Ten, kdo stojí v koutě

Brendy v iceteačku, poctivej tuplák milkshakeu a nekonečná jízda tunelem (!!!) Je to tak, být znovu na střední Emma Watson by byla přesně to holkou, ze který bych nedokázal spustit myšlenku a u který by mě k zešílení štvalo, že ji sbalil největší kretén na škole. Ona už není jenom kouzelná, je okouzlující a čert vem, že jí ty dospělejší role ještě moc nevěřím. Je úplně jedno jestli má Charlie malá tajemmství nebo jen tak postává v koutě, The Perks of Being a Wallflower mě díky předloze, námětu svázal očekáváním. Jasně, očekávání, zabiják prožitku, přesto tohle vcelku prožít šlo. Věděl jsem, že to Stephen Chbosky nepodá jako lacinou teenagerku, že to nebude zas až tak jednoznačný, že v tom naopak bude takový to senzační "divno". Jo, už se toho bojíme, být divní, svý, protože nás svazujou normy, který jsou však nudný a předvidatelný. Je strašně snadný následovat cizí hodnoty, než si je sami v sobě utvářet. Logan Lerman ani nemusel moc hrát, přesto tu skrz svou postavu potvrdil to, co říkám už leta - "Empatie je stejnou měrou dar jako prokletí". Jak to teda je? V životě se vyrovnáváme se spoustou věcí, spoustou ztrát, ale nakonec s každou ztrátou něco jiného získáváme. Sakra, to jsou takový kecy, že bych jim snad rád uvěřil. Tak jo, pustíme si v autorádiu Heroes od Davida Bowieho mixnutý se Sonic Youth, ovšem pokud nám ten krám nesežere pásku a budeme divný, protože být divný znamená umět překvapit, i sám sebe... Překvapivě příjemná podívaná s ne(vy)nucenou myšlenkou za [final rate: 80%] (26.02.2014)

Osobně jsem čekala trochu víc muziky, jinak opravdu vkusně zrežírovanej teen film a po dlouhý době konečně bez explicitních scén a hlášek. Pro náctileté asi stopro film roku, ale u mě se to přece jen trochu minulo účinkem. Možná jsem nebyla zrovna v tom správném šestnáctiletém rozpoložení, ale závěrečnej monolog neměl fakt chybu. 75% (18.12.2012)

Jeden z nejopravdovějších a nejupřímnějších teenagerovských filmů, jaký jsem kdy viděla. Nevyskytují se zde žádná klišé, jak možná čekáte. Mě film vrátil o těch pár let zpátky na střední a v několika momentech jsem se sama viděla, neříkejte, že Vy ne. Jeden moment byl pak pro mě přímo zdrcující, byla to ta pravda, kterou jsem vlastně ani slyšet nechtěla. Film výborně zobrazuje sílu a důležitost přátelství a taky je zde nádherně zobrazena síla okamžiku. Herci do svých rolí sedí. Měla jsem strach, že budu mít problém s Ezrou Millerem, že už ho nikdy nebudu schopná vidět jinak než ďábelského Kevina, ale po chvíli se mé obavy rozplynuly a je to právě on, kdo herecky válcuje všechny kolem. The Perks of Being a Wallflower je filmem, který nebude sbírat žádná ocenění, ale pro publikum, pro které je natočen, je to téměř dokonalý film. Nevím, zda bych teď byla schopná doporučit nějaký lepší film někomu, kdo je momentálně ve studentských letech. Krásně natočený film s obrovským srdcem a skvělým soundtrackem. (15.12.2012)

Na tento film se mi těžko kouká objektivně, přeci jenom je mi 16, miluju punk a new wave, vyrůstám na Hughesovích teen dramatech a tyhle příběhy ze střední mi jsou prostě vždycky víc sympatičtější než jiné žánry. A to je asi tak všechno. Tenhle film ačkoli mi to trhá srdce, není filmem (moji vrstevníci - "sorry jako"). Vím o knížce a o jejím stylu vyprávění, ale to nic nemění na tom, že v tomhle filmu jakoby nefungoval nějaký narativ a všechno jsou jen rozuteklé postavy, které konají nahodilé eskapády, které jsou ještě mnohokrát off the character (Ano Charlie je velice stydlivý kluk, ale ve filmu sahá na kozy dvěma holkám, jedna je i Ema Watson, a polonahý tancuje Rocky Horror Picture show) a závěrečná pointa není pointou, protože přijde out off nowhere tak jako skoro všechno tady. Chápu že vám to, ale při hudbě Davida Bowieho unikne. Jako nějaký nezůčastběný portrét dnešní mládeže to taky nemůžu brát, protože je to prostě nereálný :D nezbývá mi tedy nic jiného než to brát jako nějaký cool factor pro puberťáky a nepřemýšlet nad tím, v tom momentě a v jednotlivostech, to pak možná začne fungovat. (15.02.2021)

To Oliver Tate byl aspoň vtipný, uměl lépe vystihnout dobu středoškolských lásek a uměl vyprávět, jak rafinovaně tak přímočaře. Oproti tomu "Perks" nabízí jen obnošený huňatý svetr pro začínající hipstery. Ale ať nejsem jenom kousavý, tak celkové poselství, že za všechno si vlastně můžeme sami a všechno je to jenom v našich hlavách, je vlastně v podstatě fajn, jen by to nesmělo být jediné, co si člověk z filmu odnese. PS: Ale za Bluntmanovu reakci to asi stálo natočit, škoda, že tak hysterický nebyl i ten film. :) (04.01.2013)