boxer a smrt předbíhá soudobou kinematografii - především neustále pohyblivá a někdy až nepříjemně intimní kamera skutečně dvěma nohama vězí v modernismu šedesátých let. Je zajímavé sledovat, jaký pokrok znamenaly pouhé dva roky, které snímky od sebe dělí - zatímco Přežil jsem svou smrt patří mezi stěžejní díla obnoveného socialistického realismu v kinematografii a slibné téma záhy opouští pro oslavu komunistické solidarity a apriorně negativní vztah k nelidským Němcům, Boxer a smrt se zbavuje jakékoli ideologie a nahrazuje ji otázkou pragmatismu, obecným tématem fair play, který dokáže dosud znetvořené kategorie přesáhnout a relativizovat. Navíc nápad ponechat všechny jazyky v původním znění a vytvořit tak jakýsi babylon snímku výrazně dodává na věrohodnosti. Boxer a smrt jasně patří mezi špičku československých okupačních dramat, přesto ho od nejvyššího hodnocení dělí nepříliš vzrušivý děj, zvolnění v cílové rovince a dosti opomíjené vykreslení tábora a reakcí ostatních na hrdinovu pozici - ta by pro mě byla stejně zajímavá jako paradoxní vztah dvou soupeřů v ringu a mimo něj. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (23)

  • Aj napriek zákazu riaditeľa Ústrednej správy Slovenského filmu Pavla Dubovského v auguste 1959 schválila Umelecká rada literárny scenár k filmu. Trvalo viac ako dva roky, kým sa film dostal do výroby. (Raccoon.city)
  • Komparz tvorili ľudia z Prievidze a Novákov. (gogo76)
  • Film sa nakrúcal v priestoroch bývalého pracovného tábora ležiaceho neďalejo Novákov na rozhraní obcí Laskár a Koš. Tento tábor vznikol v roku 1941 a až do jeho rozpustenia sa počet jeho obyvateľov pohyboval od 1200 do 1800. (rudeboy)

Reklama

Reklama