The Lady

Nejnovější film od režiséra filmů Arthur a Minimojové, Arthur a Maltazardova pomsta a Arthur a souboj dvou světů je vážné životopisné drama o barmské disidentce Su Ťij. Platí o něm většina toho, co platí o podobných filmech, jako třeba zdlouhavost a absence překvapení. Film má ale i pár kladů, které třeba The Iron Lady neměla - neotřelé prostředí a scénu z (pro někoho možná spoiler) předávání Nobelovy ceny za mír (in absentia), která je předčasným vrcholem filmu. Michelle Yeoh je svému předobrazu překvapivě dost podobná. Shrnu-li to, jde o druhý nejlepší film odehrávající se v Barmě všech dob! (hned po Rambo: Do pekla a zpět) (03.06.2012)

The Lady, výstižnější název této biografie už být nemohl, což nemyslím zrovna jako kompliment. Kromě vskutku noblesního vzhledu a mírumilovného vystupování za každé, sebenapjatější situace, jsou výraznější aktivity této dámy ukázány jen letmo. Filmová Aung San Suu Kyi je elegantní a jemná žena, každého okouzlí svými úsměvy a kvítky ve vlasech, ale budí dojem, že k politice se připletla nechtěně jak slepý k houslím. Ve stylu, taťka byl oblíbený generál, zavraždili ho, tak když jinak nedáte, budu pokračovat v tom, co on už nestihl. Hluboko pod kůži ji nahlédnout nemůžeme. Její disidentská angažovanost se zkrátka jeví jako zájmový kroužek vzdělané hospodyňky a co divákům bezpochyby zůstane v paměti jsou jen nesmyslně často zobrazovaná vítání a loučení s milujícím manželem a poslušnými syny. Besson nešetří přemírou sentimentality, jenže ve špatném námětu, protože soucit ani obdiv pro tuto historicky zajímavou osobu to u mě nepodnítilo. Téměř se až hlásí dojem, že onu Nobelovu cenu obdržela jen za léta strávená jako způsobný domácí vězeň. Dobře míněné, důležité poselství se bezmála vytrácí. I když určité aspekty informativně obohatí, to je bez debaty. Díky tomu je to i přes nedostatky film z kategorie „měl by být viděn“. Když už pro nic jiného, tak pro herecké výkony a úchvatné scenérie. (23.04.2012)

Besson ukázal, že mu po Arthurovské sérii mozek ještě naprosto nezměknul a, že stále dokáže budovat situace plné barvitých postaviček a takového toho bessonovskyroztomile naivního pohledu(vykreslení dokonalé rodiny, minimum prvoplánově násilných scén..atd..). Jde o velmi precizní životopisné drama, které se nezaměřuje jen na samotnou "ocelovou orchidei" ale velmi pečlivě studuje pocity, motivace a činy mnoha dalších osob(především rodiny..). Po herecké stránce jde o naprosto nekompromisní koncert všech(!!)zůčastněných-V čele samozřejmě se zcela přesnou Yeoh, které jsem uvěřil snad všechno co tu na mě zkusila... Chápu výhrady některých diváků ale mě ta metodičnost a až pedantská pečlivost-s jakou jsou divákovi předkládány jednotlivé události-velmi sedla a ve výsledku mám z celého filmu opravdu pocit, že se v prvé řadě upřímně snaží o jakési vyšší"poslání"(rozhodně teda vyšší než rozmnožení doláčů na dojemném příběhu) (11.11.2012)

Tento film ve mně vzbudil obdiv k San Suu Kyi. Popravdě před snímkem jsem ani nevěděla, kdo to je, nebo že vůbec někdo takový existuje. Snímek nám zachytil jedny z nejdůležitějších okamžiků z událostí v Barmě této bojovničky za svobody (i když její osobní důležité okamžiky byly například narození jejích synů atd.) Je to děsivé, co se tam dělo a v podstatě ještě děje. Země, kde voják zastřelí doktora na půdě nemocnice, protože mu chce zabránit střílet raněné? Kde je normální dát domácí vězení a odříznout od světa člověka - protože ho nemůžou zabít, aby se z něj nestal mučedník, který se snaží prosadit volby? Kde střílí do studentů, protože demonstrují? Pro mě nepředstavitelné. Tím více mi byl snímek sympatičtější, že hlavní hrdinka byla žena. Holt co si budeme nalhávat významných žen v historii lidstva je poskrovnu, což je zásluha především hodnot, jež mělo lidstvo v dobách minulých nastavené. No ono ale ani dnes to s nimi není v některých případech lepší. Například když se podíváme na nynější situaci v Pákistánu, kde radikálové chtějí zastřelit školačku, protože propaguje, aby mohly dívky studovat? Kde to jsme? To jsou zásady a chování jak někdy ve středověku a ne v moderní civilizované společnosti. Já to říkám pořád, politika je svině. Zpět k filmu - nikoho jiného než Michelle Yeoh si v této roli snad ani nedokážu představit a co se týče Davida Thewlise - kterého znám jen z HP - byl taky výborný. Tento film mi dal prostě spoustu podnětů k zamyšlení, zasvětil mě do situace Barmy a ještě jsem si u něj pobrečela. (16.10.2012)

Ako takmer každý geniálny režisér, aj Besson si do svojho portfólia prihodil životopisný film. A je podstatne lepší ako napr. Spielbergov LINCOLN... Lady je zrežírovaná precízne, ale je len dobre, že sa Luc drží v úzadí a citlivý príbeh necháva voľne plynúť (teda naopak, ako to býva pri väčšine jeho akčnejšich filmov). Michelle už dávno ukázala, že okrem kopačiek z otočky jej ide aj charakterové herectvo, a postavu Suu poňala úžasne realisticky (nieže by som skutočnú Suu poznal, ale herečkyn prejav dokázal vytvoriť plnohodnotnú postavu). A o to viac prekvapí David Thewlis v úlohe jej manžela, ktorý najprv pôsobí ako komická figúrka (v nekomickej situácii), aby sa z neho následne vykľul herecký výkon roka (zrovnateľný s napr. Markom Rylanceom v MOSTE ŠPIÓNOV). Lady je nehrdinský film o hrdinstve, ktorý nevynáša súdy (resp. ich vynáša na obe strany: "Mali sme krásnu bohatú zem a potom prišli cudzinci a vzali nám ju.") a nesnaží sa za každú cenu démonizovať režim v Barme (hodnotí ho prostrednictvom postáv). Napriek tomu, že nie som zástanca nepolitikov typu Václav Havel, ale tento film ma presvedčil, že v určitých chvíľach je dôležitejšie posolstvo a symbolika ako reálna schopnosť riadiť krajinu... (05.06.2017)