Lemmy Forever

Úprimný dobrácky chlap, ktroý je legendou heavy-metalu, má hrubšie vyjadrovanie, obľubuje štýl nacistov, akurát, že nacistom nie je a od ich zmýšľania a života má ďaleko. Proste žije si slobodne, neviazane, no nežije len zo slávy rokov minulých, proste ťažko pochopiteľné bláznovstvo, ktoré si akoby často odporuje, no zároveň je to človek, ktorý inšpiroval mnoho iných hudobníkov. Toto nie je môj štýl, v hudbe sa až tak nevyznám, najmä nie v tej staršej americkej, konverzácie o ničom ma tiež nebavia, opisy od druhých osôb pokiaľ nezrekapitulujú niekoho kariéru zo stránky, ktorú sa len ťažko inde dozvieme, tiež veľmi nemusím, no nechcem fanúšikom kaziť radosť, lebo zaujímavé to bolo a to že som tomu veľmi nerozumel ešte neznamená, že je to zlé. Za tým, že je to zle uchopený dokument si však stojím, aj keď ako sa to blížilo záveru, tak sa to podľa mňa vylepšovalo. Podstata zo súkromia, či z profesie sa dá pochopiť. (12.02.2014)

"Měl jsem šest barevných přítelkyň, takže jsem nejhorší nacista na světě." Hlasy Udo Dirckschneidera, Roba Halforda nebo Bruce Dickinsona mám určitě raději než chraplák Lemmyho, ale co se týká charismatu a rockerství v srdci, tak si Lemmy s výše uvedenými pány vytře ... v podstatě cokoliv. K sexu, drogám a rock´n´rolu totiž svědomitě přidává ještě hromadu ironie a házení vydělaných peněz do automatu. Vzhledem k jeho životnímu stylu by leckterý zastánce zdravého životního stylu pokládal za nemožné přežití třicítky, ale Lemmy si i v důchodovém věku užívá brilantní zvuky své baskytary a provádí s diváky energetickou výměnu na koncertech. Lemmy sám je za neoddiskutovatelných pět hvězd, ale dokument občas ztrácí tempo a i když ho Lemmy ledabyle zase zvyšuje, tak pasáže bez hudby zkrátka nejsou úplně ono. (06.10.2013)

Bohužel ta stopáž je neúnosná, neustálé střihy, mnoho keců o genialitě Lemmyho, všichni melou totéž, vypovídající hodnota nulová.Kdyby tam byly lidi, co by o něm řekli i něco špatného (a že by se toho určitě našlo), mělo by to váhu.Takhle tam mnoho lidí hází samá superlativa, až je to neuvěřitelné. Muzikant skvělý, rocker tělem i duší, ale taky jen vypitá smažka, gambler a primitiv. (18.01.2017)

Je v celku smutné, že jsem se ke sledování filmu "přemluvil" až nyní... teoreticky asi dva měsíce poté, co jsem začal aktivně a pln lásky poslouchat tvorbu Motörhead a v den smrti pana Lemmyho. Co říct o tomto člověku? Byla to inspirativní osobnost plná celoživotních zážitků a osoba, která žila asi svůj život zcela na plno. Smekám před jeho formátování smyslu pro humor (vyprávění o tom jak Paulova matka přišla o panenství mě dostala do kolen). Smekám, před jeho geniálním a progresivním způsobem hraní na basovou kytaru, která ovlivnila tisíce hudebníků. Smekám před jeho způsobem života, který byl sice zcela hříšný, ale nějakým kouzelným způsobem uspořádaným. V podstatě zde komentuji Lemmyho život a netento dokument jako takový, ale vlastně komentuji obojí, jelikož tenhle film byl prostě Lemmy takový jaký byl. K tomu se nedá nic říct. Krásné memento, na otce heavy metalu a jednoho z největších osobností rock'n'rollu. Děkujeme Lemmy. (01.01.2016)

Lemmy je dost bizarní figurka, že pár zajímavých situací vygeneruje, ale jinak je tu (opět) jen banda přestárlých a velmi nudných rockerů, kteří mluví a mluví o tom, jak byl jejich život fajn, což jim ani za mák nevěřím, protože vypadají velmi unaveně tou rutinní coolovostí opotřebovaně. Kdyby to aspoň nemělo skoro dvě hodiny! (20.10.2012)