Simonův vesmír

Moc pěkný příběh dvou bratrů, z nichž jeden trpí Aspergerovým syndromem. Je velmi chytrý, ale příliš dobře nechápe, základní lidské city a nesnese doteky. Příběh je plný naprosté přirozenosti od vtipů, až po lásku, ať už bratrskou nebo přátelskou a člověka film tak nějak po celou dobu nutí se usmívat. Viděno v rámci Zahraniční výzva 2016 / Švédsko (26.02.2016)

Pre mňa teraz dosť aktuálny snímok, pretože pracujem s dieťaťom s aspergerom. Každopádne sa dosť odlišuje od toho filmového, čo ale filmu neuberá samozrejme na kvalite. Asperger je dosť rozmanitý a rozlišný u každého jedinca. Film sa mi ohromne páčil, vystihol zanovitosť a posadnutosť týchto ľudí určitými dennými rituálmi. Podal to milo, vtipne, dojímavo s veselou záverečnou bodkou:). Krásne farebne spracované, príjemná hudba, herci. Skrátka Me gusta ;) (07.11.2012)

Rain Man, Lužin, Shaldon Cooper a Simon a jiní autisti, ke kterým patří i lidé s Aspergerovým syndromem, jsou zábavní (občas) jenom ve filmech a seriálech. V realitě je život s nimi spíše nudou nebo utrpením - mám na mysli těžší formy autismu. Bylo by zajímavé zjistit, zda procento autistů v populaci stoupá v porovnání s minulými stoletími nebo jsme svědky jen zdánlivého nárůstu hlavně v důsledku definice a diagnostiky těchto forem fungování lidského mozku (záměrně se vyhýbám označení "porucha"). Každopádně bylo by naivní se domnívat, že současný svět a moderní civilizace nemají žádný vliv na lidské geny. Vždyť i genetika již dnes potvrzuje, že genotyp + prostředí = fenotyp. Krátce řečeno, tito lidé v lidské společnosti jsou a dokonce si získávají u filmových diváků nejen pozornost, ale i jistou popularitu. ___ Simonův vesmír je příjemný, spíše teenagerovský film, který moc nenadchne, ale ani moc nezklame. (10.12.2011)

Bill Skarsgård, rozhodně zdědil talent po svém otci a je na něm vidět, že se nebojí žádné role. A to je moc dobře, protože je bez problémů zvládá. "Simonův vesmír" je jeho koncertem, ale celkově je to snímek, který je skvěle pojatý, příjemný a velmi zábavný, a to i přesto, že to v normálním životě prostě sranda být nemůže. (06.03.2018)

(CINEMA MUNDI 2011) SIMONŮV VESMÍR je přesně ten typ filmů, který nemám rád, protože svou perspektivu přizpůsobuje postavě s mentálním/psychickým problémem, jenž zde slouží pouze k dolování emocí z diváků. Nemáme tak možnoust nahlédnout do mentality jedinců s Aspergerovým syndromem, ale ten je použit k ozvláštnění romantických komedií. Scény, v níž hlavní hrdina Simon nakoukává všechny filmy s Hughem Grantem, aby porozuměl žánrovým kódům, jenž pak aplikuje na fikční svět filmu, jsou nesmírně opojné a vůči žánru zábavně podvratné. Moje hlavní výtka se tak týká pouze toho, že se podoba romcomů nemění, ačkoliv k tomu bylo nakročeno, protože na místo leitmotivu kruhu, s kterým se pracuje i ve stylistické rovině, se přes peripetie v podobě trojúhelníku končí ustanovením heterosexuálního, i když tak trochu "jiného" páru. (15.03.2011)