Love

Musím přiznat, že zrovna nejsem velký nadšenec toho, když se používá moderní kamera, která neustále uhýbám, ani nejsem zastánce ruční kamery, ale v tomhle případě to prostě funguje a umocňuje to jednotlivé scény. "Love" mají dobrý příběh a skvěle zahrané postavy, tedy v rámci toho, co bylo potřeba zahrát. (09.03.2018)

Keďže na slovenské filmy ťahám rovnaký meter, ako na české, namerala som až tri hviezdy... A důvody mám, jelikož Lóve má odpich, nápady, je zoufale dnešní, zároveň i společensky prospěšný, protože varující a k zahození nejsou ani svěží výkony všech, co se snímkem byť jen mihnou... A že se tak někomu líbí žít? Jo, lehkomyslný život není počítačová hra, funguje přesně obráceně - do dalšího levelu se dostaneš velmi snadno, zpátky na start mnohem hůř... a žádný život navíc, jen ten jeden... tvůj. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (19.04.2015)

Vypadá to, že slovenský film jde nahoru. Dům, Cikán a teď Love dokazuje, že i na Slovensku jsou talentovaní mladí tvůrci. Love má spoustu děr ve scénáři, ale rád jsem mu to odpustil díky skvělému castingu a závěrečnému vyvrcholení. Možná by neuškodilo, kdyby se film ubíral jen jedním směrem. Takhle je to něco z komedie, dramatu, thrilleru a nakonec i kopa romantiky. (26.12.2011)

Slovenský příspěvek do prožitkové - na okamžité emoční odezvě postavené - kinematografie až příliš prozrazuje věk svého autora (24), který jde někdy na věc moc hrr, jindy zdržuje vysvětlováním zjevného. Oproti hybridním splácaninám pro všechny a pro nikoho ale Love současně jasně dává najevo, na kterou skupinu diváků cílí. Život je zde pojímán jako počítačová hra, v níž síla jednotlivých zážitků, povětšinou viscerálních (bitka, pitka, pipka), vítězí nad pevnou narativní linií. Není důležité k něčemu dlouhodobě směřovat, ale užít si přítomnost. Na film s adrenalinem v krvi však Love nezvykle mnoho situací řeší natahovanými dialogy, jejichž několik minut by šlo vizuální zkratkou vměstnat do pár vteřin. Absenci akce všité do příběhu Kroner zdatně maskuje povrchní efektností. Dlouho se neděje nic dramatického, je to jen takové vcelku příjemné dlení s hrdiny v jejich přirozeném prostředí, když už se ale děje, pak něco naoko velkého, s hudebním podkresem jako z finále veletragické opery. Film by nebyl love story, nemyslet rovnoměrně na diváky obou pohlaví. „Huličské“ scény z brlohu dvojice kámošů jsou tak prokládány „drbacími“ scénami z dívčího pokoje na internátu, aby posléze došlo k vytouženému spárování. Postavy tuhle bezbolestnou výplň volného pátečního večera nekomplikují upozorňováním na nám zjevné díry v logice (bizarní hotelová epizoda), nezanášejí naivní vyznání lásky hlubokomyslnými úvahami nad konečností bytí a vyjadřují se slovy a gesty, která jsou primárně cool (cokoliv už to slovo znamená). Přirozený je slovník alespoň tehdy, baví-li se spolu osoby téhož pohlaví, což s sebou zejména u chalanů nese netušené množství modifikací slov „kokot“, „piča“ a „jebať“. Tři důvody, proč mám rád slovenštinu. Sympatický je mi ale i zbytek filmu. Možná navzdory jeho prostotě, možná právě díky ní. 60% (06.01.2012)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $637,750▐ Amatérska čvachta, v amatérskom TV prevedení, kde uši neustále píli kvantum nadávok a sedliacke vyjadrovanie, celé zasadené do úžasného prostredia Bratislavy, polovica "hercov" ani nevie čo má hrať, hlavne Tina je čistý otras, prvá polovica príbehu samá prázdnota, v tej druhej to troška neberie kontúry ale ináč suchopárny nepodarok, kde sa dá pozerať len na milú tváričku Kristíny Svarinskej a zopár milo usušnených scénok ale aj tie len schématicky okopírované z iných filmov. /10%/ (02.08.2012)