Love

Slovenský příspěvek do prožitkové - na okamžité emoční odezvě postavené - kinematografie až příliš prozrazuje věk svého autora (24), který jde někdy na věc moc hrr, jindy zdržuje vysvětlováním zjevného. Oproti hybridním splácaninám pro všechny a pro nikoho ale Love současně jasně dává najevo, na kterou skupinu diváků cílí. Život je zde pojímán jako počítačová hra, v níž síla jednotlivých zážitků, povětšinou viscerálních (bitka, pitka, pipka), vítězí nad pevnou narativní linií. Není důležité k něčemu dlouhodobě směřovat, ale užít si přítomnost. Na film s adrenalinem v krvi však Love nezvykle mnoho situací řeší natahovanými dialogy, jejichž několik minut by šlo vizuální zkratkou vměstnat do pár vteřin. Absenci akce všité do příběhu Kroner zdatně maskuje povrchní efektností. Dlouho se neděje nic dramatického, je to jen takové vcelku příjemné dlení s hrdiny v jejich přirozeném prostředí, když už se ale děje, pak něco naoko velkého, s hudebním podkresem jako z finále veletragické opery. Film by nebyl love story, nemyslet rovnoměrně na diváky obou pohlaví. „Huličské“ scény z brlohu dvojice kámošů jsou tak prokládány „drbacími“ scénami z dívčího pokoje na internátu, aby posléze došlo k vytouženému spárování. Postavy tuhle bezbolestnou výplň volného pátečního večera nekomplikují upozorňováním na nám zjevné díry v logice (bizarní hotelová epizoda), nezanášejí naivní vyznání lásky hlubokomyslnými úvahami nad konečností bytí a vyjadřují se slovy a gesty, která jsou primárně cool (cokoliv už to slovo znamená). Přirozený je slovník alespoň tehdy, baví-li se spolu osoby téhož pohlaví, což s sebou zejména u chalanů nese netušené množství modifikací slov „kokot“, „piča“ a „jebať“. Tři důvody, proč mám rád slovenštinu. Sympatický je mi ale i zbytek filmu. Možná navzdory jeho prostotě, možná právě díky ní. 60% (06.01.2012)

Žánrovka? Ale kdeže...vášnivý pokus asi áno, ale koncepčný tvar teda nie. Neorganizovaná kombinácia jednotlivých vyjadrovacích prostriedkov zaváňa prvoplánovosťou a herecky mi to - až na úsmevne vypečeného Gogála a garážového šmelinára Cinkotu - príde nezvládnuté. Vidno, ako veľmi sa Kroner snaží priblížiť k európskym štandardom, ale zatiaľ na to nemá, v prvom rade je nepôvodný a v niektorých momentoch mu škrípe aj základný pacing. Ak mu niekto niekedy napíše plnokrvný, resp. aspoň nedementný scenár a ako režisér sa skonsoliduje, nájde rovnováhu medzi tým, čo chce povedať a ako to podať, niečo zaujímavé by z toho nakoniec mohlo aj vyjsť. Avšak pochybujem... (02.01.2014)

Prekvapenie na domácej scéne. Scenár je občas prvoplánový, v používaní vulgarizmov samoúčelný, občas sa vyskytnú menšie diery v logike a dialógy by potrebovali menšiu úpravu. Lenže inak je Lóve v porovnaní s väčšinou slovenskej tvorby posledných rokov až nezvyčajne kvalitný pokus, s uveriteľnými postavami, adekvátnymi hereckými výkonmi a emóciami, ktoré fungujú presne tak ako si režisér a scenárista v jednej osobe praje aby fungovali. Jedinou výraznou nevýhodou snímku môže byť primárne zameranie na mladšieho diváka ale je to logicky dané aj vekom tvorcu. Jakub Kroner je každopádne talent, len by nemal plytvať energiou na nezmysly ako Lokal TV. (11.06.2012)

Viděla jsem trailer a řekla jsem si "to musím vidět", viděla jsem samotný film a následovalo "no tak to jsem až tak moc vidět nepotřebovala". Na slovenskou režii je to výborný snímek, film se určitě líbí několika mladým lidem, protože je to prostě za takového prostředí zlodějíčků, zhulenců atd. Ale celkově to není až tak dobrý snímek, který už víckrát vidět nemusím, ničemu by mi to nepřispělo - ani napětím, ani filmovým zážitkem. (03.07.2012)

Zápletka není originální, ale příběh je civilní a uvěřitelný. Je to obyčejný film o obyčejných mladých lidech, kteří nemají jednoduchý život a musí se spolehnout jen sami na sebe při hledání toho pravého místa v životě. Život jim kolikrát ukáže svou tvrdou ruku. Každý by se s nimi mohl velmi lehce stotožnit. Tina se mi sem vůbec nehodila. Navíc ji mám pořád v hlavě spojenou s Leošem Marešem. (20.01.2012)