Senna

Za tu dobu, během které by se stihla odjet jedna Velká cena, jsem se s Ayrtonem sžil natolik, že cestu jeho posledním kolem života jsem absolvoval bez dechu a silou vůle při tom držel jeho monopost na dráze. Dokument silný tak, že by se jeho síla dala krájet a ještě by zbylo dost na jedno kolo navíc, které bych tomuhle velkému člověku ze srdce přál. (29.01.2013)

Formule 1 nepatří zrovna mezi mé nejoblíbenější sporty, protože je především o týmové politice a taktice a teprve pak až o jízdních dovednostech. Nicméně i přesto jsem viděla spoustu závodů a při nich komentátoři často prohodili jméno Senna, hlavně v kontextu smrtelných nehod. Až teď jsem se ale dozvěděla, kdo vlastně Senna byl. Byl jednou z těch osobností, které se rodí jen velmi zřídka. Celý dokument vám ho dokáže tak přiblížit, že vám při jeho poslední jízdě naskočí husí kůže. Tvůrci měli k dispozici spoustu archivních záběrů, které z tohoto dokumentu praktikcky tvoří film. Jen občas uslyšíme z voiceoveru nějaký ten komentář. "Slzopudné" záběry, na které si tu někdo stěžoval, tomuto dokumentu dodávají spolu s dokonalou hudbou ohromnou dávku srdce a nesnaží se z diváka nějak pokrytecky ždímat emoce. Jen po pravdě ukazují, jak tragický je tenhle životní příběh, který mi ještě teď vhání slzy do očí. (12.07.2011)

Je to jednoduché. Vždy jsem (ať už se jednalo o sport, či "obyčejný život") dával přednost emocím před "chladným, vykalkulovaným rozumem". Proto jsem např. v tenisu fandil A. Agassimu před P. Samprasem, nyní N. Djokovičovi (popř. R. Nadalovi) před R. Federerem, v lyžování držel palce italskému špageťákovi A. Tombovi, či přál Trautenberkovi (v nerovném boji) proti Krakonošovi, popř. chudákovi vlkovi proti zajícovi. Stejně tomu bylo i v případě živelného a emocemi zmítaného A. Senny před strojovým, přemýšlivým, do posledního okamžiku kalkulujícím A. Prostem. Přiznávám, že (možná) v případě tohoto snímku (dokumentu) A. Kapadii nebudu zcela objektivní, neboť A. Sennu považuju za posledního velkého jezdce F1-ček a vůbec nejlepšího jezdce všech dob (min "na mokru"). (Možná) mohly zaznít (být ukázány) více i temné stránky a negativní vlastnosti Ayrtona, ale co, tohle má být POCTA a nikoliv OBŽALOBA a nutno jedním dechem dodat..., tohle je KURVA Pocta s velkým P. Dokument Senna je vkusně namýchaným mixem (jak ze soukromého, tak převážně sportovního života) jednoho brazilského kluka (chlapa) co si (s)pnil klukovský sen, stal se ikonou, modlou pro svou zemi, ke ke které se vždy hrdě hlásil, propagoval ji a snažil se ji i pomoci (důkazem budiž jeho odkaz(y). Zejména je to potom dokument o jednom (ne)obyčejném chlapíkovi, co jentak mimochodem byl jedním z NEJlepších pilotů historie celé F1. p.s. co se samotného konce týče, (bez mučení přiznávám), slza ukápla. Snad bylo i Ayrtonovým osudem, aby právě jeho smrt byla tím milníkem (hybnou silou) pro mnohem větší zabezpečení pilotů a zejména kokpitů F1-ček. (09.09.2011)

Dokumentárně hraný film o králi F1 jménem Ayrton Senna líčí jeho rivalský život na dráze i mimo něj. Závěr celého dokumentu, ve kterém jsem si ani nevšiml míšení autentických záběrů s těmi hranými je samozřejmě k vzhledem tehdejší tragédii velice emotivní. Pan střihač by si zasloužil za střih závěrečné scény, kterou diváka emočně ždímala nějaká ta filmová ocenění! Nejsem fanoušek F1 a nikdy jim ani nebudu, ale musím uznat, že Sennův pohled na tento manipulativní a politikou dosti propletený "sport" mě uchvátil a mnohém leccos přiučil. "S kým jste v minulosti nebo v současnosti nejraději závodil?" "To se musíme vrátit do let 1978, 79 a 80...když jsem závodil na motokáře! Šlo čistě o ježdění, jen o závodění. Nebyla v tom žádná politika ani žádné peníze, bylo to opravdové závodění! A já na to moc rád vzpomínám." (06.05.2014)

Zdaleka jsem netušila, že dokument o pilotovi formule může být tak emocionální rozbuška, že na konci budu mít sevřený hrdlo a slzy mně potečou po tvářích jak hrách. Vynikající dokument o člověku, který věřil v Boha, ale nevěřil ve svojí nesmrtelnost. Co o sobě řekl? Tohle je můj cíl. Můj úkol. Má vášeň. Můj život...........žel i jeho smrt. Za poslední dobu, co jsem měla možnost vidět, to byl jeden z nejlepších a nejsmutnějších sportovních dokumentů a já se vůbec nedivím, že zanechal tolik šrámů na duších jeho fanoušků. Přidávám se k nim. (27.07.2015)